22 C 194/2022-27 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezí žalobkyní a společností [právnická osoba] (dále jako "Banka"). Dne [datum] [příjmení] uzavřela s žalovanou Smlouvu o úvěru, na základě které [příjmení] poskytla žalované možnost čerpat finanční prostředky až do výše [částka]. Poskytnutý úvěrový rámec byla žalovaná oprávněna průběžně čerpat za účelem bezhotovostních úhrad za zboží a služby, event. hotovostně prostřednictvím bankomatu. Za poskytnuté prostředky se žalovaná zavázala platit úrok dle Smlouvy ve výši [anonymizováno] p.a. Žalovaná byla povinna hradit poskytnutý úvěr formou minimálních splátek ve výši procentní úhrady [anonymizováno] z aktuální výše dlužné částky, které se zavázala zaplatit vždy po ukončení každého účetního období. [příjmení] zkoumala schopnost žalované úvěr splácet následujícím způsobem: Žádost byla poskytnuta přes pobočkovou síť. Žalovaná na žádosti uvedla příjem ve výši [částka]. Pracovník banky příjem zkontroloval na základě doloženého potvrzení o příjmu vystaveného zaměstnavatelem. [příjmení] dále mimo jiné ověřila pomocí interního napojení na Insolvenční rejstřík, že žalovaná nebyla v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení. Žalovaná na žádosti uvedla výdaje ve výši [částka]. [příjmení] stanovila životní výdaje žalované po zohlednění její situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na [částka]. [příjmení] [příjmení] při výpočtu disponibilního jejího příjmu stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. [příjmení] dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaná neměla v době úvěrové žádosti žádné poskytnuté úvěry. Splátka nového úvěru činila [částka]. [příjmení] splátkové zatížení tedy činilo [částka]. Příjem žalované byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů klientce zbylo [částka] k pokrytí životních nákladů klientky. Žalovaná nedodržela svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostala se s hrazením splátek do prodlení. V případě prodlení žalované se splácením poskytnutého úvěru měla [příjmení] právo prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný a účtovat žalované poplatky spojené s vymáháním dlužné pohledávky dle Ceníku. [příjmení] prohlásila dne [datum] celý úvěr za okamžitě splatný, neboť žalovaná byla k tomuto dni v prodlení s více než 2 řádnými splátkami. Žalovaná celkem čerpala částku [částka] a uhradila celkem [částka]. Žalovaná dluží žalobkyni jistinu [částka], smluvní úrok [částka] (ve výši [anonymizováno] p.a. z aktuální jistiny úvěru od [datum] do [datum]), zákonný úrok z prodlení z řádně a včas nesplacených částek částku ve výši [částka] ode dne [datum] do [datum], smluvní úrok [anonymizováno] p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení [anonymizováno] p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu opakovaně vyzývala, avšak bezúspěšně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti žalované. 4. Žádostí o poskytnutí úvěru ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná požádala [příjmení] o úvěr [částka]. Uvedla, že bydlí v nájmu, má vyživovací povinnost k jedné osobě a má příjem ze zaměstnání ve výši [částka]. 5. Potvrzením zaměstnavatel žalované ze dne [datum] bylo prokázáno, že základní měsíční mzda žalované činila [částka]. 6. V protokolu Posouzení úvěruschopnosti klienta, který vystavila [příjmení], je uvedeno, že žalovaná uvedla příjem ve výši [částka], což pracovník banky zkontroloval. [příjmení] dále mimo jiné ověřila pomocí interního napojení na Insolvenční rejstřík, že klientka nebyla v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení. Klientka na žádosti uvedla výdaje ve výši [částka]. [příjmení] stanovila životní výdaje klientky po zohlednění její situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na [částka]. Zároveň banka při výpočtu disponibilního příjmu klientky stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Tato hranice spolu s ekonomickým modelem stanovenými náklady stanovuje maximální částku z příjmu, kterou lze použít pro splácení úvěrů. Příjem nad tuto hranici splátkového zatížení je tedy příjmem využitelným k pokrytí životních nákladů klientky (které vychází z ekonomického modelu). Klientka na žádosti uvedla splátky mimo ČS ve výši [částka]. [příjmení] dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že klientka neměla v době úvěrové žádosti žádné poskytnuté úvěry. Splátka nového úvěru činila [částka]. [příjmení] splátkové zatížení tedy činilo [částka]. Příjem klientky byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů klientce zbylo [částka] k pokrytí životních nákladů klientky. Informace z CCB: existující kontrakty 0. 7. Smlouvou o úvěru ze dne [datum] bylo prokázáno, že [příjmení] se zavázala poskytnout žalované úvěrový limit [částka] na kartovém účtu. Úrok z úvěru činil 23,88 % ročně. Celková splatná částka činila [částka]. 8. Výpisem z úvěrového účtu [číslo] bylo prokázáno, že [příjmení] poskytla žalované částku [částka] v období od dubna 2014 do května 2020, žalovaná [příjmení] zaplatila celkem [částka] v období od května [rok] ledna [rok]. 9. [příjmení] postoupila pohledávku za žalovanou č. účtu [číslo] na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky a smlouvou o postoupení pohledávek). 10. Soud neprovedl důkaz Ceníkem, Všeobecnými obchodními podmínkami a Obchodními podmínkami pro kreditní karty pro nadbytečnost, protože skutečnosti rozhodné pro posouzení věci byly prokázány shora uvedenými důkazy. 11. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: [příjmení] poskytla žalované bezhotovostně částku [částka]. Žalovaná [příjmení] uhradila celkem [částka]. 12. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru („ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru („ ZoSÚ“) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). 14. Podle ust. § 87 odst. 1 (ZoSÚ) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Po právní stránce byla smlouva posouzena jako smlouva o úvěru (§ 2395 občanského zákoníku). Soud se zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované a ze svých zjištění učinila přiléhavý závěr. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015-39). 16. Žalobkyně neunesla břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost žalované splácet úvěr, protože výdaje žalované nebyly ověřeny. Výdaje odhadnuté na základě statistických dat z ČSÚ nepřinášejí informaci o skutečných výdajích žalované (např. vyživovací povinnost, náklady na bydlení). Soud dále poukazuje na to, že závěr [příjmení] o úvěruschopnosti žalované je nesprávný, neboť po odečtení jen výdajů na nové splátky žalované měla zůstat částka [částka] měsíčně ([částka] na den), což byla v roce 2014 částka zjevně nedostačující pro zajištění obživy a bydlení pro dvě osoby (žalovaná uvedla vyživovací povinnost). Smlouva o úvěru je v důsledku absence porovnání příjmů a výdajů spotřebitele neplatná pro rozpor se zákonem (§ 87 odst. 1 ZoSÚ, § 588 občanského zákoníku)