58 C 212/2022-77 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud zavázal žalovaného zaplatit jí 26 025,66 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně - [právnická osoba] [anonymizována tři slova], (dříve [právnická osoba]), [IČO], sídlem [adresa], ze které žalovaný řádně neplnil. 2. Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo], na základě které se žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni poplatek za čerpání úvěru a úrok. Žalovaný se dále zavázal hradit společně s měsíčními splátkami poplatek za pojištění ve výši 4,99 % z měsíční splátky úvěru. Dále si smluvní strany sjednaly specifické podmínky čerpání a splácení, a to úhradu prodejní ceny zboží a služeb ve výši 8 990 Kč, když se žalobkyně zavázala zaplatit prodejci zboží dohodnutou cenu, což tak dne [datum] učinila. Žalovaný se tak zavázal úvěr splácet společně se smluvním úrokem ve výši 22,68 % ročně v pravidelných měsíčních, kdy výše splátky je min. 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč. Pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný celkem načerpal úvěr ve výši 25 640 Kč, na což uhradil celkem částku ve výši 13 240,85 Kč. Výše nesplacené jistiny ke dni postoupení činila 24 576,39 Kč, poplatků 700 Kč, pojistné 359,55 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 3 333,35 Kč za dobu od [datum] do [datum]. Dále žalobkyně požaduje úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 26 025,66 Kč od [datum] do zaplacení a smluvní úrok ve výši 22,68 % ročně z částky 26 025,66 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne [datum]. 3. K ústnímu jednání dne [datum] se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků. <b>4. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním:</b> 5. Z Žádosti/ Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] včetně přílohy soud zjistil, že žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru s odkazem na § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., když žalovaný pouze vyplnil a podepsal předepsaný formulář. Na základě smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč, v rámci které došlo ke sjednání specifických podmínek, a to k úhradě prodejní ceny zboží a služeb ve výši 8 990 Kč. Dále mezi účastníky došlo ke sjednání pojištění. Žalovaný se tak zavázal poskytnutý úvěr splácet, a to formou měsíčních splátek v min. výši 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč. Jistina úvěru byla žalovanému poskytnuta jednak bezhotovostně převodem na účet prodejce zboží a jednak prostřednictvím kreditní karty poskytnuté v rámci smlouvy o úvěru. 6. Z Žádosti/ Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] včetně přílohy soud dále zjistil, že žalovaný vyplnil část týkající se posouzení úvěruschopnosti žalovaného, když do předepsaných kolonek uvedl tyto údaje: osobní údaje (jméno, příjmení, adresa, telefon, email, rodinný stav); vyživované děti – 0; způsob bydlení – majitel domu, bytu; stáří bankovního účtu – 4-6 let; profese – soukr. sektor: řidič, závozník; pracuje od – [číslo]; zaměstnavatel – [právnická osoba]; [příjmení] měsíční příjem – 18 900 Kč; celkové náklady domácnosti – 2 000 Kč; finanční závazky – 1 000 Kč. 7. Z Výpisu z úvěru [číslo] soud zjistil, že žalovaný čerpal od předchůdkyně žalobkyně úvěr v celkové výši 25 640 Kč a uhradil celkem 13 240,85 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek. 9. Z Výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] vč. podacího archu soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky s upozorněním, že nebude-li dluh ve stanoveném termínu uhrazen, [anonymizováno] podána žaloba. Žalovanému byla výzva zaslána dne [datum] se sedmidenní lhůtou k plnění. 10. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. <b>11. Z provedeného dokazování soud vzal za prokázaný následující skutkový stav:</b> 12. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovaným spolu dne [datum] uzavřeli smlouvu, kdy se jednalo o tzv. formulářovou smlouvu, kdy se do smlouvy pouze doplnily údaje stran žalovaného (jméno, příjmení, rodné číslo, číslo OP, apod.). Žalovaný se dohodl s právní předchůdkyní žalobkyně tak, že mu umožní čerpat finanční prostředky až do výše 30 000 Kč, když částku 8 990 Kč předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet prodejce zboží a žalovaný načerpal celkem částku 25 640 Kč; žalovaný se naopak zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami, když doposud uhradil toliko 13 240,85 Kč; dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k plnění dne [datum] se lhůtou k plnění v trvání sedmi dnů. 13. Naopak z provedeného dokazování soud nezjistil, že by se žalobkyně v průběhu smluvního vztahu jakkoliv zabývala schopností žalovaného úvěr řádně splácet. Žalovaný ve smlouvě pouze uvedl svůj čistý měsíční příjem, finanční závazky a celkové náklady domácnosti, kdy toto tvrzení žalobkyně žádným způsobem neověřovala. Žalobkyně tak rezignovala na zodpovědné úvěrování před uzavřením smlouvy. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného posuzovala pomocí informací poskytnutých ze strany žalovaného a následně byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Žalobkyně však ke svým tvrzením nedoložila žádnou listinu prokazující provedení jakékoliv kontroly poskytnutých informaci stran žalovaného. Žádné další listiny či jiné důkazy prokazující její tvrzení žalobkyně soudu nepředložila. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně resp. právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného, když zcela rezignovala na zkoumání jak příjmové tak i výdajové stránky žalovaného a pouze se spokojila s údaji poskytnutými žalovaným. 14. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi žalobkyní a žalovaným podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) jako vztah ze smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z. Jak se podává ze skutkového závěru soudu, tak zatímco předchůdkyně žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ z.s.ú.“). Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z.s.ú. 15. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, v níž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyla platně uzavřena. Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku, poplatcích a smluvních pokutách. Žalobkyně tak má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., a podle § [číslo] odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je žalovaný povinen toto obohacení v celkovém rozsahu 12 399,15 Kč vrátit (předchůdkyně žalobkyně umožnila žalovanému čerpat finanční prostředky v celkové výši 25 640 Kč a žalovaný doposud žalobkyni uhradil 13 240,85 Kč). Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky, a to v rámci výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum], která mu byla zaslána téhož dne. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu do 7 dnů od odeslání výzvy a dostal se tak do prodlení [datum]. Žalobkyně tak má podle § 1970 o. z. právo na úroky z prodlení z dlužné částky ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I., přičemž lhůta splatnosti byla určena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). 16. Výrok o náhradě nákladů říz