34 C 267/2022-27 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svým návrhem podaným u Okresního soudu v Ostravě dne 26. 9. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost vyklidit byt [číslo] o velikosti [číslo], situovaný v [číslo] nadzemním podlaží domu [adresa], č. or. [číslo], na ulici [ulice], [obec] [část obce]. Žalobkyně k odůvodnění svého nároku uvedla, že je vlastníkem předmětného bytu, přičemž mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva dne 8. 6. 2021 ve znění pozdějších dodatků, jejímž předmětem byl nájem daného bytu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 14. 12. 2021, přičemž doba nájmu byla na základě sjednaných dodatků ke smlouvě prodloužena do 14. 8. 2022. Nájemní poměr k předmětnému bytu tak žalovanému skončil k 14. 8. 2022, přičemž k prodloužení nájemní smlouvy nedošlo a aplikace ustanovení § 2285 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) byla mezi stranami vyloučena v článku II. bod 2.2 nájemní smlouvy. Žalobkyně dále uvedla, že eviduje ke dni podání návrhu dluh na úhradách za předmětný byt ve výši 42 072 Kč, přičemž požadavek žalobkyně vyplývá z ustanovení § 1040 o. z. a nemůže tak být shledán v rozporu s dobrými mravy. Jelikož žalovaný předmětný byt nevyklidil ani poté, co byl předžalobní výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. ze dne 5. 9. 2022 vyzván k splnění této povinnosti, nezbývalo žalobkyni, než uplatnit svůj nárok u soudu. 2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že nastaly podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř., kdy obě zúčastněné strany vyjádřily svůj souhlas s rozhodnutím ve věci samé bez nařízení jednání, a žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval ústní jednání, přičemž vycházel z obsahu spisu a žalobkyní doložených listinných důkazů. 4. Dle ustanovení § 2292 o. z., nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání při vstupu do bytu a jeho užívání. 5. Dle ustanovení § 1040 odst. 1 o. z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 6. Dle ustanovení § 1042 o. z., vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje, nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. 7. Po provedeném dokazování soud dospěl k těmto zjištěním z níže uvedených důkazů: 8. V řízení bylo prokázáno výpisem z KN [list vlastnictví] pro kat. úz. [část obce], část [část obce], [obec] vedeného u KÚ pro [název] [obec], kat. prac. [obec], že žalobkyně je vlastníkem domu [adresa], kde se nachází předmětný byt. Dále bylo v řízení prokázáno nájemní smlouvou uzavřenou mezi žalobkyní (pronajímatelem) a žalovaným (nájemcem) ke dni 8. 6. 2021, že takto vzniklo žalovanému právo nájmu k bytu [číslo] o velikosti [číslo] situovaný v [číslo] nadzemním podlaží domu [adresa], č. or. [číslo] na ulici [ulice], [obec] [část obce], když doba nájmu byla sjednána na dobu určitou od 15. 6. 2021 do 14. 12. 2021, přičemž strany si ujednaly, že ustanovení § 2285 o. z. týkající se obnovení nájmu po uplynutí doby nájmu se nepoužije. Z dodatku [číslo] k této nájemní smlouvě ze dne 2. 9. 2021 bylo prokázáno, že doba nájmu byla prodloužena do 14. 12. 2021. Z dodatku [číslo] k této nájemní smlouvě ze dne 14. 6. 2022 bylo prokázáno, že doba nájmu byla prodloužena do 14. 8. 2022. Z předžalobní výzvy adresované žalobkyní žalovanému ze dne 5. 9. 2022 bylo prokázáno, že tímto žalobkyně vyzvala žalovaného k předání bytu a jeho vyklizení ve lhůtě do sedmi dnů od doručení této výzvy, přičemž z poštovní dodejky bylo osvědčeno, že tato zásilka se dostala do sféry dispozice žalovaného ke dni 8. 9. 2022. Na základě těchto prokázaných skutečností soud dospěl k závěru, že byl prokázán skutkový stav v takovém rozsahu, aby soud mohl ve věci rozhodnout. Na straně žalobkyně co by vlastníka bytu byl soudem shledán předpoklad aktivní legitimace a na straně žalovaného, co by uživatele bytu, předpoklad pasivní legitimace, přičemž soud dospěl k závěru, že žalovanému uplynutím sjednané doby nájmu ke dni 14. 8. 2022 zanikl právní poměr a tudíž byt nadále užíval a užívá bez právního důvodu. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil a již vůbec neprokázal, že by předmětný byt předal vyklizený žalobkyni. 9. Po právním zhodnocení výše zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobní nárok žalobkyně je zcela důvodný. Povinností žalovaného po skončení práva nájmu bytu bylo předmětný byt odevzdat, jak to vyplývá z ustanovení § 2292 o. z. Jestliže tak přes výzvu žalobkyně žalovaný neučinil a ani v průběhu řízení tuto svou povinnost nesplnil, má žalobkyně právo jako vlastník předmětného bytu se domáhat ochrany svého vlastnického práva proti žalovanému ve smyslu § 1040 odst. 1 a § 1042 o. z., když žalovaný neprávem do vlastnického práva žalobkyně zasahuje tím, že předmětný byt bez právního důvodu užívá. Nárok žalobkyně v žádném případě nemůže být v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaný navíc neplnil řádně své povinnosti nájemce, když neplatil řádně úhrady za užívání bytu. Na základě výše uvedených skutečností soud, shledávaje nárok žalobkyně zcela opodstatněným a prokázaným, žalobě vyhověl a zavázal žalovaného předmětný byt vyklidit tak, tak jak je uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozhodnutí, když lhůta k vyklizení je odůvodněna ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. V daném případě procesně úspěšné žalobkyni přísluší na náhradě nákladů řízení částka v celkové výši 11 534 Kč, a to v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když tato částka sestává z těchto položek: 5 000 Kč za zaplacený soudní poplatek, odměna advokáta za 3 úkony á 1 500 Kč dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrada hotových výdajů, tj. 3x režijní paušál á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby), 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 1 134 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud zavázal žalovaného zaplatit tyto náklady řízení k rukám právní zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř., když lhůta k úhradě nákladů řízení je odůvodněna ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.