81 C 224/2020-96 — Okresní soud v Ostravě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne [datum], doplněnými podáními ze dne [datum], [datum] a [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 91 952 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že vykonává práva hospodaření k lesům ve vlastnictví státu a vykonává práva hospodaření k ostatnímu movitému a nemovitému majetku, který je ve vlastnictví státu a byl svěřen k plnění jeho úkolů a k provozování podnikatelské činnosti s majetkem státu vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Spolu s právem nakládání s lesy ve vlastnictví státu, pokud lesní zákon nestanoví jinak, vztahují se na žalobce práva a povinnosti vlastníka lesa podle § 4 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. Žalobce je subjektem relevantního hmotně právního vztahu, jehož obsahem jsou práva a povinnosti vycházející z právní úpravy náhrady škody proti těm, kdo za škodu odpovídají, je tak tedy aktivně legitimován k uplatnění nároku na náhradu škody z imisí na lesním půdním fondu na lesních porostech. Výpočet výše imisních škod je upraven v § 21 odst. 4 zákona č. 289/1999 Sb. a v souvisejícím právním předpisu, což je vyhláška Ministerstva zemědělství [číslo] v souladu s těmito předpisy žalobce provedl výpočet výše imisních škod za období roku 2016. Žalovaná provozuje zdroje znečišťování ovzduší, a to provozovny tak, jak jsou specifikovány v listině náhrada škody způsobená imisemi Lesům ČR, s.p. za rok 2016. Tyto zdroje dle údajů ČHMÚ v [obec] v roce 2016 vyprodukovaly a do ovzduší vypustily 5500,328 tun SO2 a 4807,295 tun NOx, které škodlivě působí na lesní porosty v konkrétním území lesních správ a lesních závodů, které spravuje žalobce v České republice. Podíl žalované na škodě je vypočítán na základě depoziční studie, vypracované znalcem z oboru čistota ovzduší – výpočty rozptylu emisí, škody způsobené imisemi na lesních porostech. Žalovaná svým chováním (provozní činností) způsobila na lesních porostech ve vlastnictví ČR s právem hospodaření žalobce imisní škodu, a to z předčasného smýcení lesního porostu (§ 7 vyhl. č. 55/1999 Sb.) ve výši 692 Kč, škodu za snížení přírustu lesního porostu ve výši 38 184 Kč (§ 9 vyhl. č. 55/1999 Sb.), škodu ze snížení produkce lesního porostu (§ 10 vyhl. č. 55/1999 Sb.) ve výši 16 453 Kč, škodu ze snížení kvality lesního porostu způsobenou poškozením stromů imisemi (§ 11 vyhl. č. 55/1999 Sb.) ve výši 28 132 Kč a škodu z mimořádných nebo nákladově náročných opatřeních (§ 14 vyhl. č. 55/1999 Sb.) ve výši 8 491 Kč. Rozpis výše těchto imisních škod tvoří příloha – náhrady škod způsobených imisemi Lesům ČR, s.p. za rok 2016. Žalobce odkázal na znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. [číslo]. Příčinnou souvislost mezi provozováním závodu a vznikem imisní škody na lesních porostech dokládá žalobce tím, že žalovaná při výrobě elektrické energie a tepla vypouští do ovzduší SO2, NOx a další emise, které škodlivě působí na lesní porosty ve správě žalobce a tato provozní činnost žalované je ve vztahu příčinné souvislosti ke škodě vzniklé na lesních porostech. V této souvislosti žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3849/2012. Žalovaná odpovídá za škodu způsobenou svou provozní činností podle § 2925 občanského zákoníku případně podle § 2924 občanského zákoníku. Žalobce řádně uplatnil náhradu škody u žalované dopisem ze dne [datum] s výzvou k zaplacení škody do [datum]. Nedílnou součástí žaloby žalobce učinil listinu: Náhrady škody způsobené imisemi Lesům ČR, s.p. za rok 2016. V podání ze dne [datum] žalobce doplnil, že údaje o tom, na kterých konkrétních pozemcích (údaje o katastrálním území), v jaké rozloze (specifikace m²), jaký druh lesních porostů (specifikace typu lesa), vznikly škody emisemi žalované, tj. jaké množství poškozených lesních porostů postihlo předčasné smýcení, snížení přírůstku lesního porostu, snížení produkce lesního porostu, snížení kvality lesního porostu způsobenou poškozením stromů imisemi jsou obsaženy v dokumentech nazvaných„ vstupní údaje“ pro výpočet imisních škod za rok 2016, které do spisu založil na datovém nosiči. Současně rozepsal náklady vztahující se ke škodě z mimořádných nebo nákladově náročných opatření, příkladně v oblasti lesní správy [obec], lesní správy [obec], lesní správy [obec]. Dále specifikoval náklady na hnojení lesních porostů v lesních správách a dále uvedl, že mezi náklady na mimořádná opatření patří rovněž náklady na zpracování znaleckého posudku RNDr. [příjmení]. V