64 C 30/2022-22 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 048 Kč s příslušenstvím za jízdy žalovaného prostředky městské hromadné dopravy dne [datum] a dne [datum] na lince [číslo] provozované žalobkyní bez platného jízdního dokladu, když žalovaný neuhradil jízdné 2 x 24 Kč spolu s přirážkou k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu 2 x 1 500 Kč. 2. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) projednal a rozhodl bez nařízení jednání a současně ho poučil o tom, že pokud se ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení výzvy nevyjádří, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízeného jednání nesouhlasí, bude mít soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Protože žalobkyně s rozhodnutím bez jednání již dříve souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízeného jednání. 3. V řízení byl prokázán následující skutkový stav. Žalovaný cestoval prostředky městské hromadné dopravy provozované žalobkyní dne [datum] a dne [datum] na lince [číslo] vždy bez platného jízdního dokladu. Žalovaný ve dnech, kdy cestoval bez platného jízdního dokladu, uznal své dluhy vůči žalobkyni ve výši 2 x 24 Kč za jízdné a dále vždy i za přirážku k jízdnému vyplývající z jeho jízdy bez platného jízdního dokladu ve výši 2 x 1 500 Kč. Žalovaný se zavázal tyto pohledávky zaplatit vždy do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 4. Po právní stránce posoudil soud věc tak, že žalovaný uznal ve dvou případech svůj dluh vůči žalobkyni ve výše uvedeném rozsahu a současně se zavázal tento svůj dluh zaplatit ve lhůtě patnácti dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Soud proto v souladu s § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“.), dovodil, že dluh žalovaného v žalobkyní tvrzené výši v době jeho uznání žalovaným trval, a vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný toto uznání dluhu žádným způsobem nezpochybnil, bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno. Mezi účastníky došlo při jízdě žalovaného k uzavření smlouvy o přepravě podle § 2550 a následujících o. z., čímž žalovanému vznikla povinnost zaplatit jízdné za každou jízdu dopravním prostředkem žalobkyně. Výše jízdného a přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu se opírá o ustanovení § 18a odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a smluvní přepravní podmínky žalobkyně. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný nezaplacením jízdného a přirážky k jízdnému ve lhůtě patnácti dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu, dostal dnem následujícím do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, soud žalobkyni přiznal v souladu s § 1968 a § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení, jehož výše je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má v řízení plně úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla v řízení plně úspěšná žalobkyně, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dvou paušálních náhrad po 100 Kč (předžalobní výzva a žaloba) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem částku 600 Kč. 6. Žalovaný byl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. zavázán zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náhradu nákladů řízení, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.