58 C 360/2021-41 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 1 300 Kč splatnou dne [datum] a žalovaná se jej zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 1 419,73 Kč. Žalovaná úvěr čerpala tak, že jí byl zaslán na její účet, ale do uvedeného data jej nevrátila. Pohledávku za žalovanou žalobkyně nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek z [datum]. Žalovaná nedostála svým povinnostem a na čerpaný úvěr nic nezaplatila, žalobkyně se proto domáhá zaplacení částky 2 719,73 Kč, sestávající se z jistiny ve výši 1 300 Kč, a poplatku ve výši 1 419,73 Kč. Dále žalobkyně požaduje úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K ústnímu jednání se žádný z účastníků nedostavil, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast nikterak neomluvila. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti účastníků. 4. Ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou uvedeni na straně věřitele předchůdkyně žalobkyně a na straně klienta žalovaná. Z obsahu této listiny soud nezjistil, že by smlouva o tomto obsahu byla mezi stranami uzavřena, když listina neobsahuje ani podpis žalované, ani z ní neplyne nahrazení tohoto podpisu jinými prostředky formou komunikace na dálku. Ve čl. III. a XIV. smlouvy je extenzivně popsán postup při registraci žalované jakožto úvěrované a ověření její totožnosti při uzavírání smlouvy. Z provedeného dokazování vůbec nevyplynulo, že by postup při registraci a uzavření smlouvy byl proveden ze strany žalované. Z potvrzení o provedené platbě vzal soud za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně poskytla dne [datum] částku 1 300 Kč na účet žalované. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy vč. podacího lísku soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby seznámena se skutečností, že pohledávka předchůdkyně žalobkyně za ní přešla na žalobkyni a zároveň byla vyzvána k plnění výzvou odeslanou [datum]. K plnění byla žalované poskytnuta lhůta v trvání tří dnů. 5. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. 6. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázané, že by mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu nepodepsanou listinu nadepsané smlouvy, nicméně z těchto listin se uzavření smlouvy se žalovanou nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by jejich text odpovídal projevu vůle žalované. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, žalobkyně nedoložila ani žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána a uzavřena. Neoznačila žádná tvrzení ani důkazy týkající způsobu ověření totožnosti žalované např. skrze kontrolu občanského průkazu či skrze verifikační platbu, elektronický podpis nebo jiné prostředky ověření totožnosti jednajícího pro účely elektronické komunikace. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 1 300 Kč pomocí bezhotovostního převodu na účet žalované dne [datum] a k plnění jí vyzvala výzvou odeslanou [datum] s třídenní lhůtou k plnění. 7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Podle § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za to, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti společností [právnická osoba] za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni. 10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bez prokázaného právního důvodu částku 1 300 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila a je povinna toto obohacení vrátit. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 1 300 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni také právo na úroky z prodlení a dle § 1970 o. z. zavázal žalovanou k zaplacení úroků z prodlení od [datum], a to v sazbě vycházející z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení žalované. Soud vyšel z toho, že bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu a první prokázaná výzva k plnění byla žalované odeslána dne [datum]. Dle § 573 o.z. se pak tato výzva považuje za doručenou třetím pracovním dnem po odeslání, tj. [datum]. Žalované byla poskytnuta třídenní lhůta k plnění (do [datum]) a tedy od [datum] je žalovaná v prodlení s plněním. Ohledně zbývajících dílčích nároků soud žalobu zamítl, neboť nebylo prokázáno, že by mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva s tvrzeným obsahem, nebyla tedy prokázána existence tvrzeného nároku co do požadovaných poplatků a smluvní pokuty. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně v řízení požadovala částku ve výši 2 719,73 Kč a úspěšná byla toliko v rozsahu 1 300 Kč na jistině, tedy byla převážně neúspěšná, v rámci žalovaného příslušenství byla též žalobkyně převážně neúspěšná. Soud proto žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žalobkyně byla převážně neúspěšná a žalované žádné odůvodněné náklady nevznikly pro její naprostou pasivitu.