64 C 51/2022-15 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 023 Kč s příslušenstvím za jízdu žalovaného dne [datum] vlakem [číslo] provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], bez platné jízdenky. 2. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) projednal a rozhodl bez nařízení jednání a současně ho poučil o tom, že pokud se ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení výzvy nevyjádří, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízeného jednání nesouhlasí, bude mít soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Protože žalobkyně s rozhodnutím bez jednání již dříve souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízeného jednání. 3. V řízení byl prokázán následující skutkový stav. Žalovaný cestoval dne [datum] vlakem [číslo] provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], na trati směr [obec] bez platné jízdenky, přičemž byl takto zjištěn vlakovým revizorem a bylo vystaveno Potvrzení o nedodržení SPPO a Oznámení o závadách. Žalovaný nezaplatil jízdné ve výši 23 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč dle Smluvních přepravních podmínek a Tarifu právní předchůdkyně žalobkyně. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno, že došlo k postoupení pohledávky ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky, ničeho však neuhradil. 4. Po právním zhodnocení skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná. Žalovaný nastoupil do vlaku provozovaného právní předchůdkyní žalobkyně, čímž uzavřel s tímto subjektem, byť konkludentně, smlouvu o přepravě podle § 2550 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit jízdné i přirážku k jízdnému za jízdu bez platné jízdenky podle § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhlášky č. 175/2000 Sb. a smluvních přepravních podmínek vydaných právní předchůdkyní žalobkyně. V řízení bylo dále prokázáno, že v souladu s § 1879 o. z. byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni a žalovanému bylo oznámeno, že došlo k jejímu postoupení. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatil. Soud proto žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni žalovanou částku, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný se dostal se zaplacením dlužné částky do prodlení, soud proto zároveň rozhodl o jeho povinnosti zaplatit žalobkyni úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. Jelikož byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. zavázal žalovaného k náhradě nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, když tato částka představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu zástupce za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby) á 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), náhradu hotových výdajů, tj. 3 x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT spolu s 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud zavázal žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 6. Žalovaný byl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. zavázán zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náhradu nákladů řízení, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.