podání z [datum] žalobce blíže specifikoval vstupní údaje pro výpočet imisních škod za rok 2016, příkladně na zdrojích znečištění teplárna [obec] a teplárna [obec]. V podání ze dne [datum] žalobce doplnil, že dokument„ Náhrada škody způsobená imisemi Lesům ČR, s.p. za rok 2016“ ke znaleckému posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. [číslo] je výsledkem znalecké činnosti RNDr. [příjmení] a identifikuje místa, kde se projevilo poškození lesních porostů imisemi, které do ovzduší vypustila žalovaná a zároveň pro tato místa uvádí množství imisí a tomu odpovídající výši škody. Tuto listinu tedy znalec [příjmení] [příjmení] zpracovává elektronicky pro všechny emitenty. Pro vyhledávání konkrétního emitenta znalec [příjmení] vytvořil jednoduchý počítačový program, který vyhledávání usnadňuje. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že ze skutkových tvrzení žalobce a z předložených důkazů v žádném případě nevyplývá, zda vůbec došlo ke vzniku škody tvrzené žalobcem a případně pak v žalobcem tvrzeném rozsahu. Žaloba dále postrádá podstatná skutková tvrzení a označení důkazů, že by zde byla jakákoliv příčinná souvislost s případně vzniklou škodou a činností žalované, tedy že by snad byla žalovaná za takovouto škodu odpovědná. Je na žalobci, aby v řízení náležitě tvrdil a prokázal, že jsou zde kumulativně dány všechny předpoklady pro vznik nároku z titulu odpovědnosti za škodu z provozní činnosti žalované. Je tedy na něm, aby dostatečně skutkově vymezil vznik škody, škodní událost spočívající v provozní činnosti žalované a dále příčinnou souvislost mezi vzniklou škodou a škodní událostí. Žalobce v žalobě tvrdí a odůvodňuje z ní škody tak, že tuto škodu v souladu s vyhláškou o způsobu výpočtu a stanovení pásem ohrožení evidoval a následně ji podle této vyhlášky také vypočítal. Nárok na náhradu škody však nevyplývá z vyhlášky, jakožto podzákonného předpisu, nýbrž z příslušných ustanovení zákona, v tomto případě zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, která obsahují jasné předpoklady pro vznik předmětného nároku. Účelem a smyslem příslušné vyhlášky o způsobu výpočtu je usnadnit stanovení výše škody, nikoliv však konstruovat samotný vznik škody bez ohledu na realitu. Z procesního hlediska je na žalobci, aby tvrdil a prokázal, že mu nějaká reálná škoda na lesních porostech vznikla. Teprve tehdy by pak bylo možné výši škody stanovit s odkazem na příslušnou vyhlášku. 3. Žalobce na žalobě setrval, když u jednání dne [datum] doplnil, že interní údaje, které jsou podkladem pro vypracování znaleckého posudku, jsou ověřovány orgánem státní ochrany lesa, jsou ověřovány ze strany znalců, soudy vycházejí z toho, že tato evidence je pravdivá, lesníci nemají žádnou motivaci nezjišťovat tyto údaje řádně. Nikdy nebylo zjištěno, že by reporty nebyly v pořádku a neodpovídaly skutečnosti. 4. Žalovaná setrvala na svém zamítavém stanovisku, když u jednání [datum] doplnila, že žalovaná si plní veškeré zákonné povinnosti, dodržuje emisní limity, dodržuje informační povinnost. Nedopouští se protiprávních či škodlivých jednání, ze kterých by mohlo dojít ke vzniku tvrzených škod. Ze znaleckého posudku se dá zjistit celková výše škody konstatovaná znalcem a je pak otázkou, jak lze zjistit podíl jednotlivých znečišťovatelů na celkové výši škody. Znaleckým posudkem nelze prokázat výši škody způsobené žalovanou. 5. K aktivní legitimaci žalobce bylo zjištěno, že žalobce, jako obchodní firma zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové v oddílu AXII, vložka 540, která vznikla na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství České republiky z 11. 12. 1991, č. j. 6677/91-100, a která byla následně přizpůsobena platným právním předpisům rozhodnutím Ministerstva zemědělství České republiky z 12. 8. 1997, č. j. 3217/97-1000, má právo hospodaření k lesům ve vlastnictví státu a k ostatnímu movitému a nemovitému majetku, který je ve vlastnictví státu a byl svěřen k plnění jeho úkolů a k provozování podnikatelské činnosti dle článku I. písm. c) zákona č. 77/1997 Sb. o státním podniku. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 325/2002 a 32 Cdo 1808/2010 plyne, že„ státní podnik vykonávající právo hospodaření k lesům (s lesním národním majetkem) je aktivně věcně legitimován k uplatnění nároku na náhradu škody z imisí na lesním půdním fondu a lesních porostech způsobené státem“. K pasivní legitimaci žalované bylo zjištěno, že žalovaná je obchodní firma zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě v