23 C 451/2023-12 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud zavázal žalovaného zaplatit jí 20 000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně - společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec] uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, ze které žalovaný řádně neplnil, přičemž uzavření smlouvy žalobkyně není schopna prokázat, proto požaduje pouze částku jistiny ve výši 20 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Původní věřitel poskytl žalovanému první částku dne [datum], částka celkem ve výši 20 000 Kč, a to prostřednictvím platby z bankovního účtu původní věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. V poznámce k platbě bylo uvedeno [číslo]. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne [datum], tudíž žalobkyně požaduje rovněž úrok z prodlení od [datum]. Žalobkyně určila datum splatnosti tak, že k datu odeslání předžalobní upomínky přičetla 10 dnů, jelikož se domnívá, že v tento den se již výzva k úhradě dostala do sféry dispozice adresáta - žalovaného. 2. K ústnímu jednání dne [datum] se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků. 3. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním: 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou uvedeni na straně věřitele předchůdkyně žalobkyně a na straně klienta žalovaný. Z obsahu této listiny soud nezjistil, že by smlouva o tomto obsahu byla mezi stranami uzavřena, když listina neobsahuje ani podpis žalovaného, ani z ní neplyne nahrazení tohoto podpisu jinými prostředky formou komunikace na dálku. 5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne [datum], že předchůdkyně žalobkyně poskytla dne [datum] částku 20 000 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet] s variabilním symbolem odpovídajícím rodnému číslu žalované. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy vč. podacího lísku soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby seznámen se skutečností, že pohledávka předchůdkyně žalobkyně za ním přešla na žalobkyni a zároveň byl vyzván k plnění výzvou odeslanou [datum] s třídenní lhůtou k plnění. Postoupení pohledávky tak, jak je tvrzeno v žalobě, soud zjistil též ze smlouvy o postoupení pohledávek. 7. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč pomocí bezhotovostního převodu na účet žalovaného dne [datum] a k plnění ho vyzvala výzvou odeslanou [datum] s třídenní lhůtou k plnění. 8. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Podle § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za to, že předmětná pohledávka původního věřitele za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni. 11. S ohledem na vše výše uvedené má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., a podle § [číslo] odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je žalovaný povinen toto obohacení v celkovém rozsahu 20 000 Kč vrátit. Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky, a to v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], která mu byla odeslána dne [datum] a soud tak má podle § 573 o. z., za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalovaného třetí pracovní den po odeslání, přičemž žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od odeslání výzvy, dostal se tak do prodlení dne [datum] a žalobkyně tak má podle § 1970 o. z. právo na úroky z prodlení z dlužné částky ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I, přičemž lhůta splatnosti byla určena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to k rukám jejího právního zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení zahrnují soudní poplatek 800 Kč, tři úkony po 300 Kč, a to 1) převzetí věci a příprava, 2) sepis žaloby, 3) předžalobní výzva, tři režijní paušály po 100 Kč – dle ust. § 14b bod 2 a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a 21% DPH z částky 1 200 Kč, což činí 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. 13. Pro úplnost soud dodává, že se neztotožnil s názorem žalobkyně, že jí náleží náhrada nákladů řízení ve výši 8 786 Kč, neboť v daném případě se jedná o typický příklad formulářové žaloby, věci typově i skutkově jednoduché, nárok je uplatněn vzorovou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu). Opakované podávání obdobných žalob vyplývá z informačního systému soudu, proto stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení žalobkyně dle ust. § 14b a. t. je dle názoru soudu zcela adekvátní, když jsou splněny i další podmínky pro aplikaci § 14b a. t., totiž že předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. 14. Lhůta k plnění je dle § 160 odst. 1 o. s. ř.