34 C 340/2020-182 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svou žalobou podanou u [název soudu] dne 27. 4. 2020 domáhal po žalované zaplacení částky 2 000 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná byla na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] a usnesení soudu o schválení dědické dohody [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [číslo] výlučnou vlastnictví nemovitostí, a to pozemku p. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba stojící na tomto pozemku [číslo] č. p./č. ev. (bydlení), pozemku p. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a bydlení o výměře [číslo], jehož součástí je na tomto pozemku stojící stavba dům [adresa] (bydlení) a pozemku [parcelní číslo] – zahrada o výměře [číslo], vše zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [část obce] Darovací smlouvou ze dne [datum] dané nemovitosti žalovaná převedla na svého syna [jméno] [příjmení], přičemž smlouva byla zavkladována rozhodnutím KÚ pro [název], kat. prac. [okres] pod [číslo jednací] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Žalovaná je sestrou žalobce, sourozenecké vztahy mezi žalobcem a žalovanou byly na velmi vysoké úrovni, tito se pravidelně navštěvovali, žalobce poskytl žalované finanční půjčku ve výši 500 000 Kč, vozil jí různé dárky a zlato nezanedbatelných hodnot ze SRN v době, kdy tam pracoval. Za této situace uzavřel žalobce s žalovanou nájemní smlouvu dne 22. 9. 2014, na základě které žalovaná pronajala žalobci předmětné nemovitosti za symbolické měsíční nájemné ve výši 3 000 Kč. V době, kdy byla nájemní smlouva uzavírána, bylo jednáno o tom, že dům je ve velmi špatném technickém stavu a je prakticky neobyvatelný, z toho důvodu se žalobce s žalovanou dohodl tak, že jako jistou formu kompenzace za to, že jej nechá v domě bydlet, provede na vlastní náklady kompletní rekonstrukci daného domu dle vlastního uvážení, aby mohl být dům plně uživatelný a obyvatelný. Jednání ohledně rozsahu investic proběhlo v červnu [rok], kdy se žalobce za žalovanou osobně dostavil do [obec], a to ještě s panem [příjmení], kterého žalobce byl rozhodnut pověřit realizací této zakázky. V červnu 2013 za přítomnosti těchto osob bylo s žalovanou dohodnuto, že se provede rekonstrukce daného domu, přičemž žalobcem bylo žalované řečeno, že ve fázi výstavby bude tento náklady hradit on sám a jakmile bude potřebovat finanční prostředky, že mu žalovanou budou na jeho žádost proplaceny. O tomto byla uzavřena ústní dohoda, jejímž předmětem bylo ujednání o způsobu a rozsahu investic do citované nemovitosti a stejně tak byla dohodnut způsob refundace těchto žalobcem vynaložených finančních prostředků. Majetkové poměry žalované v té době byly vysoce nadstandardní, neboť se zabývá provozováním zábavního zařízení (kolotoče), jezdila do zahraničí a příjem z této činnosti byl vysoký, v řádech milionů. Následně se žalovaná dostavila do [obec], prohlédla si způsob provádění rekonstrukce, odsouhlasila její rozsah a opětovně potvrdila předjednaný způsob refundace žalobcem vynaložených finančních prostředků; u této návštěvy byla přítomna [jméno] [příjmení], tehdejší přítelkyně žalobce a matka jejich dvou dětí. V průběhu rekonstrukce nemovitosti do ní žalobce v letech [rok] [rok] investoval cca 3 000 000 Kč, následně se ocitl ve finančních problémech a požádal žalovanou o proplacení investovaných prostředků, ta to žalobci z neznámých důvodů odmítla, a proto ji žalobce vyzval doporučeným dopisem ze dne 17. 3. 2020 k zaplacení majetkové újmy z titulu porušení povinnosti ve výši 2 000 000 Kč. Tato částka byla žalobcem stanovena na základě znaleckých posudků, kdy soudní znalec vypracoval znalecký posudek na stav nemovitosti před rekonstrukcí, kde byla hodnota stanovena na částku 3 000 000 Kč a dále stanovil cenu aktuální po provedení rekonstrukce, která byla vypočtena na 5 000 000 Kč. Žalovaná však na výzvu žalobce nereagovala a dlužnou částku žalobci nezaplatila. Žalobce tedy požadoval po žalované škodu ve smyslu § 2913 odst. 1 obč. zák., když žalovaná porušila povinnost ze smlouvy a tudíž takto žalobci vznikla škoda ve výši 2 000 000 Kč. 2. [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] vyslovil místní nepříslušnost, přičemž dále stanovil, že věc bude postoupena Okresnímu soudu v Ostravě jako soudu místně příslušnému; k odvolání žalobce bylo [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] rozhodnuto tak, že usnesení okresního soudu bylo potvrzeno a rozhodnutí tak nabylo právní moci ke dni [datum]. 3. Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 10. 12. 2020, č. j. 34 C 340/2020-68 bylo žalobci přiznáno osvobození od povinnosti hradit soudní poplatky v plném rozsahu, přičemž k osobním, majetkovým a výdělkovým poměrům žalobce bylo zjištěno, že žalobce je bez pracovního poměru, pobírá starobní důchod v částce 4 967 Kč měsíčně, přičemž má vyživovací povinnost k nezletilé [jméno] [příjmení], narozené [datum] a nezletilé [jméno] [příjmení], narozené [datum], přičemž na každou z dcer platí výživné ve výši 150 Kč měsíčně. 4. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, když uvedla, že rozhodně není pravdou, že by jí žalobce poskytoval jakékoliv finanční prostředky jako zápůjčku, ba právě naopak, byla to žalovaná, která mu intenzivně pomáhala, platila za něj dluhy a snažila se, aby žalobce mohl vést život bez obav, že jej budou neustále pronásledovat věřitelé. Za tímto účelem žalobci opakovaně poskytovala bezúročné peněžité zápůjčky a žalobce následně i písemně stvrdil, že k poskytnutí těchto zápůjček došlo. Žalovaná tvrdila, že nikdy s žalobcem neuzavřela žádnou dohodu, na základě níž by měla kompenzovat žalobci investice vynaložené do rekonstrukce či oprav předmětné nemovitosti, nikdy žalobci neudělila ani souhlas s tím, aby do oprav nemovitosti investoval jakékoliv své peníze, a nemá žádné povědomí o tom, že by žalobce vůbec nějaké vlastní prostředky do oprav nemovitosti investoval. Nemovitosti sice rekonstruovány byly, finanční prostředky na jejich rekonstrukci ale vynaložila ona samotná, pouze se dohodla se žalobcem, že rekonstrukci nemovitostí bude zařizovat a organizovat, jelikož žalobce v nemovitosti bydlel, zatímco žalovaná žije v [obec]. Žalobce tak činil zejména proto, že nemovitosti tedy reálně užíval za zvýhodněných podmínek – symbolické nájemné, které se ani neblížilo a neblíží tržnímu nájemnému, když žalovaný nadále nemovitost užívá. Veškeré výdaje na rekonstrukci nemovitosti tedy byly hrazeny z vlastních prostředků žalované. 5. Následně v průběhu řízení žalobce doplnil svá tvrzení, když uvedl, že vlastní rekonstrukce nemovitosti probíhala již od r. 2013 do r. 2017, když investice, které do nemovitosti vkládal, byly z prodeje jeho nemovitostí, jejichž vlastníkem se stal na základě rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], na základě kterého zdědil nemovitost v hodnotě 500 000 Kč, zůstatek na vkladní knížce ve výši 120 704,60 Kč a částku 27 086 Kč v hotovosti, když předmětnou nemovitost prodal za částku 720 000 Kč, a dále na základě usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nabyl v rámci dodatečného projednání dědictví částku 21 538 Kč. Dále na základě kupní smlouvy ze dne 28. 1. 2008 prodal další nemovitost za cenu 600 000 Kč a další kupní smlouvou ze dne 14. 4. 2004 prodal bytovou jednotku za kupní cenu 550 000 Kč. Dále měl finanční prostředky z doby, kdy pracoval v Německu. Žalobce dále podáním ze dne 7. 7. 2021, na základě výzvy soudu, doplnil svá tvrzení, když tvrdil, že náklady, které byly prokazatelně vloženy do nemovitosti, byly nejméně v hodnotě 2 000 000 Kč, kdy o tomto svědčí ke spisu a k důkazu založené listiny (soubor faktur a dokladů), kde je celkem 31 položek, kdy součet jednotlivých položek představuje částku 2 300 000 Kč, přičemž nejsou zde zahrnuty náklady, které byly hrazeny bez vystavených příjmových dokladů. 6. K těmto tvrzením žalobce žalovaná namítala, že z peněz utržených z prodeje svých nemovitostí jí žalobce postupně uhradil dluhy, které vůči ní měl, načež mu o úhradě dluhu vystavila potvrzení, přičemž se jednalo o potvrzení ze dne 30. 7. 2007, kdy bylo uhrazeno žalobcem žalované 730 000 Kč, a potvrzení ze dne 7. 4. 2004, kdy bylo žalobcem žalované uhrazeno 530 000 Kč. Žalovaná následně vznesla námitku promlčení nároku žalobce, když žalobce opírá svůj nárok o dohodu, dle níž mělo být mezi stranami ujednáno, že mu žalovaná uhradí investované částky až o to bude žalobcem požádána, tzn. že žalobce, jakožto možný věřitel, mohl dané pohledávky uplatnit kdykoliv, přičemž odkázala na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 2634/2008, dle něhož pro počátek běhu promlčení doby je rozhodný den následující po dni, kdy došlo ke vzniku právního vztahu a nikoli den, kdy došlo k splatnosti dluhu. Žalovaná dále uváděla, že na rekonstrukci nemovitosti čerpala nebankovní hypoteční úvěr ve výši 1 000 000 Kč u [právnická osoba] s. r. o. Na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem bylo ve prospěch úvěrujícího k zajištění úvěru zřízeno zástavní právo smluvní za