30 C 389/2021-51 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 26. 6. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 050 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že žalobkyně uzavřela dne 29. 3. 2017 se žalovaným Smlouvu o povoleném [anonymizováno] č. [anonymizováno], která je smlouvou o úvěru. Smlouva byla uzavřena v souladu s Podmínkami pro povolené přečerpání (kontokorent) pro fyzické osoby, což stvrdil svým podpisem. Součástí této smlouvy jsou Podmínky dále všeobecné obchodní podmínky pro zakládání a vedení účtů v mBank, Sazebník bankovních poplatků mBank a Úrokový lístek mBank, s nimiž se žalovaný seznámil a souhlasil s nimi. V předmětné smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový limit až do výše 5 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat realizací plateb a výběrů ze svého osobního účtu mKonto, č. ú. [bankovní účet], vedeném u žalobkyně. Tento svůj závazek žalobkyně ke dni 29. 3. 2017 splnila. Žalovaný se zavázal zejména nepřekročit sjednanou výši úvěrového limitu dle Smlouvy a plnit veškeré své závazky z této Smlouvy vyplývající, tj. zejména řádně a včas uhradit dlužnou jistinu a úroky, na něž má banka nárok podle Smlouvy nebo Podmínek, a dále zajistit na svém účtu ke konci zúčtovacího cyklu dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků úvěru z povoleného přečerpání včetně případných úroků z prodlení dle Podmínek. Dle čl. II. odst. 1. Smlouvy je nesplacená jistina úvěru úročena roční procentní úrokovou sazbou ve výši 18,90 %, přičemž dle Podmínek žalobkyně účtuje úroky v měsíčních intervalech, a to v jednotlivých na sebe bezprostředně navazujících měsíčních zúčtovacích cyklech, přičemž každý zúčtovací cyklus končí k tomu dni v měsíci, který se svým číselným označením shoduje se dnem, v němž bylo povolené přečerpání poskytnuto. [příjmení] je v případě prodlení klienta s úhradou jakéhokoliv závazku ze Smlouvy, či při překročení povoleného limitu přečerpání, úročit dlužnou částku zvláštní úrokovou sazbou, sjednanou se žalovaným ve Smlouvě a dále požadovat uhrazení poplatků, smluvní pokuty a jiných plateb souvisejících s prodlením klienta dle aktuálně platného Sazebníku v souladu s čl. IV. odst. 2. Smlouvy. Dle čl. IV. odst. 1. Smlouvy pokud klient z jakéhokoli důvodu překročí úvěrový limit, stává se takováto částka nepovoleným debetním zůstatkem, který je žalovaný povinen splatit ihned. Dle odst. [číslo] Podmínek je banka oprávněna úvěr v plné výši prohlásit za splatný nebo odstoupit od Smlouvy, zejména, je-li klient v prodlení s úhradou jakékoliv peněžité částky vůči mBank, či pokud dojde z jakéhokoliv důvodu k překročení úvěrového limitu. Vzhledem k tomu, že žalovaný dne 27. 3. 2018 překročil úvěrový limit, nezajistil dostatek prostředků k pokrytí transakce a dostal se tak do nepovoleného debetního zůstatku, využila žalobkyně svého výše uvedeného práva dle Podmínek a od Smlouvy odstoupila, a to dopisem adresovaným žalovanému dne 20. 12. 2018, čímž se stal dluh splatným ke dni 13. 5. 2019. Dlužná částka je složena z nesplacené jistiny - záporného zůstatku na účtu ve výši 5 050 Kč tvořeného rozdílem mezi čerpanými prostředky a vklady žalovaného, dlužného úroku smluvního úroku zkapitalizovaného ke dni 4. 2. 2020 na částku 611,98 Kč, dlužného úroku z částek po splatnosti a nepovoleného debetního zůstatku zkapitalizovaného ke dni 4. 2. 2020 na částku 1 934,05 Kč, úroku ve výši 18,90 % z částky 5 050 Kč od 5. 2. 2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5 050 Kč od 5. 2. 2020 do zaplacení. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena. 2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jednání. 4. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovaného a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: [anonymizováno] č. [anonymizováno] o povoleném přečerpání ze dne 29. 3. 2017, všeobecné obchodní podmínky, smlouva o vedení běžného účtu, sazebník, výpis z účtu, odstoupení od smlouvy, předžalobní upomínka s poštovním podacím archem. