36 C 424/2020-99 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 24. 11. 2020 domáhala, aby soud určil, že závěť zůstavitele [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], posledně bytem [adresa žalobkyně a žalovaného], že [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum], bytem [adresa žalobkyně a žalovaného], [datum narození] ze zákona. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že u notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jako soudní komisařky probíhá dědické řízení po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalovaného], zemřelém [datum], žalobkyně je dcerou zůstavitele a žalovaný je synem zůstavitele, žádný další zákonný dědic nebyl v dědickém řízení zjištěn a v rámci dědického řízení byla předložena závěť, kterou měl sepsat zůstavitel dne [datum]. Žalobkyně dále uvedla, že jako dcera zůstavitele vznesla v průběhu dědického řízení námitku, že předmětná závěť není platná a notářka usnesením ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] vyzvala žalobkyni, aby do dvou měsíců od právní moci usnesení podala u Okresního soudu v Ostravě žalobu proti závětnímu dědici, synovi zůstavitele [celé jméno žalovaného], že je dědicem ze zákona, a aby současně o podání žaloby vyrozuměla pověřeného soudního komisaře. K závěru o neplatnosti závěti dospěla žalobkyně na základě zjevných nesprávností a obsahových chyb a uvedla, že podstatný je rozpor jednak ve jméně žalobkyně uvedeném v závěti, kdy v závěti je uvedena dcera zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobkyně], žádnou dceru [jméno] zůstavitel nemá a neměl a dále křestní jméno zůstavitele je [jméno] a nikoliv [jméno]. Jmenovaný zůstavitel [jméno] je bratr a nikoliv otec zůstavitel. Žalobkyně dále uvedla, že v závěti uvedená skutečnost, že zůstavitel svou dceru dostatečně vybavil a z tohoto důvodu je vše odkazováno synovi [jméno] neodpovídá skutečnosti. Rovněž uvedla, že chování zůstavitele v posledních letech života neodpovídalo tomu, co mělo být obsaženo v jeho poslední vůli, zůstavitel se žalobkyní přesto, že s ním trávila před jeho úmrtím hodně času, nikdy se nezmínil o závěti, kterou by měl sepsat. Žalobkyně z těchto důvodů rozporovala pravost podpisu zůstavitele na předmětné listině. Žalobkyně dále uvedla v průběhu řízení, že kromě zjevných nesprávností a obsahových chyb v závěti křestní jméno zůstavitele v podpise obsahuje dvě tečky, jméno [jméno] však obsahuje tečky tři. 2. Ve věci bylo nařízeno jednání. 3. U jednání právní zástupce žalobkyně na žalobě v celém rozsahu setrval, rovněž na skutkových tvrzeních uvedených v žalobě. Dále uvedl, že nic nenasvědčuje tomu, že by zůstavitel pořídil daným způsobem poslední vůli a jako jediného dědice označil bratra žalobkyně, závěť z roku 1987 nedávala v době vzniku smysl, tehdy ještě zůstavitel nedisponoval majetkem, měl jen rodinný dům a také tvrzení v závěti, že svou dceru již dostatečně vybavil za svého života neodpovídá realitě. Závěť má dost indicií k tomu, že je nepravdivá a nepravá ohledně podpisu zůstavitele. 4. Právní zástupce žalovaného navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že žalovaný závěť zůstavitele [jméno] [celé jméno žalovaného] považuje za řádně sepsanou a platnou, žalovaný nesouhlasil s tím, že by chyby v psaní měly vést k neplatnosti závěti, uvedl, že z dědického spisu sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že zůstavitel [jméno] [příjmení], [datum narození] měl pouze dvě děti a to žalobkyni a žalovaného a v daném případě nemůže být pochyb o kom pořizovatel v závěti hovoří, pokud identifikuje tuto osobu jako dalšího potomka dceru [jméno] [celé jméno žalobkyně] se správným datem narození [datum]. Dále uvedl, že závěť byla sepsána ve formě notářského zápisu, kdy občanský zákoník považuje notářský zápis za veřejnou listinu, přičemž závěť sepsaná ve formě veřejné listiny zakládá vůči každému plný důkaz o takovém projevu vůle. Z tvrzení žalobkyně nevyplývá žádná skutečnost nebo důvod, který by vedl k pochybnosti o pravosti podpisu zůstavitele na závěti ze dne [datum]. <b>5. V průběhu řízení soud zjistil následující skutkový stav:</b> Z listiny notářský zápis NZ [číslo], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil a vzal za prokázáno, že dne [datum] Státní notářka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sepsala závěť zůstavitele [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození] ve formě notářského zápisu, osobní totožnost byla zjištěna z občanského průkazu a touto závětí [jméno] [celé jméno žalovaného] pro případ své smrti, při plném vědomí a ze své svobodné vůle naložil se svým majetkem tak, že