64 C 46/2014-326 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobci se svou žalobou ze dne [datum] domáhali vydání rozhodnutí, ve kterém by byla uložena žalované společnosti povinnost uzavřít smlouvu o převodu pozemků, které jsou přesně specifikovány v žalobním návrhu. Žalobu žalobci odůvodnili tím, že jsou osoby, které mají postavení oprávněných osob dle § 4 zákona č. 229/91 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Žalobkyně a) je držitelkou dosud nevypořádaného restitučního nároku vůči žalovanému, který vznikl na základě pravomocně vydaného rozhodnutí Pozemkového úřadu Magistrátu města Ostravy ze dne [datum]. Celková výše nevypořádaného nároku stanoveného v souladu s vyhláškou č. 82/88 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/90 Sb. činí 1 362 165,20 Kč. Žalobci b) a c) jsou držiteli dosud nevypořádaného restitučního nároku vůči žalovanému, který vznikl na základě pravomocně vydaného rozhodnutí Pozemkového úřadu Magistrátu města Ostravy ze dne [datum] a Pozemkového úřadu Ostrava ze dne [datum], celková výše nevypořádaného nároku stanoveného v souladu s vyhláškou 182/88 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/90 Sb. činí 9 041 827,40 Kč. Žalobci c), d), e), g) a g) jsou držiteli dosud nevypořádaného restitučního majetku vůči žalovanému, který vznikl na základě pravomocně vydaného rozhodnutí Magistrátu města Ostravy pozemkového úřadu ze dne [datum], celková výše nevypořádaného nároku stanoveného v souladu s vyhláškou 182/88 Sb. činí 12 465 823,70 Kč, přičemž žalobkyně d) se na tomto nároku podílí ideální jednou polovinou a žalobci e), f) a g) každý ideální jednou šestinou. Žalovaný postupoval při uspokojování nároku žalobců jako oprávněných osob svévolně a liknavě a ani po 20 letech nejsou nároky žalobců řádně vypořádány. Domáhají se žalobci v souladu se závěry judikatury Ústavního i Nejvyššího soudu ČR vypořádání restitučních nároků soudní cestou a to tak, že žádají vydání náhradních pozemků specifikovaných v petitu žaloby do jejich podílového spoluvlastnictví. Žalobci dále uvádějí, že důvodem pro koordinaci postupu všech oprávněných osob byla zejména ta skutečnost, že se oprávněné osoby v minulosti marně pokoušely svůj nárok vypořádat na základě zákona o půdě a způsobem z něj vyplývajícím, avšak tato jejich snaha neměla s ohledem na dlouhodobý postoj žalovaného žádné výsledky. 2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že jak vyplývá ze zápisu o uzavřené dohodě ze dne [datum], jedná ve věci vedeného u Okresního soudu v Ostravě na místo Státního pozemkového úřadu Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Žalovaný považuje žalobu za zcela nedůvodnou a navrhuje, aby byla v celém rozsahu zamítnuta. Před tímto vyjádřením zaslal vyjádření ještě Státní pozemkový úřad ze dne [datum], když v tomto vyjádření uvedl, že uplatněný nárok v žalobě neuznává a předmětnou žalobu považuje za nedůvodnou. Státní pozemkový úřad, dříve jeho předchůdce Pozemkový fond ČR, pozemky, se kterým je příslušný hospodařit, prověřuje postupně prolustrované a převodu schopné pozemky pravidelně zařazuje do veřejné nabídky. Dle názoru Státní pozemkový úřad zařazuje do veřejných nabídek dostatečné množství pozemků v rámci celé České republiky. 3. Státní pozemkový úřad vypořádává restituční nároky na základě žádosti oprávněných osob prostřednictvím veřejných nabídek dle zákona č. 229/91 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku v platném znění a zákona č. 503/2012 Sb. o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění, příp. peněžitou náhradou podle zákona č. 229/91 Sb. Bez spolupráce oprávněné osoby (podání žádosti těchto osob) Státní pozemkový úřad nemá možnost restituční nároky vypořádat, když postup je stanoven výše citovanými zákony. Žalobkyně a) Ing. [celé jméno žalobkyně] získala restituční nárok z rozhodnutí PU/R [číslo] na základě smlouvy o postoupení pohledávky ve výši 2 217 965,55 Kč a tento nárok byl zcela vypořádán smlouvami o převodu pozemku, příp. smlouvami o postoupení pohledávek. Restituční nárok z předmětného rozhodnutí tak byl již vypořádán. Restituční nárok, který je uplatňován a jehož výše je napadána touto žalobou žalobkyní a) Ing. [celé jméno žalobkyně], byl žalovaným oceněn znaleckým posudkem, a to zcela v souladu se zákonem č. 229/91 Sb. Státní pozemkový úřad eviduje restituční nárok žalobkyně a) Ing. [celé jméno žalobkyně] ve výši 32 780,14 Kč. K tomuto žalovaný doplňuje, že se jedná o jiný restituční nárok, než který je uplatněn žalobkyní a) touto žalobou. Tento restituční nárok získala Ing. [celé