23 C 124/2021-99 — Okresní soud v Ostravě

1. Návrhem došlým soudu dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhal úhrady částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsaného v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] o velikosti spoluvlastnických podílů [anonymizováno] pro každého z nich. Žalovaný brání žalobci v užívání nemovitosti, odmítá mu nemovitost zpřístupnit a předat od ní klíče a do doby úmrtí paní [jméno] [příjmení], tj. do dne [datum], umožňoval užívat nemovitost třetí osobě - své matce [jméno] [příjmení], [datum narození]. [příjmení] [jméno] [příjmení] byla právní předchůdkyní žalobce a původním podílovým spoluvlastníkem. V exekuci vedené u [exekutorský úřad] sp. zn. [spisová značka] byl žalobci usnesením ze den [datum], pravomocným ke dni [datum], udělen příklep v dražbě, na základě čehož se žalobce stal vlastníkem podílu o velikosti [anonymizováno], který původně patřil paní [jméno] [příjmení]. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] platí, že: Souhlasil-li jeden ze spoluvlastníků bez souhlasu druhého spoluvlastníka s faktickým užíváním prostor nad rámec spoluvlastnického podílu třetí osobě, není spoluvlastník, který nedal k užívání společné věci souhlas, legitimován požadovat po této třetí osobě vydání bezdůvodného obohacení, které jí užíváním předmětu spoluvlastnictví vzniklo; je povolán požadovat vydání bezdůvodného obohacení pouze po druhém spoluvlastníku, a to v rozsahu, v němž svůj spoluvlastnický podíl„ nadužíval“ nebo umožnil jeho užívání třetí osobě. Žalobce také odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. Žalobce poukázal na skutečnost, že to je právě žalovaný, kdo po celou dobu aktivně brání žalobci v užívání nemovitosti, kdo odmítá předat klíče, zpřístupnit nemovitost a kdo dokonce vyhrožoval fyzickým napadením zástupci žalobce. Dle konstantní judikatury za situace, kdy žalovaný umožnil bez souhlasu žalobce své matce užívat nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu, jedná se o nadužívání spoluvlastnického podílu a žalovaný je povinen vydat žalobci bezdůvodné obohacení (viz. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a další). Žalobce odkázal na rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který rovněž řešil otázku pasivní legitimace žalovaného v bodě 28 rozsudku. Co se týká období ode dne úmrtí paní [jméno] [příjmení] po [datum], pak zde o pasivní legitimaci žalovaného nemůže být žádných pochyb ani sporu. Žalobce se touto žalobou domáhá vydání bezdůvodného obohacení za to, že žalovaný nadužívá svůj spoluvlastnický podíl, to za období další, tj. od [datum] do [datum]. Výše bezdůvodného obohacení za období předchozí byla v řízení vedeném u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka] zjištěna znaleckým posudkem ve výši [částka] měsíčně (soud tuto částku zaokrouhlil na [částka] měsíčně). Žalobce tedy při podání této žaloby z této částky zjištěné znalkyní vychází a za období od [datum] do [datum] požaduje částku [částka] měsíčně. Za období od [datum] do [datum] vychází žalobce ze skutečnosti, že nájmy v tomto období vzrostly cca o 10%, a požaduje tedy bezdůvodné obohacení za toto období ve výši [částka]. Celková výše bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] tedy činí [částka] a zaplacení této částky se žalobce domáhá (za [anonymizováno] dní v červnu [rok] částka [částka] – způsob výpočtu: [částka] děleno [anonymizováno] krát [anonymizováno] dní, za měsíce červenec [rok] až prosinec [rok] částka [částka] – způsob výpočtu: [částka] krát 6 měsíců, za měsíce leden [rok] až prosinec [rok] částka [částka] – způsob výpočtu: [částka] krát 24 měsíců). Žalobce vyzval žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení této částky dopisem ze dne [datum], který byl zaslán na vědomí také právní zástupkyni žalovaného paní [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dluhu do dne [datum]. Pohledávka se stala splatnou dne [datum], ode dne [datum] je žalovaný v prodlení, a žalobce proto požaduje zákonný úrok z prodlení ze žalované částky za dobu od [datum] do zaplacení. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému si žalovaný podal odpor dne [datum], který odůvodnil podáním ze dne [datum], ve kterém uvedl, že žalobu neuznává a jakýkoli nárok žalobce vůči své osobě výslovně odmítá. Žalovaný uvedl, že žalobce nemá za žalovaným žádnou pohledávku z bezdůvodného obohacení za nadužívání podílu na nemovitosti – pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], v k. ú. [obec], obec Ostrava. Žalovaný je spoluvlastníkem s podílem o velikosti ½ pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], k. ú. [obec], obec Ostrava. V domě [adresa] v [obec] – [obec] se nacházejí dva byty. Na základě dohody původních spoluvlastníků, žalovaný užívá pro potřeby svého bydlení a vedení domácnosti výlučně jeden z uvedených bytů, který se nachází v prvním patře domu. Tento byt je přístupný po schodišti vně domu. Tímto nijak nedochází k nadužívání jeho spoluvlastnického podílu. Byt v přízemí domu není žalovaným nijak užíván. Tento byt byl až do její smrti dne [datum] užíván původní spoluvlastnicí [jméno] [příjmení], [datum narození]. Jestliže žalovaný vydražil spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na předmětných nemovitostech, a to v exekuční dražbě od druhého spoluvlastníka, měl se domáhat svých práv či pohledávek pouze vůči tomuto druhému spoluvlastníkovi. V této souvislosti žalovaný odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu 28 Cdo 2497/2014, který je skutkově obdobný s daným případem. Žalovaný uvedl, že se v minulosti opakovaně obrátil na žalobce s výzvou k uzavření dohody o užívání nemovitostí, či nájemní smlouvy s paní [jméno] [příjmení] s tím, že by paní [příjmení] za užívání bytu v přízemí domu [adresa], v [obec], hradila nájemné výlučně k rukám žalobce částku [částka] až [částka] měsíčně a dále by hradila vedle nájemného veškeré dodávky energií, které jsou ve výši cca [částka] měsíčně (při rozpočtení ročních nákladů na vytápění, vodu, elektřinu, plyn, pojištění nemovitosti, daně z nemovitosti apod.). Při stanovení výše nájemného ve shora uvedeném rozmezí vycházel žalovaný z aktuální situace na realitním trhu s přihlédnutím ke stavu bytu a rovněž pak ke skutečnosti, že byt je vytápěn pevnými palivy – koksem a dřevem, což snižuje kvalitu bydlení. Na tyto návrhy však žalobce nijak nereflektoval. Žalovaný v zájmu zamezení právních sporů se žalobcem hradil žalobci za užívání bytu v přízemí domu původní spoluvlastnicí (matkou žalovaného) měsíčně částku [částka] a to od [datum] do [datum] a dále pak částku [částka] dne [datum] a dne [datum], celkem tedy uhradil částku [částka]. Dále bylo sestrou žalovaného paní [jméno] [příjmení] uhrazeno za užívání bytu [částka] dne [datum] a dne [datum] Celkem tedy [částka]. Pohledávka žalobce tak v rozsahu částky [částka] zanikla zaplacením. Žaloba je rovněž z tohoto důvodu nedůvodná. Žalobce se rovněž nijak nepodílí na úhradě nákladů na správu a údržbu nemovitostí, veškeré náklady hradí žalovaný. [příjmení] požadovaná žalobcem ve výši [částka] měsíčně za období od [datum] až [datum] a [částka] měsíčně za období od [datum] do [datum] je zcela neadekvátní a neodpovídá stavu bytu a situaci na trhu. Podle žalovaného je nepoužitelné posouzení v jiné právní věci, když v řízení [spisová značka] nebyla zohledněna dohoda původních spoluvlastníků, dle které užíval žalovaný byt v prvním nadzemním podlaží a druhý spoluvlastník byt v přízemí domu a ačkoliv je byt v prvním nadzemním podlaží, který užívá pro své bydlení žalovaný větší, dle dohody původních spoluvlastníků za toto nebyl povinen ničeho hradit. Dohoda původních spoluvlastníků je závazná i pro nového spoluvlastníka, tedy pro žalobce, když žádná jiná dohoda ani změna dohoda o užívání společné věci nebyla uzavřena. K dohodě původních spoluvlastníků tak byl sjednán jiný rozsah užívání odlišný od poměru spoluvlastnických podílů s tím, že tento rozdíl nebude nijak kompenzován a odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Z uvedeného je zřejmé, že dohoda původních spoluvlastníků přechází na právní nástupce a zavazuje tak rovněž žalobce a žalovaného. Žalobci tak může maximálně náležet úplata za užívání bytu v přízemí domu. Obvyklé nájemné za užívání bytu v přízemí domu [adresa] [obec], pak bylo stanoveno znaleckým posudkem [číslo] ve výši [částka] za m2 a při podlahové ploše bytu 52,23 m2 činí [částka] za měsíc. Toto je výše, která odpovídá částkám hrazeným žalovaným na bankovní účet žalobce. 3. Žalobce reagoval na vyjádření žalovaného podáním ze dne [datum], ve kterém uvedl, že předmětem žaloby je náhrada za nadužívání spoluvlastnického podílu za období od [datum] do [datum]. Matka žalovaného (původní