58 C 202/2022-50 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 14 701 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaná mezi sebou distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřely dne [datum] Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. Žalobkyně se zavázala na požádání žalované poskytnout v její prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaná se zavázala, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za čerpání úvěru a úrok. Uzavření smlouvy proběhlo elektronickou formou, a to na základě ověření totožnosti žalované při uzavírání smlouvy o uživatelském účtu. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalované na její žádost peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč. Peněžní prostředky byly žalované poskytnuty bankovním převodem na účet, jež žalovaná uvedla ve smlouvě. V bodě [anonymizováno] a násl. smlouvy je sjednáno, že žalovaná je povinna do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí 300 Kč. Pokud je dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než 300 Kč, je výše minimální splátky rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Žalobkyně a žalovaná si v bodě [anonymizováno] smlouvy dále ujednaly, že je žalovaná povinna uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy celkem 2 000 Kč. Od počátku druhého měsíce je žalovaná povinna platit sjednaný úrok ve výši 20 % z vyčerpané částky měsíčně. Dále pak, stane-li se celý dluh splatným postupem dle [anonymizováno] smlouvy, úročí se nadále sazbou 8 % ročně. Takto žalobkyně požaduje po žalované na kapitalizovaném úroku částku 4 838 Kč. V bodě [anonymizováno] smlouvy bylo mezi žalobkyní a žalovanou sjednáno, že v případě, že je žalovaná v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinna dále hradit žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 121 Kč za měsíc prodlení. Součástí celkové dlužné částky je tedy náhrada nákladů vymáhání ve výši 363 Kč za tři měsíce. Žalovaná uhradila na dluh 2 500 Kč. Dle bodu [anonymizováno] smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobkyně je tak oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaná v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 60 dnů. Žalovaná dlužnou částku v době splatnosti neuhradila, a je tak od [datum] v prodlení. Úroky i náklady vymáhání přirostly k jistině. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 14 701 (jistina 10 000 Kč + 2 000 Kč poplatek za čerpání + 4 838 Kč úrok přirostlý k jistině + 363 Kč náklady na vymáhání, to vše ponížené o úhradu ze strany žalované ve výši 2 500 Kč) spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum]. Žalované byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky - předžalobní upomínka, a to dne [datum] 2. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaná nedostavily. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím ve své nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast u jednání neomluvila a ani jinak se ve věci nevyjádřila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 3. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním: 4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil skutečnosti odpovídající žalobním tvrzením, která zde soud pro nadbytečnost nebude opakovat, když samotný text smlouvy nebyl v řízení nijak zpochybněn. Ze smlouvy je patrné, že ji žalobkyně uzavírala v postavení podnikatele, žalovaná pak v postavení spotřebitele, když je označena rodným číslem, bydlištěm a z textu smlouvy se nikde nepodává, že by ji žalovaná uzavírala coby podnikatel. Totožnost žalované při uzavírání smlouvy byla ověřena občanským průkazem žalované. 5. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované na účet č. [bankovní účet] celkem 10 000 Kč, a to ve dvou platbách: dne [datum] částku 5 000 Kč a dne [datum] částku 5 000 Kč. 6. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] vč. poštovního podacího archu téhož ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky výzvou odeslanou [datum]. Ve výzvě vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky nejpozději do [datum] 7. Z účtování mzdy žalované soud zjistil, že coby zaměstnankyně společnosti [právnická osoba] za [anonymizováno] roku [rok] získala čistou mzdu 17 988 Kč. 8. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaná deklarovala příjem 17 988 Kč čistého měsíčně, bydlení u rodičů, náklady na bydlení 3 000 Kč. Dále pak žalovaná uvedla náklady na obživu ve výši 1 500 Kč, vyživované osoby 0, ostatní náklady 1 500 Kč, náklady celkem 6 000 Kč. 9. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. <b>10. Z provedeného dokazování soud vzal za prokázaný následující skutkový stav:</b> 11. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně se žalovanou spolu dne [datum] uzavřely smlouvu odpovídající žalobní naraci, jejíž obsah zde soud nebude pro nadbytečnost reprodukovat. Soud vzal též za prokázané, že žalobkyně odeslala žalované na její účet celkem částku 10 000 Kč, a to dvěma platbami učiněnými dne [datum] a [datum]. První výzvou k plnění, jejíž odeslání žalované vzal soud za prokázané, byla předžalobní výzva. Ta byla žalované odeslána dne [datum] se stanoveným termínem plnění [datum]. Dřívější výzvy k plnění soud nezjistil. 12. Naopak z provedeného dokazování soud nezjistil, že by žalobkyně dostatečně prověřovala schopnost žalované splácet čerpaný úvěr před uzavřením smlouvy. Žalobkyně si sice ověřila, že žalovaná obdržela výplatu za měsíc [anonymizováno] roku [rok] ve výši 17 988 Kč, ale nad rámec tohoto již ničeho. Samotné obdržení jedné mzdy pak nevypovídá nic o stabilitě příjmů žalované, natož o její výdajové situaci. Žalobkyně dále údaje obsažené v žádosti nijak neověřovala. 13. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav následovně: Mezi žalobkyní a žalovanou podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., o.z. jako vztah ze smlouvy o úvěru, která však nebyla uzavřena platně. Jak se podává ze skutkového závěru soudu, tak zatímco právní předchůdkyně žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ z.s.ú.“). Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z.s.ú. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem Krajského soudu v Ostravě, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ale též nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález]). Smlouva je již jen z tohoto důvodu absolutně neplatná (§ 86 a § 87 odst. 1 z. s. ú., § 580 odst. 1 o. z.). 14. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně žalované poskytla částku 10 000 Kč a má tak právo na vydání bezdůvodného obohacení v této výši ve smyslu § 2991 a násl. o. z. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 7 500 Kč představující nevrácené peněžní prostředky, když žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč a žalovaná na to uhradila částku ve výši 2 500 Kč. Žalobu pak zamítl ve zbytku žalovaných nároků, neboť tyto vyplývají z ujednání smlouvy, která je absolutně neplatná. Soud žalovanou rovněž zavázal dle § 1970 o. z. k zaplacení úroků z prodlení z částky 7 500 Kč od [datum] do zaplacení ve výši určené dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení, ve zbytku úrokový nárok zamítl. K placení úroku z prodlení soud zavázal žalovanou od [datum], když první výzvou k plnění byla výzva z [datum], odeslaná žalované [datum]. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu ve smyslu § 1958 o.z. a žalovaná byla vyzvána k plnění s termínem splatnosti [datum]. Od následujícího dne je tedy v prodlení. Ve zbytku soud žalobu co do úrokového příslušenství zamítl. 15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy že žádn