55 C 271/2021-35 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se domáhal na žalovaném uhrazení částky ve výši 990,79 Kč, která představovala náklady za převoz žalovaného, který utekl z ústavní výchovy v Dětském domově se školou a základní školou [obec] (dále jen„ výchovný ústav“), ve dnech 14. 6. 2019, 21. 6. 2019 a 24. 9. 2019 zpět do tohoto ústavu. Žalovaný byl po svých útěcích v celostátním pátrání, poté, co byl zajištěn, požádala sociální pracovnice výchovného ústavu o převoz žalovaného do výchovného ústavu, neboť výchovný ústav nedisponoval prostředky na převoz. Převoz žalovaného byl obstarán vozidlem Policie ČR. Žalovaný a jeho zákonný zástupce byli neúspěšně vyzváni k úhradě vymáhané částky. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Účastníci po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neměli proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek nebo na tuto výzvu vůbec nereagovali a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazu podle § 115a o. s. ř. 4. Soud učinil závěr o skutkovém stavu věci tak, že žalovaný přestože mu byla soudem nařízena ústavní výchova, opakovaně utekl z výchovného ústavu. Následně byl ve dnech 14. 6. 2019, 21. 6. 2019 a 24. 9. 2019 zajištěn Policií ČR, která informovala o zajištění výchovný ústav, který nebyl chopen provést převoz žalovaného, a proto jej provedla Policie ČR prostřednictvím svého vozidla. Za převoz vozidlem dne 14. 6. 2019 byla vyúčtována částka 315,96 Kč, dne 21. 6. 2019 částka ve výši 375,20 Kč a dne 24. 9. 2019 částka ve výši 299,63 Kč. Žalovaný dlužnou částku přes výzvu žalobce neuhradil. 5. Dle § 26 odst. 1 písm. d) zák. č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, policista je oprávněn zajistit osobu, která utekla z výkonu trestu odnětí svobody, z výkonu ochranného léčení, ústavní výchovy, předběžného opatření nebo ochranné výchovy anebo ze zabezpečovací detence. 6. Dle § 26 odst. 4 zák. č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, zajistí-li policista osobu nezletilou nebo osobu, která není trestně odpovědná, je povinen informovat o této skutečnosti neprodleně jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo školské anebo výchovné zařízení, ze kterého osoba utekla, nebo jiné obdobné zařízení, ve kterém je tato osoba umístěna na základě rozhodnutí soudu anebo na základě souhlasu zákonných zástupců anebo opatrovníka. Zákonný zástupce, opatrovník nebo uvedené zařízení jsou povinni bez zbytečného odkladu zajistit odvoz této osoby z útvaru, v němž je osoba zajištěna. Zajistí-li policie výjimečně převezení osoby sama, má tato osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník povinnost uhradit náklady převozu. Policie zajištěnou osobu, která utekla z výkonu ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo předběžného opatření, převeze na nejbližší záchytné pracoviště diagnostického ústavu, pokud není školské zařízení, z něhož osoba utekla, blíže než toto záchytné pracoviště. 7. Soud po posouzení výše uvedeného dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný. Žalovaný byl opakovaně zajištěn Policií ČR v souladu § 26 odst. 1 písm. d) zák. č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, poté, co utekl z výchovného ústavu. S ohledem na skutečnost, že výchovné zařízení nebylo schopno převoz žalovaného zpět do výchovného zařízení zajistit, zajistila tento převoz policie ČR. Žalobce má tak nárok na náhradu nákladů převozu v souladu s § 26 odst. 4 zák. č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, vůči žalovanému a proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku rozhodl o povinnosti žalovaného dlužnou částku uhradit, kdy o příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto podle § 1970 NOZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení rozhodl soud ve výroku II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 a §§ 1 a 2 odst. 3 vyhlášky 254/2015 Sb. tak, že plně úspěšnému žalobci přiznal náklady řízení, které představují paušální náhradu nákladů řízení za dva úkony (písemné podání ve věci samé, výzva k plnění) ve výši 600 Kč. 9. O povinnosti žalovaného zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ostravě soudní poplatek ve výši 1 000 Kč rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku v souladu s § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, dle kterého v případě, že žalobce je osvobozen od soudních poplatků a soud jeho návrhu vyhoví, přechází poplatková povinnost na žalovaného (žalobce je v daném případě od poplatku osvobozen dle § 11 odst. 2 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb.).