30 C 24/2022-10 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3. 8. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 6 900 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou od původního věřitele – [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 16. 11. 2020. Oznámení o postoupení pohledávky podepsané postupitelem bylo žalované odesláno společně s předžalobní výzvou k úhradě. [právnická osoba] je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaná je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytnul dne 3. 1. 2021 žalované bezúročnou zápůjčku ve výši 5 000 Kč, která měla být dle čl. 1 jednorázově splacena dne 2. 2. 2021 společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky. Žalovaná zápůjčku v poskytnuté výši čerpala, avšak po uvedeném datu splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Původní věřitel poskytuje zápůjčky prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, z nichž některé jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a poté následovalo ověření správnosti kontaktu uvedených žalovanou. Žalovaná odeslala žádost o zápůjčku právě přes webové stránky [webová adresa] a následně byla posuzována schopnost žalované zápůjčku splácet. Žalovaná ve smlouvě o zápůjčce výslovně potvrdila, že je schopna zápůjčku řádně a včas splatit. Smlouva o zápůjčce byla sjednána elektronicky, když její text včetně všeobecných podmínek žalovaná na svém uživatelském účtu ve webové službě věřitele odsouhlasila (v opačném případě by zápůjčka nemohla být poskytnuta). K uživatelskému účtu měla pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaná. Zápůjčka byla převedena z bankovního účtu věřitele č. [bankovní účet] na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Nárok žalobkyně tvoří pohledávka skládající se z nesplacené zápůjčky ve výši 5 000 Kč, z poplatku za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky dle čl. 1 smlouvy o zápůjčce ve výši 1 900 Kč; oba nároky splatné společně dne 2. 2. 2021. To vše činí (po případném ponížení o přijaté platby od žalované) celkem 6 900 Kč. Žalovaná zatím uhradila na svůj dluh částku ve výši 0 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně i žalovaná souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jednání. 4. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalované nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalované a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: smlouva o zápůjčce [číslo] potvrzení o provedené platbě ze dne 3. 1. 2021, smlouva o postoupení pohledávky, vč. přílohy, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní upomínka, vč. poštovního podacího archu. 5. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé. 6. Z listiny nazvané smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne 10. 12. 2015 soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou uvedeni na straně úvěrující předchůdce žalobkyně a na straně úvěrované žalovaná, u níž byla uvedena její adresa a rodné číslo. Touto listinou se úvěrující zavázal poskytnout úvěrovanému úvěr ve sjednané výši 5 000 Kč a úvěrovaný byl povinen vrátit úvěr spolu se sjednaným poplatkem. Soud v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdcem žalobkyně jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným byla skutečně uzavřena smlouva o uvedeném obsahu, neboť tato skutečnost se z uvedené listiny nepodává. Podpis žalované na smlouvě absentuje. V místě podpisu žalované je uvedeno její jméno a příjmení, čas a výraz„ Digitálně podepsáno“. Žalobkyně v řízení nepředložila žádný relevantní důkaz o tom, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě. 7. Z výpisu z účtu předchůdce žalobkyně soud zjistil, že z účtu předchůdce žalobkyně byla dne 3. 1. 2021 provedena platba ve výši 5 000 Kč na účet označený pouze svým číslem. Z této listiny se nepodává, že by částka 5 000 Kč byla poskytnuta právě žalované. 8. Zástupcem žalobkyně byla žalované odeslána výzva k zaplacení dluhu s upozorněním na možnost jeho soudního vymáhání v případě, že dluh nebude vyrovnán (zjištěno z Předžalobní upomínky ve spojení s Poštovním podacím archem). 9. Z dalších provedených důkazů soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť tato by byla s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci nadbytečná. 10. Předloženými důkazy žalobkyně neprokázala, že by uzavřela s žalovanou tvrzenou smlouvu o úvěru a neprokázala ani, že by žalované poskytla úvěr. 11. Podle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrový se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyní předložená smlouva svým obsahem naplňovala podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Jelikož žalobkyně uzavírala smlouvu v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná nikoli, je potřeba na smluvní vztah aplikovat i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., neboť tvrzená smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru, jak jej vymezuje § 2 tohoto zákona. 12. V předložené úvěrové smlouvě bylo uvedeno, že žalovaná tuto smlouvu podepsala elektronicky. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU [číslo] 2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, nelze za něj považovat pouhé uvedení jména a příjmení žalovaného a dodatku o digitálním podpisu samo o sobě neumožňuje přesně identifikovat podepisující osobu. 13. Soud tedy opakovaně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Nedodržení písemné formy podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru sice nemá za následek neplatnost smlouvy o úvěru, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovanou nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalované. 14. Rovněž tak žalobkyně v řízení neprokázala, že by poskytla žalované tvrzené peněžní prostředky. Poskytnutím úvěru je třeba rozumět převedení příslušných peněžních prostředků z vlastnictví úvěrujícího do vlastnictví úvěrovaného, tj. poskytnuté peněžní prostředky musí být ve vlastnictví úvěrujícího (srov. [příjmení], M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 690 – 714). V posuzované věci se žalobkyně zavázala převést peněžní prostředky na účet žalované. Z provedeného důkazu - potvrzení o provedené platbě - bylo pouze prokázáno odeslání finančních prostředků z účtu žalobkyně. Žádným z provedených důkazů pak už nebylo prokázáno nabytí peněžních prostředků žalovanou. 15. Vzhledem k tomu, že soud nevzal za prokázáno uzavření smlouvy, nebyly platně sjednány ani další žalobou uplatněné položky. 16. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění žalobních tvrzení a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o. s. ř