18 C 184/2022-17 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 35 400 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení s odůvodněním, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO] jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], [IČO] jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 30 000 Kč a dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 400 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů. Žalovaný následně odsouhlasil znění úvěrové smlouvy. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaný tento návrh úvěrové smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne [datum]. Žalovaný nevrátil úvěr v datech splatnosti. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím zástupce žalobkyně. Celková výše nároků žalobkyně činí celkem 35 400 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K ústnímu jednání konanému dne [datum] se žádný z účastníků nedostavil, ačkoliv byli oba řádně a včas předvoláni. Žalobkyně svou neúčast u ústního jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Z Jednotlivé smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že jako smluvní strany jsou zde uvedeny společnost [právnická osoba], [IČO] jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný nebo klient. Tato smlouva je opatřena podpisem osoby jednající za věřitele, přičemž u jména a příjmení žalovaného je uveden údaj o elektronickém podpisu. Předmětem smlouvy je závazek věřitele, že na požádání poskytne klientovi peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč na bankovní účet číslo [bankovní účet] s tím, že klient poskytnuté peněžní prostředky vrátí věřiteli nejpozději do [datum]. Klient se dále zavázal zaplatit věřiteli poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 400 Kč. Z Výpisu z účtu soud zjistil, že původní věřitel poukázal ze svého bankovního účtu na účet číslo [bankovní účet] dne [datum] částku 30 000 Kč. [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že majitelem bankovního účtu číslo [bankovní účet] je žalovaný, který má k tomuto účtu také dispoziční právo, přičemž od předchůdkyně žalobkyně je na tento účet dne [datum] evidována příchozí platba 30 000 Kč. Z Výzvy před podáním žaloby soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky na bankovní účet žalobkyně do tří dnů. Z poštovního podacího archu se podává, že tato předžalobní výzva byla odeslána žalovanému dne [datum]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy soud zjistil, že na základě této smlouvy uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa]. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že společnost [právnická osoba] oznámila dne [datum] žalovanému, že pohledávka vzniklá z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy [číslo] byla postoupena na žalobkyni. 5. Podle ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci bylo prokázáno, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba], za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. 6. Po právní stránce soud shora označenou smlouvu posoudil jako platně uzavřenou smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které předchůdkyně žalobkyně coby úvěrující poskytla žalovanému coby úvěrovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaný čerpal bezhotovostně dne [datum]. Povinností žalovaného bylo vrátit tyto peněžní prostředky věřiteli spolu s poplatkem ve výši 5 400 Kč, který jednoznačně plnil funkci úroku, a to nejpozději do [datum]. Soud žalobě vyhověl ohledně částky 30 000 Kč představující nevrácenou jistinu úvěru. Soud přiznal žalobkyni podle ust. § 1970 o. z. také úroky z prodlení z dlužné jistiny od [datum], tj. ode dne, kdy se žalovaný dostal do prodlení (výrok I.). Ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit věřiteli za poskytnutí úvěru 30 000 Kč po dobu 30 dnů poplatek ve výši 5 400 Kč, který představuje úrokovou sazbu 219 % ročně, soud vyhodnotil jako lichevní ujednání, které se zjevně příčí dobrým mravům. Jedná se proto o ujednání neplatné podle § 580 odst. 1 o. z., přičemž podle § 588 o. z. soud přihlédl k této neplatnosti i bez návrhu žalovaného. Ohledně tohoto dílčího nároku ve výši 5 400 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení proto soud žalobu zamítl (výrok II.). 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně se touto žalobou domáhala zaplacení celkem částky 35 400 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 30 000 Kč (výrok I. tohoto rozhodnutí) a neúspěšná byla co do částky 5 400 Kč (výrok II. tohoto rozhodnutí). Celkový úspěch žalobkyně tak představuje 85 % a neúspěch 15 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 70 % nákladů řízení, které žalobkyni vznikly. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky), která byla stanovena podle § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 1 500 Kč (3 x 500 Kč). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 5 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Náhrada 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad odpovídá částce 378 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 1 416 Kč. Z celkové náhrady nákladů řízení ve výši 3 594 Kč pak náleží žalobkyni 70 %, což představuje částka 2 516 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že již u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po [datum], tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky. 8. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.