30 C 359/2021-15 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 20. 9. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 964 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 25. 1. 2021 mezi [právnická osoba] a.s. a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo], zapsaná v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze pod sp. zn.: B 2051 a mezi žalobkyní a [právnická osoba] a.s., která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 2. 2021. [příjmení] uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] která je smlouvou o úvěru. Nedílnou součástí Smlouvy o vydání kreditní karty byly též [ulice] podmínky pro vydávání a používání kreditních karet a Všeobecné obchodní podmínky [anonymizováno] a.s a Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby. Obsahem této smlouvy byl závazek banky poskytnut žalovanému úvěrový rámec až do výše 10 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla přitom na základě smlouvy úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků. Současně byl žalovaný dle obchodních podmínek povinen hradit bance veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty, přičemž výše a druh všech poplatků byl stanoven Ceníkem účinným k datu jejich splatnosti. Dle obchodních podmínek byly úroky, poplatky a vzniklé náklady banky splatné pravidelně měsíčně vždy k datu splatnosti povinné minimální splátky. Právní předchůdce žalobkyně své smluvní povinnosti splnil, když žalovanému vydal kreditní kartu a poskytl mu úvěrový rámec, jenž mohl žalovaný jejím prostřednictvím čerpat. Žalovaný však svou povinnost splácet čerpaný úvěr neplnil, jak vyplývá z výpisu z účtu kreditní karty, čímž došlo k porušení smluvních povinností ze strany žalovaného. Dle obchodních podmínek byla banka v případě porušení smlouvy ze strany držitele karty oprávněna prohlásit veškeré pohledávky za držitelem karty za okamžitě splatné. V souladu s těmito podmínkami tak přistoupila banka dopisem ze dne 31. 8. 2020 k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěrového rámce 9 464,77 Kč, z částky ve výši 772,29 Kč sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku, z částky 499,23 Kč sestávající z poplatků dle výpisu. Žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 23,99 % ročně z částky 9 464,77 Kč od 15. 1. 2021 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 464,77 Kč od 15. 1. 2021 do zaplacení. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena. 2. Žalobkyně i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jednání. 3. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovaného, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: smlouva [číslo] o vydání kreditní karty ze dne 13. 4. 2017, všeobecné obchodní podmínky, výpis z účtu, prohlášení o okamžité splatnosti ze dne 31. 8. 2020, smlouva o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní upomínka s poštovním podacím archem. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Předchůdce žalobkyně uzavřel dne 13. 4. 2017 s žalovaným písemnou smlouva [číslo] o vydání kreditní karty, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr – peněžní prostředky do výše 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet sjednaným způsobem, včetně sjednaného úroku ve výši 23,99 %. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalovaný peněžní prostředky čerpal, avšak nesplácel tak, jak se smluvně zavázal. Pohledávka byla postoupena z původního věřitele na žalobkyni; tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení celé dlužné částky. V řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na částku, která je předmětem žaloby, bylo cokoli uhrazeno. 5. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti. 6. Zjištěný závazkový vztah mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným soud posoudil podle § 2395 a násl. o. z., tedy tak, že mezi předchůdcem žalobkyně, jakožto úvěrujícím, a žalovaným, jakožto úvěrovaným, byla uzavřena platná smlouva o úvěru. Část obsahu smlouvy byla v souladu s ust. § 1751 o. z. určena také odkazem na obchodní podmínky žalobkyně. Žalovanému byly prostřednictvím kreditní karty poskytnuty peněžní prostředky, které byl žalovaný povinen splácet sjednaným způsobem, této své povinnosti však žalovaný nedostál a vznikla mu povinnost vrátit čerpané a dosud nesplacené peněžní prostředky, a to včetně sjednaného úroku ve výši 23,99 %. Z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěru využila úvěrující svého smluvního oprávnění a prohlásila celou dlužnou částku za okamžitě splatnou, přičemž toto právní jednání soud posoudil jako jednání platné a účinné. Smlouvu o postoupení pohledávky, která je předmětem žaloby, uzavřenou mezi předchůdcem žalobkyně a žalobkyní, soud rovněž posoudil jako platnou a účinnou smlouvu ve smyslu § 1879 a násl. o. z., na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni; aktivní věcná legitimace tak byla v řízení prokázána. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch, čímž jí vzniklo právo vůči žalovanému na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení procesně úspěšné žalobkyně sestávají z odměny za zastupování žalobkyně v řízení advokátem, a to za celkem 3 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), 2 x d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen vyhlášky), tj. převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy, sepis žaloby. Sazba odměny za výše uvedené úkony právní služby činí podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky 600 Kč (tj. 3 x 200 Kč), dále 3 x režijní paušál za výše uvedené úkony právní služby činí podle ust. § 14b odst. 5 vyhlášky á 100 Kč, a to vše s DPH ve výši 21 % z těchto částek dle § 137 odst. 3 o. s. ř., a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč; tj. na nákladech řízení celkem 1 489 Kč Tyto náklady řízení žalobkyni prokazatelně vznikly a byly potřebné k účelnému uplatnění jejího práva. K náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 8. Dlužnou částku, jakož i náhradu nákladů řízení byl žalovaný zavázán zaplatit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v rozsudku, proti kterému není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.