40 C 325/2021-28 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28. 6. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 360 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 733,33 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 305,47 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úrokem ve výši 19,07 % ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], uzavřela dne 14. 1. 2019 s žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Před uzavřením smlouvy věřitel posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. V souvislosti s úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu žádného trvání smlouvy výši 4 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 608 Kč počínaje od 21. 1. 2019 a se splatností poslední splátky dne 9. 3. 2020. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr řádně neuhradil, se dlužná jistina 20 000 Kč od 9. 3. 2020 úročí úrokovou sazbou 19,07 % ročně sjednanou ve smlouvě. Žalovaný uhradil na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu do okamžiku jejího postoupení částku v celkové výši 8 120 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 28 360 Kč, sestávající z dlužné jistiny 20 000 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 1 858,62 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 6 133 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 368 Kč. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny do postoupení pohledávky činí 3 305,47 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do jejího postoupení činí 1 733,33 Kč. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému zaslána předžalobní výzva. Žalovaný dlužnou částku doposud neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K ústnímu jednání dne 7. 1. 2022 se nedostavil žalovaný, ačkoli byl řádně a včas předvolán. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o.s.ř.“), v nepřítomnosti žalovaného. 4. U jednání soud provedl důkazy listinami založenými žalobkyní do spisu. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Dne 14. 1. 2019 žalovaný požádal společnosti [právnická osoba] o zápůjčku ve výši 20 000 Kč. V žádosti vedle svých osobních údajů uvedl, že je svobodný, bydlí jako nájemník v samostatné domácnosti a pracuje na hlavní pracovní poměr s čistým příjmem 10 468 Kč a dalším jeho příjmem je částka 14 000 Kč Měsíční výdaje žadatele pak činí výdaje na bydlení ve výši 10 990 Kč, osobní výdaje ve výši 6 000 Kč a splátky úvěru/zápůjček ve výši 1 400 Kč. K ověření měly být předloženy: nájemní smlouva, výplatní pásky, pracovní smlouva a potvrzení o příjmu od zaměstnavatele (zjištěno ze Zákaznické karty). Z Pracovní smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako samostatný odborný dělník a pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou. Čistá mzda žalovaného v měsících září, říjen a listopad 2019 činila vždy 10 468 Kč, avšak byly z ní činěny vždy srážky ve výši 1 414 Kč a žalovanému tak bylo vždy vyplaceno pouze 9 054 Kč (zjištěno z Výplatní pásky za 9, 10 a 11/ 2018). Hrubá mzda žalovaného od 1. 1. 2019 činila 13 350 Kč (zjištěno ze Mzdového výměru). Žalovaný bydlel v nájemním bytě, v němž byla výše nájemného a úhrad za plnění spojená s užíváním bytu stanovena ve výši 10 490 Kč (zjištěno ze Smlouvy o nájmu bytu ve spojení s Evidenčním listem). Žalovaný uhradil pronajímateli v měsících září, říjen a prosinec 2018 částku 10 490 Kč (zjištěno z Potvrzení o úhradě ze dne 29. 10. 2018, 28. 11. 2018 a 27. 12. 2018). Dne 14. 1. 2019 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo]. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem, datem narození a adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, úrok 4 000 Kč, administrativní poplatek 4 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 8 000 K a poplatek za pojištění Credit Life ve výši 480 Kč, tj. celkem 36 480 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 608 Kč (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti). Téhož dne pak žalovaný uzavřel v rámci poskytnutého spotřebitelského úvěru pojistnou smlouvu (zjištěno z litiny Zařazení zákazníka do pojistného programu). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 včetně příslušné strany 41 Seznamu postoupených pohledávek). Původní věřitel [právnická osoba] dopisem ze dne 19. 2. 2021 oznámil žalovanému postoupení pohledávky (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek). Toto oznámení odeslala žalobkyně na adresu žalovaného odlišnou od jeho adresy bydliště uvedené ve smlouvě dne 22. 2. 2021 a nebylo zjištěno jeho doručení do dispozice žalovaného, neboť pro tento druh zásilek Česká pošta informace nezobrazuje (zjištěno z Podacího archu ze dne 22. 2. 2021 ve spojení se Sledováním zásilky). Dne 14. 5. 2021 odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému na adresu žalovaného odlišnou od jeho adresy bydliště uvedené ve smlouvě předžalobní výzvu. Ani u této zásilky nebylo prokázáno její doručení do dispozice žalovaného, neboť předmětná zásilka byla vrácena zpět odesílateli, protože adresát je na uvedené adrese neznámý (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ze dne 14. 5. 2021 a Sledováním zásilky). Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném [název soudu], oddíl C, vložka [číslo] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně). 5. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. 6. Po právní stránce soud hodnotil uzavřenou smlouvu jako smlouvu o úvěru uzavřenou žalobkyní jako podnikatelkou v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na uzavřenou smlouvu nejen ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) upravující smlouvu o úvěru, ale zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ ZoSÚ“). 7. Dle ust. § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 8. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ posky