30 C 246/2020-82 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 29. 9. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 924 017 Kč s příslušenstvím a náklady spojené s uplatněním pohledávky, což odůvodnila tak, že žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti mj. provozovala na adrese [ulice a číslo], [číslo] [obec] nebytové prostory sloužící zejména k uskladnění zboží (skladovací hala), po celé časové období, v němž docházelo ke skladování, byla žalobkyně vlastníkem mj. pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba pro výrobu a skladování [adresa] v [obec] (okres [okres]), a v téže lokalitě vlastnila rovněž pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba pro výrobu a skladování bez čp/če, v níž se nacházely prostory, v nichž byly uskladněny movité věci žalované. Ke skladování pro žalovanou docházelo ve východní části výše uvedené stavby pro výrobu a skladování bez čp/če, stojící na pozemku parc. [číslo] to na cca 700m2 z celkové užitné plochy této stavby. Na základě ústní dohody mezi jednatelem žalobkyně a jednatelem žalované, která byla uzavřena v období mezi 17. 8. 2018 a 21. 8. 2018 u příležitosti jednání o znění změn společenské smlouvy a tehdy plánovaném majetkovém vstupu Ing. [příjmení], resp. jeho společnosti, do žalované, bylo od žalované přebíráno zboží, které bylo ukládáno a opatrováno žalobkyní ve skladovacích prostorech a vydáváno dle požadavků žalované. Tuto manipulaci prováděli zaměstnanci žalobkyně. Skladování probíhalo nejméně v období od 12. 9. 2018 do 18. 9. 2019, tj. více než jeden rok. Zboží uskladněné pro žalovanou zabíralo s haly a dalších přibližně 300 m2. Uvedené činnosti mají charakter skladování ve smyslu ust. § 2415 odst. 1 o. z., a dohoda mezi žalobkyní a žalovanou ohledně uskladnění zboží ve skladovací hale a provádění jeho manipulace má charakter smlouvy o skladovaní, kdy žalobkyně byla skladovatelem a žalovaná ukladatelem. Žalobkyně své povinnosti z takto vzniklé smlouvy o skladování plnila vždy řádně a včas. Podle ust. § 2415 odst. 1 o. z. je smlouva o skladování zásadně úplatná. Výše skladného v tomto případě nebyla výslovně sjednána a měla by tak být dána cenou obvyklou, kterou je cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění s tím, že konečná faktura bude vystavena po zamýšleném majetkovém vstupu žalované do společnosti žalobkyně, jak o něm bylo v předmětné době jednání. Skladné za provedení skladování zboží za skladovací období činí částku 924 017 Kč včetně DPH, přičemž tato částka vychází z obvyklé ceny (skladného) za jeden metr čtvereční plochy skladovacích prostor v daném místě a čase, které činí 85 Kč bez DPH/měsíc, rozsahu využití prostor pro uskladnění zboží v rozsahu 700 m2, byť reálná plocha potřeba pro uskladnění zboží překročila 700 m2, když zboží bylo umístěno krom skladovací haly také i na 300 m2 dalších ploch bezprostředně navazujících na skladovací halu, a skladovacího období (12 měsíců), a dále odměny za manipulaci, která je rovněž součástí skladného v celkové částce 49 650 Kč bez DPH. Žalobkyně vyúčtovala část odměny za skladování zboží, a to fakturou č. 2019 na částku 60 077 Kč vč. DPH, splatnou dne 30. 9. 2019, přestože se jedná jen o část skladného, nebyla ani tato faktura do dnešního dne uhrazena. K žalobou uplatněné částce žalobkyně uvádí, že vycházela ze standardních cen obvyklých v daném místě a čase, přičemž vlastní rešerší trhu dospěla z dostupných informací k tomu, že obvyklé skladné za obdobných podmínek se v daném čase pohybovala v rozmezí 80 -110 Kč/m2/měsíc; žalobkyně přitom vychází z dolní hranice tohoto rozmezí, z plochy, která byla využívána ke skladování, tzn . 700 m2 a doby skladování 12 kalendářních měsíců; tj. částka skladného činí 714 000 Kč, tj. 863 940 Kč vč. DPH. Dále žalobkyně evidovala počet hodin odpracovaných svým personálem při naskladňování, vyskladňování a další manipulaci, mj. pomocí vysokozdvižného vozíku, v souvislosti s předmětným skladováním; takto bylo odpracováno celkem 43,5 hod. v hodinové sazbě 700 Kč a 40 hod. v hodinové sazbě 480 Kč; výpočtem tak žalobkyně dospěla k úplatě za manipulaci 49 650 Kč, tj. 60 077 Kč vč. DPH. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou předžalobní upomínkou ze dne 13. 5. 2020 k úhradě celého dlužného skladného, dlužná částka zůstala neuhrazena. Později žalobkyně doplnila, že výše úplaty byla ústně sjednána tak, že bude odpovídat standardním podmínkám v regionu s tím, že konečná faktura bude vystavena po zamýšleném majetkovém vstupu žalované do společnosti žalobkyně, jak o něm bylo v předmětné době jednáno. Žalobkyně k tvrzení žalované, že pokud žalovaná operovala s argumentem vzdálenosti mezi sídle žalované a skladem, že by při úplatném skladovaní to pro ni zakládalo ekonomickou nevýhodnost skladování za obvyklých tržních podmínek, pak dle žalované byly skladované výrobky v [obec] skladovány v meziskladu, tzn., byly následně expedovány dále, a to i do zahraničí, nelze proto akceptovat úvahy o přepravě„ tam a zpět“. Tehdejší infrastruktura žalobkyně byla navíc technicky i organizačně nadstandardní, a to jak z hlediska čistoty skladovacích prostor (která je významným parametrem pro výrobky žalované), personálu vyškoleného k práci s vysokozdvižným vozíkem, možností příjezdu nákladním automobilem, přítomnost bezpečnostních kamer atd. – není tak zdaleka jisté, že by žalovaná byla schopna nalézt podobně kvalitní zázemí blíže [obec]. 2. Žalovaná nárok žalobkyně uplatněný žalobou neuznala, navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Žalovaná tvrdila, že jednatel žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] se dozvěděl o existenci žalobkyně od [právnická osoba] v průběhu roku 2018 za situace, kdy žalobkyně měla problémy s hrazením splatných úvěrů u této banky, dlužila rovněž Českomoravské záruční a rozvojové bance, a.s. a žalobkyni zcela reálně hrozilo podání věřitelského insolvenčního návrhu ze strany těchto bank. Žalobkyně se ocitala ve stavu faktického úpadku ve smyslu § 3 odst. 1, 2 ins. zákona. Jelikož jednatel žalované i v minulosti v rámci svých investic vstoupil do zadlužených firem a tyto konsolidoval, banka zjevně sledovala ochranu bonity svých úvěrových pohledávek. V případě, že by [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nebo některá z jeho firem majetkově vstoupila do podnikání žalobkyně, bylo reálné s bankou jednat i o přeúvěrování žalobkyně. Jednatel žalobkyně a její většinový společník [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] za zmíněných okolností vstoupil do jednání s jednatelem žalované [příjmení] [příjmení] jako s potenciálním investorem, který může jeho firmu zachránit od konkurzu. Po jednáních obou těchto účastníků bylo dohodnuto, že jedna z firem s majetkovou účastí [anonymizováno] [jméno] [příjmení] – konkrétně [právnická osoba], [IČO] odkoupí úvěrové pohledávky vůči žalobkyni od obou citovaných bank, Ing. [jméno] [příjmení] nabude většinový obchodní podíl 51% v rámci základního kapitálu žalobkyně za symbolickou částku 1 Kč, postará se o ekonomickou a právní stabilizaci žalobkyně včetně jednání s bankou o úvěrové angažovanosti a [anonymizováno] [příjmení] se zaměří na odbornou stránku výroby zařízení na ekologickou likvidaci odpadů – tzv. fermentorů. [právnická osoba] po jednáních s [právnická osoba] a Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou a.s. a po uzavření výše citovaných interních dohod s [anonymizováno] [příjmení] smlouvami o postoupení pohledávek skutečně odkoupila bankovní úvěrové pohledávky vůči žalobkyni – stalo se tak konkrétně smlouvami ze dne 30. 7. 2018 a 4. 10. 2018. Hrozba konkurzu na žalobkyni tak byla odvrácena. V této době, kdy se tedy Ing. [jméno] [příjmení] měl stát novým většinovým společníkem žalobkyně a řešil odkup splatných pohledávek bank vůči žalobkyni, nabídl mu [anonymizováno] [příjmení], že v sídle žalobkyně jsou volné prostory, kde je možno bez problémů a nákladů skladovat výrobky žalované (žalovaná je další firmou spoluvlastněnou Ing. [jméno] [příjmení]). Mezi žalobkyní a žalovanou bylo dohodnuto, že za skladování nebude žalobkyně žalované nic účtovat a že půjde o skladování bezúplatné. Žalovaná nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že skladování mělo probíhat za komerčních podmínek a že pouze nebylo dohodnuto skladné, na takovou dohodu by žalovaná nikdy nepřistoupila. Skladování za komerčních podmínek by žalovaná z logistických důvodů v žádném případě neřešila v [obec] u [obec], jelikož tehdejší sídlo žalobkyně je vzdáleno od sídla žalované cca 23 km a pokud by žalobkyně měla za skladování platit standardní nájemné a ještě k tomu hradit náklady za přepravu tam a zpět, neměla by taková dohoda pro žalovanou žádný ekonomický smysl. Kdyby žalovaná nutně potřebovala skladovat zboží mimo svůj areál (což nepotřebovala a využila bezúplatné nabídky), sjednala by si skladovací prostory v blízkém okolí. Zmíněnou dohodu o bezúplatnosti skladování potvrzuje i to, že žalobkyně žalované skladné nikdy neúčtovala, nevystavila a nedoručila žalované na skladné žádný daňový