30 C 200/2022-36 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou Okresnímu soudu dne 1. 6. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 52 912,12 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že žalovaná uzavřela dne 6. 3. 2019 se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném [název soudu], oddíl C, vložka [číslo] (dále jen„ postupitel“) Smlouvu [číslo] s produktovým názvem [příjmení] [příjmení] v hotovosti týdenní [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Neoddělitelnou součástí Smlouvy jsou též Smluvní podmínky, které jsou obsaženy na stejném listu jako Smlouva, přičemž souhlas s jejich zněním žalovaná stvrdila podpisem Smlouvy. Na základě Smlouvy byla postupitelem žalované poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 22 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“). Žalovaná podpisem Smlouvy stvrdila, že při uzavření Smlouvy od postupitele převzala v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky, jak vyplývá z ujednání obsaženého ve Smlouvě. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaná zavázala ve Smlouvě postupiteli zaplatit přesně předem vyčíslený a neměnný poplatek v částce 22 013 Kč (dále„ Poplatek“). Poplatek byl ve Smlouvě vypočten jako součet následujících kalkulačních položek ve Smlouvě přesně zvlášť kapitalizovaných: úrok; zápůjční úroková sazba ve výši 29 % p. a. byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. Úroková sazba není vázána na žádný index ani referenční sazbu; částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení; částka za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala ve Smlouvě postupiteli zaplatit (jistina zápůjčky + Poplatek) činila 44 013 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou částku postupiteli zaplatit v hotovosti v 100 týdenních splátkách, přičemž výše každé týdenní splátky od první do předposlední činí 441 Kč, když první týdenní splátku byla žalovaná povinna zaplatit v den, kdy uplyne týden od data uzavření Smlouvy, a každou další týdenní splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního období. Poslední týdenní splátka pak činila 354 Kč. Žalovaná následně na pohledávku postupitele uhradila celkem částku ve výši 3 200 Kč. Žalovaná neplnila své povinnosti ze Smlouvy řádně a včas, když nehradila předepsané splátky. Dne 28. 1. 2022 uzavřel postupitel se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou mimo jiné postupitel žalobkyni postoupil pohledávku z titulu předmětné Smlouvy. Pohledávka je identifikována v příloze postupní smlouvy pod číslem Smlouvy [číslo] Postupní smlouva nabyla účinnosti datem úplaty ke dni 1. 2. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022. K tomuto dni byla pohledávka postupitelem kapitalizována na částku ve výši 54 222,22 Kč, která je složena z: jistiny 20 275,07 Kč; poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 18 537,05 Kč; kapitalizované smluvní pokuty ve výši 11 000 Kč; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 310,10 Kč; sankčních poplatků ve výši 3 100 Kč. 2. Ačkoliv žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena. 3. Následně žalobkyně k výzvě soudu doplnila skutková tvrzení tak, že vyjádřila svůj právní názor na problematiku posuzování úvěruschopnosti v kontextu aktuální právní úpravy a shrnula, že předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovanou a poskytnutím úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, a to vyhodnocením informací získaných především z bankovních registrů, nebankovních registrů, ostatních registrů a databází, kontrolou příjmů žalované, kontrolou výdajů žalované a kontrolou výdajů žalované na splátky úvěru. Předchůdce žalobkyně prověřil výši závazků a platební morálku žalované nejdříve z databází (tzv. úvěrových registrů) umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované a dalších informačních zdrojů nezávislých na žalované. Předchůdce žalobkyně zjistil, že žalovaná nemá žádný negativní záznam v bankovním registru klientských informací (BRKI), ani v nebankovních registrech ([příjmení] a Nebankovní registr klientských informací (NRKI). V ostatních registrech byl rovněž bez negativních záznamů (interní databáze právního předchůdce žalobkyně, obsahující data pro řízení rizik, Insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí ([příjmení]), Neplatné doklady, Evidence adres obecních/městských úřadů, kdy trvalé bydliště žalovaného se nenacházelo na adrese obecního nebo městského úřadu. K příjmové stránce žalované žalobkyně uvedla, že vázaný zástupce předchůdce žalobkyně vyplnil na základě dokumentů předložených dlužníkem před uzavřením Smlouvy Zákaznickou kartu ke Smlouvě. Předmětná zákaznická karta je dokumentem, ve kterém jsou pravdivě a úplně uvedeny veškeré ověřené relevantní informace pro posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr ze strany žalované. Tento dokument je pořízen před podpisem Smlouvy, kdy pravost informací v něm uvedených stvrzuje podpis žalované společně s podpisem vázaného zástupce. 4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. 6. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud vzal za prokázanou její procesní subjektivitu. 7. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaná poskytla údaje o svých osobních a majetkových poměrech. Je uvedena výše jejího měsíčního příjmu a měsíční výdaje bez bližší specifikace. 8. Z listiny nazvané Smlouva [číslo] ze dne 6. 3. 2019 vč. smluvních podmínek smlouvy a Standardních informací o spotřebitelském úvěru vzal soud za prokázáno, že původní věřitel – společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou jako zákazníkem v postavení spotřebitele dne smlouvu, na základě které původní věřitel poskytl žalované částku ve výši 22 000 Kč. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit čerpané peněžní prostředky a zaplatit poplatek v částce 22 013 Kč, zahrnující úrok, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatek za administrativní činnosti a komfortní splácení, a to ve 100 týdenních splátkách ve výši 441 Kč, poslední ve výši 354 Kč. Žalovaná je ve smlouvě identifikována jménem, příjmením, rodným číslem a adresou pobytu. Žalovaná uhradila celkem 3 200 Kč. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, vč. Přílohy [číslo] seznamu postupovaných pohledávek - vzal soud za prokázáno, že původní věřitel jako postupitel uzavřel s žalobkyní jako postupníkem smlouvu, na základě které postoupil svou pohledávku za žalovanou. Z oznámení o postoupení pohledávky, výzvy k okamžitému splacení dluhu soud zjistil, že [právnická osoba] oznámil žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 10 dnů od doručení oznámení. Rovněž žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, a to písemnou výzvou odeslanou žalované na adresu uvedenou ve smlouvě. 10. Z výzvy k úhradě dluhu ve spojení s potvrzením podání soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do 7 dnů od data výzvy. Tato výzva byla zaslána žalované na adresu uvedenou ve smlouvě. 11. Z žalobkyní odkazovaného usnesení [anonymizována dvě slova] č. j. [spisová značka], [spisová značka], [číslo jednací] ze dne 18. 1. 2022, rozsudku [název soudu] č. j. 75 ICm 3132/2019, [číslo jednací] ([spisová značka]) ze dne 2. 11. 2020, z výpisu z Centrální evidence exekucí ze dne 29. 7. 2022 soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé. Důkazní návrh svědeckou výpovědí zprostředkovatele soud zamítl pro nadbytečnost (viz. níže). 12. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen„ ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 16. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvě