18 C 181/2022-41 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 52 736,77 Kč s příslušenstvím v podobě smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO] Smlouvu [číslo] s produktovým názvem SLEVA [ulice] půjčka v hotovosti měsíční 02/ 2018, na základě níž byla žalované poskytnuta zápůjčka 35 000 Kč. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaná zavázala zaplatit přesně předem vyčíslený a neměnný poplatek v částce 26 984 Kč. Zápůjční úroková sazba ve výši 29 % ročně byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala původnímu věřiteli zaplatit, činila 61 984 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou částku původnímu věřiteli zaplatit ve 24 měsíčních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první do předposlední činila 2 583 Kč, poslední splátka pak činila 2 575 Kč. Žalovaná následně na pohledávku původního věřitele uhradila celkem částku 31 947,23 Kč. Uhrazené platby byly započteny ve výši 15 007,84 Kč na jistinu 35 000 Kč, která tak byla ponížena na částku 19 992,16 Kč. Další uhrazené platby ve výši 16 939,39 Kč byly započteny na poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru ve výši 26 984 Kč, které byly poníženy na částku 10 044,61 Kč. Žalovaná neplnila své povinnosti ze Smlouvy řádně a včas, když nehradila předepsané splátky. V důsledku prodlení žalované s placením jednotlivých splátek vzniklo žalobkyni právo na uhrazení smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaná v prodlení. Tato denní smluvní pokuta v sazbě 0,1 % byla kapitalizována na částku dle přiloženého výpočtu ke dni [datum], přičemž je po žalované požadována pouze v částce 17 500 Kč. Žalobkyně dále požaduje sankční poplatky ve výši 5 200 Kč. Dne [datum] uzavřel původní věřitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou mimo jiné původní věřitel postoupil žalobkyni pohledávku z titulu předmětné Smlouvy. Postupní smlouva nabyla účinnosti datem úplaty ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]. 2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. 3. U jednání soud provedl důkazy listinami založenými žalobkyní do spisu. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Dne [datum] uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti a zavázala se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč a poplatek ve výši 26 984 Kč, tj. celkem 61 984 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách ve výši 2 583 Kč a poslední splátku ve výši 2 575 Kč. Úroková sazba činila 29 % a byla pevná po celou dobu trvání smlouvy (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce). Ze Zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že zde byly uvedeny údaje o druhu bydlení žalované – vlastník, rodinném stavu – vdaná, dosaženém vzdělání – učňovské, plný pracovní úvazek – uklízečka u [právnická osoba] s.r.o., [IČO], údaje o čistém příjmu žadatele 9 500 Kč, ostatním příjmu žadatele 3 300 Kč, dalších čistých příjmech žadatele 5 000 Kč, externích splátek zápůjček žadatele 1 050 Kč a odhadovaných výdajích žadatele 10 000 Kč. Spolu s žádostí byly ověřeny dokumenty: pracovní smlouva, výplatní pásky za březen 2018, duben 2018, výměr o přídavcích a„ alimenty“. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Dne [datum] odeslala žalobkyně na adresu žalované uvedenou ve smlouvě o zápůjčce oznámení o postoupení pohledávky vyhotovené společností [právnická osoba] Žalobkyně zároveň vyzvala žalovanou k úhradě částky po splatnosti ve výši 53 750,53 Kč nejpozději do [datum] (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek, Výzvy k okamžitému splacení dluhu ve spojení s Podacím lístkem ze dne [datum]). Dne [datum] odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce na adresu žalované uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu (zjištěno z Výzvy k úhradě dluhu ve spojení s Podacím lístkem ze dne [datum]). 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, které si žalovaná převzala a zavázala se je vrátit spolu se sjednaným poplatkem v pravidelných měsíčních splátkách. 5. Podle ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za prokázáno, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. 6. Z hlediska hmotněprávního soud v dané věci posoudil smlouvu uzavřenou mezi účastníky jako smlouvu o zápůjčce podle ust. § 2390 a násl. o. z., podle nichž přenechá zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná převzala v hotovosti finanční prostředky, tedy že zapůjčitel (původní věřitel) přenechal žalované finanční prostředky a žalovaná jakožto vydlužitel se je zavázala zapůjčiteli (původnímu věřiteli) vrátit. Dále je třeba zdůraznit, že zatímco původní věřitel podniká mimo jiné v oblasti poskytování úvěrů a smlouvu nepochybně uzavíral v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaná na rozdíl od původního věřitele smlouvu v postavení podnikatele neuzavírala, a proto je třeba na smluvní vztah aplikovat také ustanovení spotřebitelského práva, zejména zákon číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen ZoSÚ). 7. Podle § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 9. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] (dále jen„ směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky [právnická