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu shodném s žalobními tvrzeními. Dne 29. 3. 2017 byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena prostřednictvím elektronického bankovnictví Smlouva o povoleném [anonymizováno] č. [anonymizováno], jejíž nedílnou součástí dle ustanovení č. V odst. 1 Smlouvy jsou [ulice] podmínky. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve formě povoleného přečerpání, k okamžitému čerpání kdykoliv po dobu trvání smlouvy, a to až do výše 5 000 Kč. Dle ustanovení čl. I odst. 2 Smlouvy čerpání úvěru mělo být poskytnuto na běžném účtu žalovaného vedeném u žalobkyně na základě smlouvy o vedení účtu. Před uzavřením samotné Smlouvy žalobkyně zkoumala úvěrovou schopnost žalovaného. Dle II. odst. 1 smlouvy byl sjednán úrok z povoleného přečerpání ve výši 18,9 % ročně; pro případ překročení povoleného limitu - tedy pro případ vzniku nepovoleného debetu byla žalobkyně oprávněna účtovat zákonnou sazbu úroku z prodlení. V čl. II. odst. 3 smlouvy bylo ujednáno, že žalovaný hradí žalobkyni poplatky a ceny za zvláštní služby nebo úkony související s úvěrem, o které žalovaný případně požádá a to ve výši dle Sazebníku platného v den poskytnutí placené služby. Žalovaný se zavázal plnit veškeré své dluhy vůči žalobkyni, tj. zejména řádně a včas uhradit dlužnou jistinu úvěru a úroky z povoleného přečerpání. K úhradě těchto svých splatných dluhů (včetně úroků z prodlení a případných poplatků spojených s inkasem) žalovaný poskytl žalobkyni souhlas s inkasem příslušných dlužných částek z kteréhokoli jiného účtu než mKONTA vedeného žalobkyní. Žalovaný využíval povolené překročení finančních prostředků na jeho běžném účtu, avšak následně nezajistil dostatek finančních prostředků k úhradě; byl poté opakovaně upomínán k plnění smluvních povinností. Žalovaný ale na výzvy nereagoval doplacením dlužných částek, což vedlo k odstoupení žalobkyně ze dne 20. 12. 2018 od smlouvy a ke okamžité splatnosti dluhu ke dni 13. 5. 2019. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena. V řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na částku, která je předmětem žaloby, bylo cokoli uhrazeno. 6. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným soud posoudil podle § 2395 a násl. o. z., tedy tak, že mezi žalobkyní, jakožto úvěrujícím, a žalovaným, jakožto úvěrovaným, byla uzavřena platná smlouva o úvěru. Část obsahu smlouvy byla v souladu s ust. § 1751 o. z. určena také odkazem na obchodní podmínky žalobkyně. Bylo rovněž prokázáno, že smlouva má charakter tzv. spotřebitelské smlouvy podle § 1810 o. z., neboť podle skutkového závěru soudu byla smlouva uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a jednotlivá práva a povinnosti je třeba poměřovat také podle ustanovení § 1810 a násl. o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svoji právní povinnost ze smlouvy splnila a poskytla žalovanému peněžní prostředky ve sjednané výši. Právní povinností žalovaného ze smlouvy bylo vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr i s úrokovým navýšením, a to sjednaným způsobem. Dále byl žalovaný povinen platit žalobkyni poplatky, přičemž soud konstatuje, že dohodu o placení poplatků za služby spojené s poskytnutím úvěru soud posoudil jako platnou dohodu, jejímuž uzavření nebránilo žádné kogentní zákonné ustanovení. Žalovaný však své smluvní povinnosti neplnil řádně a včas, se splácením se dostal do prodlení. Z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěru využila úvěrující svého smluvního oprávnění a od smlouvy odstoupila, přičemž toto právní jednání soud posoudil jako jednání platné a účinné, v jehož důsledku se stal splatným celý dluh ke dni 13. 5. 2019. V řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na částku, která je předmětem žaloby, bylo cokoli uhrazeno. Soud tak dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je v celém rozsahu po právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti, proto žalobě v celém rozsahu vyhověl,