jméno žalobkyně] na základě smluv o postoupení pohledávky, právo na převod jiného pozemku je tak již prekludován. Restituční nárok žalobců b) a c) [celé jméno původní účastnice] a [celé jméno žalobce] z rozhodnutí pod [číslo jednací] byl vypořádán finanční náhradou, kterou poskytlo Ministerstvo zemědělství v roce 1995 Ministerstvo zemědělství rovněž stanovilo výši náhrady, se kterou žalobci b) a c) jako oprávněné osoby vyjádřily souhlas svým podpisem. K dnešnímu dni eviduje žalovaný nevypořádaný restituční nárok žalobců b) a c) vzniklý na základě rozhodnutí č. j. [spisová značka] [číslo] a č. j. [spisová značka] [číslo] [rok], a to u každého z žalobců b) a c) ve výši 49 420,19 Kč. Dále pak žalovaný uvedl, že žalobci b) a c) se vůbec nehlásili do veřejných nabídek pozemků. Bez spolupráce žalobců b) a c) jako oprávněných osob, to je bez podání žádosti těchto osob však žalovaný nemá možnost restituční nároky vypořádat, když postup pro vypořádání restitučních nároků je stanoven zákonem č. 229/91 Sb. a zákonem č. 503/2012 Sb. Žalobckyně d) [celé jméno žalobkyně] a žalobci e), f) a g) [celé jméno žalobce] podali žádost o veřejné nabídky v roce 2005, kdy pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec a číslo] jim byl převeden (u ostatních požadovaných pozemků žalobci d), e), f) a g) od své žádosti odstoupili). Žalobkyně d) paní [celé jméno žalobkyně] podala v roce 2011 žádost o pozemek v k. ú. [část obce], který jí byl žalovaným převeden a dále podala žádost v roce 2009 v k. ú. [obec], kdy jeden pozemek jí byl žalovaným převeden a druhý pozemek byl na základě výzvy převeden jinému žadateli. V roce 2008 podala žalobkyně d) žádost v k. ú. [část obce], avšak od své žádosti odstoupila a pozemek byl převeden jinému žadateli. 4. Ve věci bylo několikrát nařízeno jednání, když první bylo odročeno z důvodu úmrtí jednoho z žalobců [celé jméno žalobce] a další byly odročovány z důvodu žádosti [celé jméno žalobkyně], svou nepřítomnost několikrát doložila. V průběhu celého řízení se Ing. [celé jméno žalobkyně] pokaždé z jednání omluvila. Poslední jednání bylo nařízeno na den [datum], kdy se opět Ing. [celé jméno žalobkyně] omluvila a žádala o odročení jednání. V tomto případě jí však již vyhověno nebylo. 5. Z obsahu spisu soud zjišťuje, že k podpoře svého tvrzení žalobci nedoložili jediný listinný důkaz, na který v žalobě odkazují. Jak vyplývá z ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř., účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. 6. Po provedeném dokazování, jak je popsáno shora, shledal soud návrh žalobců jako zcela nedůvodný. Žalobci ve své žalobě tvrdili, že žalovaný postupoval při uspokojování nároků žalobců jako oprávněných osob svévolně a liknavě a ani po 20 letech nejsou nároky žalobců řádně vypořádány. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalovaný [příjmení] pozemkový úřad či jeho právní předchůdce Pozemkový fond ČR postupoval vůči žalobcům liknavě či svévolně, ani že by bylo ze strany žalovaného či jeho právního předchůdce postupováno vůči žalobcům jiným nesrovnatelným způsobem. Pokud žalobci nesouhlasili s výší ocenění restitučních nároků, mohli podat u soudu žalobu na určení v obecné tříleté promlčecí lhůtě od sdělení žalovaného či jeho právního předchůdce, že na ocenění jím provedeném trvá a že v jiné výši nebudou žalobci uspokojeni. K podání žaloby na určení výše restitučního nároku ze strany žalobců však nedošlo. Na základě uvedeného byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. 7. Proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě podala včas odvolání žalobkyně a), když až na výzvu Okresního soudu v Ostravě ze dne [datum] odstranila vady odvolání, když uvedla, že odvolání směřuje proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě č. j. [číslo jednací]. Nesprávnost rozsudku je spatřována v tom, že soud nepřihlédl k tvrzeným skutečnostem a důkazům (§ 205 odst. 2 písmeno b) o. s. ř.), neúplně zjistil skutkový stav věci, neprovedl všechny navrhované důkazy (§ 205 odst. 2 písmeno d) o. s. ř.), dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním (§ 205 odst. 2 písmeno e) o. s. ř.), rozhodnutí soudu I. stupně spočívá v nesprávném právním posouzení věci (§ 205 odst. 2 píemeno g) o. s. ř.) a v nesprávném postupu soudu. Dne [datum] proběhlo jednání před soudem bez účasti žalobce a byl vynesen rozsudek. Rozhodnutí žalobce považuje za nesprávné, neboť nároky považují v celém rozsahu za oprávněné a opodstatněné. Tyto skutečnosti doložili konkrétními znaleckými posudky, zároveň nesouhlasí s promlčením nárok