17 C 79/2022-41 — Okresní soud v Ostravě

1. V řízení se žalobkyně po odstoupení od smlouvy o dílo jako jeho objednatelka domáhala po žalovaném zhotoviteli, který s dílem v dohodnutém termínu jeho zhotovení ani nezapočal, vrácení ceny díla, kterou na žalovaného bezhotovostně převedla dle Smlouvy v den jejího uzavření. Žalovaný přes písemné odstoupení od Smlouvy a následné upomínky, včetně té předžalobní sepsané advokátem, žalobkyni dosud ničeho nezaplatil a nejpozději od [datum] dosud je tak v prodlení. 2. Řízení bylo usnesením zdejšího soudu č. j. č. j. 17 C 79/2022-16, ze dne 15. 3. 2022, přerušeno, neboť žalovaný nemá statutární orgán, jeho jediný společník a poslední známý jednatel žalovaného zemřel, dědické řízení nebylo skončeno a bylo lze předpokládat, že příslušné změny v obchodním rejstříku budou provedeny na základě výsledku dědického řízení. Usnesením č. j. 17 C 79/2022-29, ze dne 23. 5. 2023, bylo k návrhu žalobkyně rozhodnuto o pokračování v řízení s tím, že nadále trvá stav absence osoby oprávněné jednat za společnost žalovaného, avšak tento stav již zjevně není pouze přechodný a není zřejmé, že by byl v dohledné době odstraněn, neboť v dědickém řízení po bývalém jednateli žalovaného dosud nebyl ustanoven správce dědictví, ani nebyl podán návrh na zápis nového jednatele společnosti, a je zde již nebezpečí z prodlení. Tímtéž usnesením byl žalovanému současně jmenován opatrovník z řad advokátů. 3. Opatrovník navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné s tím, že žalovaný je zcela nekontaktní a vzhledem k tomu, nemá možnost zajistit, zda jsou tvrzení žalobkyně v žalobě pravdivá, zejména pak zda skutečně nedošlo k realizaci smlouvy o dílo, k čemuž navrhoval výslech zaměstnanců žalovaného, které blíže označí, pokud budou pro opatrovníka z jeho pozice zjistitelné. 4. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná skutková tvrzení uvedená v žalobě a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný jako zhotovitel a žalobkyně jako objednatel uzavřeli dne [datum] smlouvu o dílo (dále jen„ Smlouva“) s odkazem na ustanovení § 2586 o. z., jehož předmětem bylo dodání a montáž zasklení lodžie konkrétním komplexním systémem tam označeným příslušnými ochrannými známkami, s ujednanou celkovou cenou za dodávku a montáž 24 870 Kč a zejména pak termínem zhotovení díla do„ 2 měsíců od zaměření lodžie a úhrady zálohy“ a dále zejména s tím, že„ den montáže je předání díla, o čemž se sepíše Zápis o předání a převzetí stavby“. Pro případ prodlení byla též ujednána smluvní pokuta, která však není předmětem řízení; uvedené však svědčí o zájmu objednatele převzít dílo včas podle Smlouvy a o vědomosti žalovaného, že by jinak objednatel Smlouvu neuzavřel. Dle potvrzení banky žalobkyně - Detailem pohybu – Okamžitou odchozí platbou, došlo dne [datum] k převodu částky 24 870 Kč na účet žalovaného uvedený ve Smlouvě pod ujednaným variabilním symbolem a zprávou pro příjemce„ Platba za zasklení balkonu: 24 870 Kč“. Dle dopisu žalobkyně adresovaného žalovanému dne [datum], ve spojení Podacím lístkem k němu s datem podání na poště dne [datum] a obálkou k němu se sdělením pošty ze dne [datum]„ nevyzvednuto“, žalobkyně výslovně„ odstoupila“ od Smlouvy pro porušení závazku zhotovitele v ní, a to„ nedodání zboží a skel na zasklení balkonu v termínu do [datum]“ a současně jej vyzvala ke vrácení„ celé částky: 24 870 Kč“. Že žalovaný ničeho žalobkyni nezaplatil ani přes následné písemné výzvy zástupce žalobkyně je prokázáno jednak Výzvou k plnění před podáním žaloby ze dne [datum] ve spojení s Dodejkou datové zprávy k ní s datem dodání žalovanému dne [datum], a jednak Výzvou ze dne [datum] ve spojení s Podacím lístkem k ní, s datem podání na poště dne [datum] a obálkou k ní se sdělením pošty o vrácení zásilky adresátem nevyzvednuté v úložní lhůtě. 5. Pro nadbytečnost soud neprovedl důkaz účastnickým výslechem žalobkyně, který žalobkyně navrhovala k prokázání, že byla uzavřena Smlouva shora s obsahem shora již prokázaným listinami, proti kterým nebylo připomínek, stejně tak, že zaplatila žalovanou částku coby cenu díla, že se zhotovením díla nebylo ani započato, natož, aby bylo jakkoliv provedeno. Uvedené vzal soud za prokázáno již listinami shora. Pokud žalovaný navrhoval výslech neurčitého počtu zaměstnanců žalovaného k prokázání toliko blíže nijak více specifikovaného a tudíž toliko obecného obranného tvrzení, zejména zda skutečně nedošlo k realizaci smlouvy o dílo, jde o důkaz nejen neurčitý, ale především v kontextu shora již prokázaného o důkaz irelevantní a tedy i nadbytečný, který soud neprovedl; nelze po žalobkyni, která navíc vystupuje z pozice zvláště chráněného spotřebitele, jakkoliv je soudu zřejmá„ ztížená“ pozice opatrovníka žalovaného, který nemá přístup k interním materiálům a de facto ani jakýmkoliv informacím žalovaného k předmětné Smlouvě a z ní plynoucím závazkům žalovaného, požadovat, aby prokazovala negativní skutečnost, tj. něco co nenastalo, tj. že dílo skutečně nebylo zhotoveno, když takové konkrétní břemeno tvrzení, které však takto výslovně logicky ani nezaznělo, tíží zhotovitele takového díla a tudíž žalovaného; o následném břemenu důkazním pak ani nemluvě. Nic konkrétního z nabízejících se pozitivních tvrzení o tom, že by dílo bylo započato, že bylo dokonce zcela provedeno a že by bylo dle Smlouvy řádně a včas předáno (viz„ Zápis o předání a převzetí stavby“), a to vše do okamžiku odstoupení od Smlouvy, však tvrzeno nebylo a logicky pak ani tvrzeno opatrovníkem bez přístupu k interním informacím žalovaného býti nemohlo. 6. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když nárok žalobkyně na zaplacení částky 24 870 Kč, kterou žalovanému řádně a včas zaplatila podle k tomu ujednané Smlouvy se všemi podstatnými náležitostmi dle § 2586 a násl. o. z., od které však následně dle § 2002 o. z. platně odstoupila, když se zhotovováním díla nebylo ve lhůtě k tomu ujednané ani započato, je dán ustanovením § 2991 o. z. Žalobkyně tak má vůči žalovanému, který se přijetím ceny díla, aniž toto bylo provedeno do okamžiku odstoupení, na její úkor obohatil, nárok na vydání toho, oč se takto obohatil. Výše bezdůvodného obohacení 24 870 Kč na straně žalovaného totiž po odstoupení od Smlouvy představuje žalobkyní předem mu zaplacenou cenu díla, které nebylo provedeno a tudíž majetkový prospěch získaný plněním z právního důvodu, který v důsledku odstoupení od Smlouvy odpadl. Splatnost žalované částky nastala tzv. na výzvu dle § 1958 a contrario o. z. následujícího dne po dojití Odstoupení od Smlouvy do dispozice žalovaného, tedy od druhého dne uložení zásilky adresované do sídla žalovaného u doručovatele. Žalovaný se tak dle § 1968 o. z. ocitl v prodlení a ode dne následujícího vzniká žalobkyni dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení, avšak žalobkyně se v rámci dispozice se žalobou domáhala úroku z prodlení až ode dne [datum]. Výši úroku z prodlení stanoví § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Plně procesně úspěšná žalobkyně má dle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 244 Kč, za paušální náhradu odměny advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), za 4 úkony po 2 100 Kč, a to za přípravu a převzetí věci, sepis kvalifikované předžalobní upomínky, sepis žaloby a účast u jednání, dále za náhradu hotových výdajů za tyto 4 úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Náhrada nákladů řízení se dle § 149 odst. 1 o. s. ř. platí k rukám advokáta žalobkyně. 8. Lhůty k plnění jsou dány ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.