54 C 103/2019-174 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svým návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhala vypořádání společného jmění manželů. Svůj návrh odůvodnila tím, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který nabyl dne [datum]. Společné jmění mezi bývalými manželi nebylo vypořádáno, když se do doby podání žaloby účastníci na jejím vypořádání nedohodli. Za trvání manželství nabyli účastníci do společného jmění na základě koupě v dubnu 2012 společný členský podíl (družstevní podíl) ve Stavebním bytovém družstvu [část obce] se sídlem [adresa] 10 o velikosti 4+1, nacházejícímu se ve 3. podlaží domu [adresa], č. or. 5 na ulici [ulice] v [obec] [část obce]. Předmětný družstevní byt aktuálně užívá manžel, který však nehradí nájemné řádně a včas a manželům hrozí ukončení členství. Na nájmu je dle informací žalobkyně vysoký nedoplatek. Manžel však je zcela nekontaktní, nereaguje na žádnou výzvu, poštu si nepřebírá, manželku do bytu nevpustil a vyměnil zámky. Momentálně manželka bydlí i s dětmi v [obec], kam se odstěhovala z obavy před manželem. [příjmení] vlastník bytu nepřistoupil k výpovědi z nájmu bytu, platí žalobkyně polovinu nájemného a služeb spojených s užíváním bytu. Žalovaný však neplatí ničeho, a proto vzniká velký dluh. Má obavu, že o byt přijdou. Proto žalobkyně navrhuje přikázání družstevního členského podílu v Stavebním bytovém družstvu [část obce] do svého výlučného vlastnictví jako jediné a možné, přičemž je si vědoma povinnosti vyplatit bývalému manželovi vypořádací podíl. Dále za trvání manželství uzavřeli účastníci společný závazek s věřitelem [právnická osoba] se sídlem [adresa], a to úvěr č. účtu [číslo] ve výši 300 000 Kč s pravidelnou měsíční splátkou ve výši 2 691 Kč. Žalobkyně však od právní moci rozsudku o rozvodu manželství až do dnešního dne tento závazek hradila výlučně toliko ona, přičemž výlučně sama platila tento závazek ještě i do rozvodu manželství už od roku 2015. Tento závazek navrhovala žalobkyně vypořádat tak, že bude zavázána doplatit společný závazek až do úplného zaplacení a tato skutečnost bude zohledněna v rámci vzájemného vypořádání. Dále žalobkyně učinila předmětem vypořádání její vnos na pořízení společného družstevního podílu v Stavebním bytovém družstvu [část obce] ve výši 400 000 Kč. Započtení tohoto vnosu odůvodnila tím, že ještě před uzavřením manželství se stala výlučnou členkou Stavebního bytového družstva [část obce] se sídlem v [obec] [část obce], [ulice a číslo]. Na základě smlouvy o převodu družstevního bytu a pozemku do vlastnictví člena družstva ze dne [datum] mezi družstvem a jí pak došlo k převodu družstevního podílu do výlučného vlastnictví žalobkyně. Stala se tak výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] o velikosti 1+1 a podílovým spoluvlastníkem na společných částech domu na ul. [ulice a číslo] v [obec] [část obce]. V době zamýšleného získání družstevního bytu na adrese [adresa žalobkyně a žalovaného], který je předmětem vypořádání, neměli manželé dostatek finančních prostředků na pořízení tohoto bytu. Žalobkyně tedy prodala shora uvedenou bytovou jednotku na ulici [ulice a číslo] v [obec] [část obce] kupujícímu [jméno] [příjmení] na základě kupní smlouvy ze dne [datum] za kupní cenu 520 000 Kč. Tato byla ve výši 10 000 Kč uhrazena v hotovosti a ve výši 510 000 Kč pak byla uhrazena převodem na účet zřízený u [obec] spořitelny č. [bankovní účet], vedený na jméno žalovaného. Důvodem převodu finančních prostředků ve výlučném vlastnictví žalobkyně na tento účet byla skutečnost, že již dříve, v lednu 2012, si manželé z titulu záměru pořídit si větší byt, požádali o překlenovací úvěr u [ulice] spořitelny Buřinka a nechtěli kupní cenu hradit ze dvou různých účtů. S ohledem na snahu pořídit si větší byt, požádal žalovaný o poskytnutí překlenovacího úvěru [právnická osoba] u [právnická osoba] ve výši 300 000 Kč. Následně byla uzavřena dne [datum] smlouva o tomto úvěru pod [číslo] Tyto finanční prostředky, jak vyplývá ze samotné smlouvy, byly poskytnuty právě na úhradu převodu členských práv a povinností v družstvu, tedy pro získání bydlení. Prostřednictvím realitní kanceláře pak manželé uzavřeli dne [datum] smlouvu o převodu členských práv a povinností k bytovému družstvu mezi převodcem [jméno] [příjmení], narozenou [datum] a mezi žalobkyní a žalovaným jako nabyvateli. Smluvní cena byla sjednána na 700 000 Kč a byla hrazena ve výši 300 000 Kč z právě poskytnutých úvěrových prostředků a zbylá část ve výši 400 000 Kč byla hrazena z prostředků žalobkyně jako výtěžek z prodeje bytu v [část obce], které byly na základě kupní smlouvy ze dne [datum] připsány po vzájemné domluvě na účet žalovaného. Je tedy zřejmé, že prostředky na pořízení družstevního bytu, který je předmětem vypořádání, byly ve výlučném vlastnictví žalobkyně a jedná se tudíž o její vnos ve výši nejméně 400 000 Kč. Konečně pak žalobkyně navrhla, aby s ohledem na již dříve pravomocné odsouzení žalovaného za domácí násilí vůči žalobkyni, jeho postoj k ní a vzájemným záležitostem po rozvodu manželství, neochotu hradit jakékoliv své i společné závazky (jen dluh na výživném pro nezletilé děti přesahuje částku 200 000 Kč), disparitu v rámci vypořádání, a to v poměru 70 % na 30 % v její prospěch. 2. U ústního jednání žalobkyně na podané žalobě setrvala. 3. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný a nekontaktní, soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v jeho nepřítomnosti. 4. Při zjišťování skutkového stavu soud vycházel z těchto důkazů: 5. Z rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že manželství účastníci uzavřeli dne [datum], manželka [celé jméno žalobkyně] podala dne [datum] návrh na rozvod manželství s tím, že od roku 2007 mezi nimi začalo docházet k neshodám, poté, co ji manžel napadl, byl nejprve vykázán z domu, poté byl ve vazbě a manželské soužití ukončili v roce 2011, manžel se v té době nacházel ve věznici. Manželství bylo tímto rozvedeno. 6. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalovaný [celé jméno žalovaného] byl shledán vinným, že týral osobu blízkou žijící s ním ve společném obydlí, způsobil svým činem těžkou újmu na zdraví a takový čin spáchal nejméně na dvou osobách a po delší dobu a jednak pod pohrůžkou násilí nutil, aby něco trpěl a spáchal takový čin na svědkovi, čímž se dopustil zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. b), písm. c), písm. d) trestního zák. a zločinu vydírání dle § 175 odst. 1, odst. 2, písm. e) trestního zák., za což byl odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let a 10 měsíců. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že nejméně od května [rok] nejprve v bytě na ulici [anonymizováno] [číslo] v [obec] [část obce] a poté od dubna [rok] v bytě na ulici [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec] [část obce] do [datum], se vzrůstající intenzitou a agresivitou převážně v důsledku své žárlivosti a ve snaze mít svou manželku, poškozenou [celé jméno žalobkyně], neustále pod kontrolou a psychicky ji deptat, tuto začal postupně omezovat ve stýkání s přáteli, což ji výslovně nezakázal, ale tato setkání začal poškozené znepříjemňovat zvýšeným telefonickým kontaktováním, kdy poškozenou vyslýchal, podezříval ji, že je mu nevěrná, tyto situace provázel vulgárními nadávkami několikrát za týden, a tyto probíhaly neustále až do dne zadržení obžalovaného, dále ji omezoval způsobem, který je popsán v žalobě, vše umocňoval nadávkami, fyzickými napadeními, čímž jí běžně způsoboval hematomy na tváři, na pažích a na nohou a fackoval jí, přitom poškozoval vybavení bytu tím, že rozbil vchodové dveře, opakovaně i bytové jádro, rozbíjel o stěnu nádobí, házel je po poškozené a svou agresivitu umocňoval bodáním nože do kuchyňské linky a zařezáváním do kuchyňské linky či prkýnka, svůj psychický tlak na poškozenou projevoval také tím, že se dožadoval sexuálního uspokojování, někdy i několikrát denně, čemuž se poškozená pod jeho nátlakem s vidinou uklidnění situace raději podvolila či ze strachu přizpůsobila. Tohoto jednání se dopouštěl opakovaně ve dnech, které jsou rovněž popsány v žalobě. Ze zprávy Vězeňské služby ČR, [stát. instituce], správní oddělení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný [celé jméno žalovaného] byl dne [datum] propuštěn z [stát. instituce] na svobodu po vykonání trestu v trvání 2 let a 10 měsíců a uvedl bydliště po propuštění [obec] [část obce], [ulice a číslo]. 7. Z rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum] bylo zjištěno, že nezletilé děti [jméno], narozen [datum] a [jméno], narozena [datum], byly svěřeny do péče matky na dobu po rozvodu manželství s tím, že otci nebylo stanoveno výživné, protože rodiče již více