18 C 176/2022-67 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 540 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 905,82 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 709,13 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 990,25 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 7 990,25 Kč od [datum] do zaplacení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel dne [datum] s žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. V souvislosti s poskytnutými finančními prostředky se žalovaný zavázal zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 120 Kč, s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 240 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení dlužné částky, která činila na dlužné jistině 7 990,25 Kč, na dlužném poplatku za administrativní činnost 132,38 Kč a na dlužném poplatku za hotovostní inkaso splátek 2 417,37 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení v zákonné výši a smluvní úrok z dlužné jistiny 7 990,25 Kč. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny do postoupení pohledávky činí 1 905,82 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do jejího postoupení činí 709,13 Kč. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému zaslána předžalobní výzva. Žalovaný dlužnou částku doposud neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. 3. Žalobkyně u ústního jednání konaného dne [datum] vzala žalobu zpět co do částky 2 549,75 Kč na dlužných úhradách za služby a dále co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 905,82 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 709,13 Kč. Soud v rozsahu tohoto zpětvzetí řízení výrokem II. v souladu s ust. § 96 odst. 2, 3 o. s. ř. zastavil. Souhlasu žalovaného se zpětvzetím nebylo třeba, neboť zpětvzetí bylo učiněno ještě před zahájením jednání. 4. První jednání ve věci se konalo dne [datum]. K tomuto jednání byl žalovaný předvolán spolu s poučením o následcích nedostavení se k prvému jednání. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil a přítomná žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. 5. Dle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 o. s. ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 6. Podmínky pro rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání dle § 153b odst. 1 o. s. ř. byly splněny. Žalovanému byly žaloba a předvolání k jednání doručeny do vlastních rukou více než deset dnů přede dnem, kdy se ve věci konalo první jednání, v předvolání byl žalovaný poučen o možnosti rozhodnout ve věci rozsudkem pro zmeškání, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil a přítomná žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. K návrhu žalobkyně tak soud pokládal tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a v souladu s ust. § 153b odst. 1 o. s. ř. rozhodl ve věci rozsudkem pro zmeškání. Rozsudkem nedochází ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, žaloba obsahuje vylíčení veškerých rozhodujících skutečností a nárok žalobkyně není v rozporu s právními předpisy. Nárok na úhradu žalované částky včetně požadovaných úroků je dán ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Od data následujícího po dni splatnosti úvěru je žalovaný podle § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni také úroky z prodlení, jejichž výše byla určena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Na žalobkyni přešel uplatněný nárok na základě ust. § 1879 a násl. o. z. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně se touto žalobou domáhala zaplacení celkem částky 10 540 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 7 990,25 Kč (výrok I. tohoto rozhodnutí) a neúspěšná byla co do částky 2 549,75 Kč (výrok II. tohoto rozhodnutí). Celkový úspěch žalobkyně tak představuje 76 % a neúspěch 24 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 52 % nákladů řízení, které žalobkyni vznikly. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 4 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby a účast u jednání soudu) dle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky). Odměna za první tři úkony byla stanovena dle § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) a za úkon účasti u jednání dle § 7 bod 5. vyhlášky ve výši 1 540 Kč, což činí celkem 2 440 Kč. Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů, přičemž za první tři úkony dle § 14b odst. 5 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a za úkon účasti u jednání dle § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši 300 Kč, což činí celkem 600 Kč. Náhrada 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad odpovídá částce 638,40 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Z celkové náhrady nákladů řízení ve výši 4 678,40 Kč pak náleží žalobkyni 52 %, což představuje částka 2 433 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že již u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po [datum], tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za úkon právní služby spočívající v doplnění žaloby, neboť žaloba jako taková měla být úkonem právní služby zcela perfektním odpovídajícím ust. § 79 a násl. o. s. ř., byla-li žaloba podána prostřednictvím advokáta. Jestliže pak advokát z důvodu podání žaloby neodpovídající požadavkům stanoveným v § 79 o. s. ř. (ať už k výzvě soudu či z vlastní iniciativy) imperfektní žalobu doplnil, nelze takový úkon právní služby považovat za úkon právní služby, za který náleží odměna, neboť z hlediska ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. se nejedná o žalobkyní účelně vynaložený náklad řízení (takové náklady řízení by totiž žalobkyni nevznikly, byla-li by žaloba podána se všemi náležitostmi dle cit. ust. § 79 a násl. o. s. ř.). 8. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.