veškerý svůj majetek odkázal svému synovi [celé jméno žalovaného], narozenému [datum]. V závěti zůstavitel uvedl, že má ještě dalšího potomka dceru [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozenou [datum], kterou za svého života již dostatečně vybavil a dále v závěti bylo uvedeno, že ve prospěch své manželky [jméno] [příjmení], [datum narození] zřídil pro případ své smrti celoživotní bezplatné užívání celého rodinného domku [adresa] se stavební plochou a zahradou v katastrálním území Poruba Jih, jakož i užívání garáže tamtéž a toto právo užívání je jí zřízeno jako věcné břemeno. Notářský zápis byl sepsán a před pořizovatelem závěti hlasitě diktován, [jméno] [celé jméno žalovaného] notářský zápis vlastnoručně podepsal. Ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo ze dne [datum] [číslo] soud zjistil a vzal za prokázáno, že podpis [jméno] [celé jméno žalovaného] na listině notářském zápisu ze dne [datum], NZ [číslo], [spisová značka] – závěti je kategoricky pravým podpisem [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], a že znalecký posudek byl vypracován JUDr. [celé jméno znalce], soudním znalcem v oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo dne [datum]. Z písemného vyjádření znalce [příjmení] [celé jméno znalce] z [datum] soud zjistil a vzal za prokázáno, že znalec [příjmení] [celé jméno znalce] se dne [datum] vyjádřil k námitkám právního zástupce žalobkyně ke znaleckému posudku a z tohoto vyjádření soud zjistil, že znalec na svém znaleckém závěru setrval s tím, že ho přesvědčivě prokazují shodné znaky i dokumentované znaky. Je nepochybné, které materiály byly ke zkoumání použity a které byly použity k dokumentaci. Znalci je známo, že existují osoby [celé jméno žalovaného] a [jméno] [celé jméno žalovaného], nemá to žádný vliv pro průkaz a význam nalezených znaků. Pro písmoznalectví nemá při rozhodování o pravosti podpisu význam, zda byl vyhotoven ve dvou částech jedním či dvěma psacími prostředky, to by mohl stejně dobře jako padělatel udělat i pisatel vlastního podpisu a pro rozhodování o pravosti sporného podpisu to je bezvýznamné. Co se táče grafického útvaru, který nemá v podpisu význam, pak je to opět znak pro rozhodování o pravosti bezcenný. Z usnesení Okresního soudu v Ostravě č. j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] soud zjistil a vzal za prokázáno, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako soudní komisař v právní věci řízení o pozůstalosti po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], zemřelému dne [datum] se zanecháním pořízení pro případ smrti za účasti syna zůstavitele [celé jméno žalovaného], [datum narození] a dcery zůstavitele [celé jméno žalobkyně], [datum narození] rozhodla usnesením ze dne [datum] takto: Soud ukládá dceři zůstavitele [celé jméno žalobkyně], narozené dne [datum], aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podala u Okresního soudu v Ostravě, sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] [část obce] žalobu proti závětnímu dědici, synovi zůstavitele [celé jméno žalovaného], [datum narození], že je dědicem ze zákona, a aby současně o podání žaloby vyrozuměla pověřeného soudního komisaře. Dále bylo rozhodnuto tak, že nebude-li žaloba ve lhůtě podána, bude-li řízení o žalobě zastaveno nebo bude-li žaloba odmítnuta platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou. Vyplývá-li z toho nebo z rozhodnutí soudu o žalobě, že dědické právo nesvědčí některému z dosavadních dědiců, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí. Soudní notářka usnesení odůvodnila tím, že zůstavitel zemřel jako vdovec a zanechal dva potomky a to syna [celé jméno žalovaného], [datum narození] a dceru [celé jméno žalobkyně], [datum narození], že zůstavitel zanechal pořízení pro případ smrti a to závěť sepsanou státní notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] notářským zápisem čj. NZ [číslo], [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] a touto listinou zůstavitel ustanovil dědicem veškerého svého majetku svého syna [celé jméno žalovaného]. Při jednání dne [datum] oba potomci zůstavitele uznali tuto listinu za pravou a platnou a neuplatnili vůči ní žádné své námitky, při jednání dne [datum] syn zůstavitele prohlásil, že dědictví neodmítá a dcera zůstavitele uplatnila své právo na povinný díl. Právní zástupce dcery zůstavitele následně přípisem z [datum] odvolal dřívější právní stanovisko své klientky, týkající se závěti do té míry, že popírá její platnost a dle jeho názoru obsahuje závěť zjevné nesprávnosti a minimálně chyby v psaní, které spatřuje v nesprávném označení dcery zůstavitele v závěti