40 C 311/2021-16 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 3. 2021 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 25. 7. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 315,38 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], prostřednictvím svých internetových stránek [webová adresa] uzavřela s žalovaným elektronicky dne 14. 6. 2017 Smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla společnost [právnická osoba] žalovanému téhož dne převodem na účet finanční prostředky ve výši 2 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou jistinu úvěru navýšenou o poplatek za poskytnutí úvěru uhradit do 15. 7. 2017. Žalovaný úvěr ve sjednané lhůtě neuhradil. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli práno na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s čl. 5 odst. 5.1 smlouvy i právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném i zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč za dobu od 16. 7. 2017 do 28. 11. 2018. Pohledávka za žalovaným byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019 s účinností ke dni 24. 7. 2019 postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 19. 8. 2019. Před podáním žaloby byla žalovanému dne 12. 3. 2021 zaslána poslední upomínka. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. K ústnímu jednání konanému dne 7. 1. 2022 se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně svou neúčast u ústního jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl k důkazu veškeré listiny předložené a navržené žalobkyní a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z listiny Smlouva o úvěru [číslo] soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni na straně úvěrující společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] [číslo], [obec], [PSČ] [obec a číslo], a na straně úvěrované [celé jméno žalovaného]. U úvěrovaného je dále uvedena adresa, datum narození, rodné číslo, číslo OP, číslo telefonu, email a číslo bankovního účtu. Předmětem smlouvy bylo sjednání podmínek poskytnutí úvěru ve výši 2 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 0 Kč spolu s povinností vrátit poskytnuté peněžní prostředky i s poplatkem do 15. 7. 2017 Smlouva je podepsána úvěrujícím, ale podpis úvěrovaného absentuje. Soud v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla skutečně uzavřena smlouva o uvedeném obsahu, neboť tato skutečnost se z uvedené listiny nepodává. Pokud žalobkyně tvrdila, že smlouva s žalovaným byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, tak tato skutečnost nebyla předloženými důkazy prokázána. 5. Rovněž tak žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že společnost [právnická osoba] jako původní věřitel poskytla žalovanému částku 2 000 Kč. K prokázání této skutečnosti žalobkyně předložila soudu listinu, kterou označila jako Výpis z účtu k převodu jistiny. Tato listina pouze prokazuje, že z účtu č. [bankovní účet], které je shodné s číslem účtu společnosti [právnická osoba] uvedeném ve Smlouvě o úvěru [číslo] byla dne 14. 6. 2017 odepsána částka 2 000 Kč, která byla odeslána na účet č. [bankovní účet]. Z předložené listiny však není zjistitelné, zda částka 2 000 Kč byla na tento účet připsána a ani kdo je skutečným majitelem tohoto účtu. 6. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. Tuto skutečnost vzal soud za prokázanou z předložené Smlouvy o postoupení pohledávek ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávky a podacím archem ze dne 20. 8. 2019. 7. Předloženými důkazy žalobkyně neprokázala, že by společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným tvrzenou smlouvu o úvěru. 8. Podle svého obsahu předložená smlouva nenaplnila znaky smlouvy o úvěru, ale soud tuto právně kvalifikoval jako smlouvu o zápůjčce podle ust. § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Žalobkyní předložená smlouva svým obsahem naplňovala podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. 9. Rovněž tak žalobkyně v řízení neprokázala, že by žalovanému poskytla tvrzené peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč Smlouva o zápůjčce je reálnou smlouvou a k jejímu uzavření nepostačují příslušné projevy vůle smluvních stran, ale je nutné také přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli. Smlouva je uzavřena teprve přenecháním předmětu zápůjčky (srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 659 – 672), tj. faktickým předáním finančních prostředků do dispozice žalovaného. V posuzované věci se právní předchůdce žalobkyně zavázal převést peněžní prostředky na účet žalovaného. Z provedeného důkazu – výpis z účtu k převodu jistiny - bylo pouze prokázáno odeslání finančních prostředků z účtu společnosti [právnická osoba] Žádným z provedených důkazů pak už nebylo prokázáno nabytí peněžních prostředků žalovaným, resp. připsání odeslaných prostředků na účet žalovaného. 10. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění žalobních tvrzení a označení důkazů a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř. 11. S ohledem na vše výše uvedeno soud proto žalobu v celém rozsahu zamítnul. Jelikož žalobkyně neprokázala nárok na zaplacení jistiny (dlužné půjčky), nemohl jí vzniknout nárok ani na zaplacení smluvní pokuty, která je na hlavním závazku závislá. 12. Podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozsudek pouze zkrácené odůvodnění. 13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.