117 C 23/2021-150 — Okresní soud v Ostravě

1. V řízení se žalobkyně poté, co byla připuštěna změna žaloby usnesením zdejšího soudu ze dne 7. 11. 2023, č. j. , spisová značka, , ve spojení s jeho opravným usnesením vyhlášeným spolu s usnesením o částečném zastavení řízení u jednání dne 6. 12. 2023 a proti kterým se účastníci současně vzdali práva na odvolání, domáhala po žalovaných vydání toho, oč se na její úkor společně obohatili, když v době od 20. 1. 2021 do 1. 3. 2022, aniž za to cokoliv platili, společně a nerozdílně užívali motorové vozidlo žalobkyně zn. , jméno FO, Sprinter 313 CDI RZ , SPZ, (dále jen „Vozidlo“) poté, co ke dni 19. 1. 2021 zanikl pracovní poměr 1. žalovaného u žalobkyně a odpadlo mu tak oprávnění toto vozidlo žalobkyně jako její zaměstnanec užívat a namísto toho vozidlem převážel , právnická osoba, spolu s 2. žalovaným v rámci podnikatelské činnosti 2. žalovaného a vozidlo parkoval na pozemku 2. žalovaného. Vydání Vozidla žalobkyni poté 1. žalovaný až do 1. 3. 2022 podmiňoval vydáním svého historického vozidla Mercury Montclair, na které však žalobkyně uplatnila zadržovací právo k zajištění pohledávky představující hodnotu movitých věcí žalobkyně, kterých se 1. žalovaný zmocnil krádeží pro kterou je obžalován v řízení před zdejším soudem sp. zn. , spisová značka, a finanční prostředky žalobkyně podvodně převedné na jeho účet, to vše v celkové hodnotě několika milionů Kč. Vozidlo 1. žalovaný vydal žalobkyni dne 1. 3. 2022 až poté, co mu byl doručen platební rozkaz v nynějším řízení. Výši majetkového prospěchu za bezdůvodné užívání Vozidla stanovila žalobkyně dle výše nájemného za dlouhodobý pronájem takových vozidel obvyklý v daném místě a čase v částce 1 269,15 Kč za každý ze 405 dní období shora, snížený dále o 20 %, když žalobkyně se v rámci své podnikatelské činnosti nezabývá pronájmem vozidel (poznámka soudu: tedy v částce 1 015,32 Kč denně). Uvedenou částku dosud nikdo ze žalovaných žalobkyni ani z části nezaplatil, ačkoliv k tomu byli vyzváni předžalobní výzvou ze dne 25. 2. 2021.2. 1. žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné s tím, že vyvíjel „usilovnou snahu“ Vozidlo žalobkyni vydat, avšak tato byla mařena nesoučinností žalobkyně, konkrétně pak její jednatelky a jeho bývalé družky, která „vždy ve finále ztroskotala na neochotě předat osobní vozidlo Mercury Montclair“. Vozidlo užíval 1. žalovaný ještě v době svého zaměstnaneckého poměru u žalobkyně pro převážení , právnická osoba, , zahradní a stavební techniky a potřeb pro domácnost a společnost , právnická osoba, , a to i suti v době, kdy se rekonstruovaly domy žalobkyně a jednatelky žalobkyně. Vozidlem bylo cestováno koncem roku 2020 2x do Německa a 2x do Prahy a zpět. Od ukončení pracovního poměru u žalobkyně vozidlo odstavil a dále neužíval, ponechal si klíček vozidlu a malý technický průkaz byl po celou dobu umístěn ve vozidle. Dne 18. 2. 2021 s vozidlem cestoval, aby jej předal žalobkyni. Jednatelku žalobkyně předem nekontaktoval, zjevně by osobní setkání odmítla.3. 2. žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné pro nedostatek pasivní věcné legitimace na své straně, neboť neměl důvod ani potřebu Vozidlo užívat, když několik let vlastní svůj nákladní automobil, k Vozidlu neměl klíče ani přístup, nedisponoval žádným technickým průkazem, Vozidlo nikdy nepoužil, neřídil, nepřevážel v něm stavební hmoty ani nic jiného a ve Vozidle necestoval ani dne 18. 2. 2021. Učinil nesporným, že Vozidlo bylo zaparkováno 1. žalovaným na pozemku 2. žalovaného, neboť jednatelka žalobkyně opakovaně odmítala 1. žalovanému předat jeho majetek a převzít Vozidlo.4. Po provedeném dokazování listinami níže označenými má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Nesporným mezi účastníky bylo a soud tak vzal za prokázáno ve spojení s Osvědčením o registraci vozidla (tzv. Velký technický průkaz – „VTP“), že žalobkyně byla a je výlučným vlastníkem Vozidla červené barvy s kombinovanou spotřebou 8,7 listrů nafty na 100 km, a to od jeho první registrace coby nového dne 8. 10. 2012. Dle VTP Vozidlo dne 5. 11. 2020 úspěšně podstoupilo technickou prohlídku a dle Faktury vystavené dne 16. 10. 2020 společnosti Centrum , jméno FO, , spol. s r. o. mělo najeto 49 641 km (poznámka soudu: tj. od 1. registrace činil průměrný nájezd 6 tis. km ročně). Nesporným mezi účastníky bylo a soud tak má za prokázáno, že jednatelka žalobkyně a 1. žalovaný žili dlouhodobě v družském poměru, z něhož pochází společný syn , jméno FO, , dříve Šelong, ročník 2004, na počátku roku 2021 byl vztah ukončen. Společnou domácnost vedli po dobu 17 let v domě na , adresa, , v , adresa, , jehož výlučným vlastníkem je jednatelka žalobkyně a do domu na , adresa, v , adresa, , který je ve vlastnictví žalobkyně, nevyužívali ke společnému bydlení, pouze tam docházeli. Nesporným bylo a soud vzal dále za prokázáno, že 1. žalovaný byl zaměstnancem žalobkyně po dobu nejméně 14 let až do 19. 1. 2021, kdy mu pracovní poměr skončil poté, co dne 12. 1. 2021 porušil svým jednání právní předpisy vztahujících se k jeho vykonávané práci administrativního pracovníka ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, když svévolně neuposlechl pokyn jednatelky žalobkyně, slovně ji napadal a vyhrožoval jí na pracovišti a rovněž útočil na majetek ve vlastnictví žalobkyně (viz Rozsudek zdejšího soudu ze dne 5. 11. 2021, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 22. 12. 2021, Okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 15. 1. 2021 adresované 1. žalovanému a doručené mu dne 19. 1. 2021 dle Podacího lístku k němu ve spojení s Dodejkou). 1. žalovaný jako zaměstnanec užíval Vozidlo především pro pracovní účely a ke dni skončení pracovního poměru je měl ve své moci, tedy ode dne 20. 1. 2021 až do sepisu Předávacího protokolu dne 1. 3. 2022, dle kterého bylo Vozidlo umístěno a předáno žalobkyni před domem na , adresa, v , adresa, mimo jiné spolu s klíči (nesporné tvrzení účastníků), „včetně malého technického průkazu“ se stavem tachometru 57 971 km (poznámka soudu: Vozidlo ujelo od posledního servisu 16. 10. 2020 do dne předání 10 330 km, tedy více, než činil dlouhodobý roční průměr nájezdu 6 tis. km viz shora). Dle tří fotografií ze dne 12. 12. 2021 a jedné z 8. 12. 2021 ve spojení s printscreen panoramatického náhledu na webu www.mapy.cz ze dne 16. 12. 2021, jakož i fotografií z www.mapy.cz s historickým leteckým pohledem na místo samé s vyobrazením zaparkovaného Vozidla (viz červená barva nákladního skříňového vozidla, kdy vozidlo 2. žalovaného je barvy bílé) pořízené soudem, které byly dány k nahlédnutí účastníkům u jednání v barevné podobě na obrazovce počítače ve spojení s Náhledem do Katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , bylo Vozidlo zaparkováno na pozemku před domem ve vlastnictví 2. žalovaného , adresa, , v , adresa, . Dle fotografie zjevně pořízené jako printscreen videa (viz přípona souboru na fotografii „*.MOV“ a výpověď svědka , jméno FO, , dříve Šelonga, o tom, že toto video se stopáží několika sekund uvedeného dne vytvořil, avšak nepodařilo se mu v něm zachytit nikoho z kabiny Vozidla) ze dne 18. 2. 2021 z 15:27 hod., ve spojení se svědeckou výpovědí , jméno FO, , dříve Šelonga, a jí podporujícím tvrzením 1. žalovaného, ve spojení též se Smlouvou č. POH-14640 jednatelky žalobkyně s Pohřebním ústavem Concordia o vypravení smutečního aktu, dle které si dne 18. 2. 2021 jednatelka žalobkyně vyzvedávala urnu s , podezřelý výraz, zemřelého otce v , adresa, -Vítkovicích na ul. , jméno FO, 197/29 (tedy poblíž , adresa, ), předmětné Vozidlo takto po , adresa, ve směru od , adresa, řídil 1. žalovaný a byl předjížděn vozidlem jednatelkou žalobkyně a synem , jméno FO, , který tak pořídil mj. fotografii shora; to, že vedle 1. žalovaného na sedadle spolujezdce cestoval též 2. žalovaný, se žalobkyni nepodařilo prokázat ani jí k tomu označenou fotografií ze dne 18. 2. 2021, která na rozdíl od tvrzení žalobkyně na konci článku II. žaloby z 16. 12. 2021, nejenže nezachycuje žádného ze žalovaných, ale zobrazuje vozidlo zezadu, aniž by vůbec bylo vidět do kabiny Vozidla, ani výpovědí svědka, který vypověděl, že jím pořízené několikavteřinové video interiér vozidla nezachycuje a jeho výpověď o tom, že při předjíždění a současném pořizování videa viděl, jak za volantem sedí 1. žalovaný a za ním se ze sedala spolujezdce naklání směrem k levému bočnímu, navíc zatmavenému, oknu Vozidla 2. žalovaný, aby se přesvědčil, kdo že je to předjíždí, nelze už jen z logiky rychlého sledu událostí, který zcela jistě na dvouproudé silnici v jednom směru při předjíždění v zástupu vozidel v odpolední špičce v 15:27 hod. nastal, uvěřit a v této části z důvodů právě řečených považuje soud svědeckou výpověď za zkreslenou a tedy v této části nevěrohodnou. Svědek k tomu navíc výslovně uvedl, že „na tom videozáznamu není pořízeno, kdo vlastně automobil řídil, nebo kdo tam byl na těch sedačkách“. Nadto však, i kdyby tomu tak bylo, pak by to nesvědčilo o spoluužívání Vozidla též 2. ž