29 C 344/2022-17 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalovaném úhrady částky 19 667 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě které tato společnost dodávala žalovanému na odběrném místě [ulice a číslo], [obec] plyn, přičemž za fakturační období od [datum] do [datum] při spotřebě celkem 5,907 MWh vyúčtovala částku 7 262 Kč a po odečtení přijatých plateb ve výši 2 000 Kč činí dlužná částka 5 262 Kč. Dne [datum] uzavřela [právnická osoba] Prodej, x [právnická osoba], jako postupitel, s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, které přešly na žalobkyni ke dni [datum]. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní výzva, avšak nebylo uhrazeno ničeho. Dále společnost [právnická osoba] za fakturační období od [datum] do [datum] při spotřebě celkem 3 361 MWh vyúčtovala žalovanému částku 4 656 Kč, kterou žalovaný doposud dluží i přes upomínku ze dne [datum] [právnická osoba] uzavřela dále s žalovaným dne [datum] Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalovanému na odběrném místě [ulice a číslo] energie a za fakturační období od [datum] do [datum] při spotřebě celkem 1,086 MWh vyúčtovala žalovanému částku 6 282 Kč, kterou žalovaný stále dluží. Dne [datum] tato společnost uzavřela s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, které na žalobkyni přešly ke dni [datum]. Za dodanou elektřinu za fakturační období od [datum] do [datum] při spotřebě celkem 0,583 MWh bylo vyúčtováno žalovanému 3 467 Kč, které žalovaný přes předžalobní výzvu stále dluží. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl tento usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 7. 2022, [číslo jednací] zrušen a ve věci bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. 3. Z tohoto jednání se žalobkyně a její právní zástupce omluvili, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Bylo tedy jednáno a rozhodnuto v jejich nepřítomnosti v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. 4. Po provedeném dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu, jež zcela odpovídá žalobním tvrzením, pročež na ně lze odkázat. Lze ostatně prostřednictvím výkladu § 6 a § 120 odst. 3 o. s. ř. dospět k závěru, že pokud se žalovaný k tvrzením žalobkyně nijak nevyjádřil (jakkoli mu byla žaloba doručena), a tedy ani skutková tvrzení žalobkyně neučinil spornými, není třeba dokazování vůbec provádět a lze bez dalšího vyjít ze skutkových přednesů (v daném případě z žaloby) žalobkyně (srovnání shodně [příjmení], P. [příjmení] břemeno v civilním řízení soudním. [obec]: Leges, 2017, str. 82). Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy, a to dne [datum] Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny a dne [datum] Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Na základě těchto smluv právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalovanému určená média a za toto vyúčtovala žalovanému za období od [datum] do [datum] nedoplatek za spotřebu plynu po odečtení záloh ve výši 5 262 Kč a za období od [datum] do [datum] nedoplatek ve výši 4 656 Kč. Za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum] byla vyúčtována dlužná částka 6 282 Kč. Dne [datum] byly mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní uzavřeny Smlouvy o postoupení pohledávek, na základě kterých přešly žalované pohledávky na žalobkyni a postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisy ze dne [datum] a téhož dne byly žalovanému zaslány rovněž předžalobní výzvy. 5. Po právním zhodnocení věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována ve smyslu ustanovení § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1 a § 1882 odst. 1 Občanského zákoníku. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dvě smlouvy, které soud posoudil ve smyslu ustanovení § 2079 Občanského zákoníku, jako smlouvy kupní, na základě kterých vznikla žalovanému ve smyslu § [číslo] povinnost zaplatit kupní cenu, což dosud učiněno nebylo. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit jak tuto kupní cenu, tak požadované úroky z prodlení ve smyslu § 1968 a § 1970 Občanského zákoníku, neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Výše úroků z prodlení je dána § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žaloba tedy byla shledána v celém rozsahu po právu. 6. Dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. má žalobkyně, jako ve sporu úspěšná účastnice, právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady v celkové výši 9 221,60 Kč se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 2 020 Kč, celkem 6 060 Kč, 3 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky + 21% DPH z částky 6 960 Kč výši 1 461,60 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. 7. Dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného plnit do tří dnů od právní moci rozsudku.