27 C 187/2023-17 — Okresní soud v Ostravě

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 21 000 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení a úroků, jak jsou tyto specifikovány ve výroku I. a II. tohoto rozsudku (kapitalizovaný úrok ve výši 12 999 Kč za dobu od [datum] do [datum]), z titulu smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] – a žalovanou, na základě které se předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 21 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku právní předchůdkyni spolu se souhrnným poplatkem ve výši 17 556 Kč vrátit, přičemž tak v celém rozsahu neučinila (žalovaná uhradila celkem částku 4 557 Kč), pročež žalobkyně požaduje krom úrokového příslušenství jistinu ve výši 21 000 Kč a kapitalizovaný úrok 12 999 Kč (souhrnný poplatek představující příjem plynoucí právní předchůdkyni žalobkyně z poskytnutí peněžních prostředků žalované). U jednání dne [datum] žalobkyně vzala svou žalobu zpět co do částky 12 999 Kč představující kapitalizovaný úrok. Soud v rozsahu tohoto zpětvzetí řízení výrokem I. v souladu s § 96 odst. 2, 3 o. s. ř. zastavil. Souhlasu žalované se zpětvzetím nebylo třeba, neboť zpětvzetí bylo učiněno ještě před zahájením jednání. První jednání ve věci se konalo dne [datum]. K tomuto jednání byla žalovaná předvolána spolu s poučením o následcích nedostavení se k prvému jednání. Toto předvolání bylo žalované doručeno postupem dle ust. § 45 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a § 49 odst. 2 a 4 o. s. ř. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila a přítomná žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Dle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 o. s. ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podmínky pro rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání dle § 153b odst. 1 o. s. ř. byly splněny. Žalované byly žaloba a předvolání k jednání doručeny do vlastních rukou více než deset dnů přede dnem, kdy se ve věci konalo první jednání, v předvolání byla žalovaná poučena o možnosti rozhodnout ve věci rozsudkem pro zmeškání, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila a přítomná žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. K návrhu žalobkyně tak soud pokládal tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a v souladu s ust. § 153b odst. 1 o. s. ř. rozhodl ve věci rozsudkem pro zmeškání. Rozsudkem nedochází ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, žaloba obsahuje vylíčení veškerých rozhodujících skutečností a nárok žalobkyně není v rozporu s právními předpisy. Nárok na úhradu žalovaných částek je dán ust. § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Od data následujícího po dni splatnosti je žalovaná podle ust. § 517 odst. 2 citovaného zákona povinen zaplatit žalobkyni také úroky z prodlení, jejichž výše byla určena v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Na žalobkyni přešel uplatněný nárok na základě ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované. Soud provedl kapitalizaci předmětu řízení včetně úrokového příslušenství k datu vyhlášení rozsudku (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), když žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky 47 317,70 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 34 318,70 Kč (výrok II. tohoto rozhodnutí) a neúspěšná byla co do částky 12 999 Kč (výrok I. tohoto rozhodnutí – žalobkyně ani netvrdila, že by zastavení řízení zavinila žalovaná). Celkový úspěch žalobkyně tak představuje 72,5 % a neúspěch 27,5 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 45 % nákladů řízení, které žalobkyni vznikly. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 4 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy k plnění, sepis žaloby a účast u jednání soudu) dle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky). Odměna za první tři úkony byla stanovena dle § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) a za úkon účasti u jednání dle § 7 bod 5. vyhlášky ve výši 1 940 Kč, což činí celkem 2 840 Kč. Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů, přičemž za první tři úkony dle § 14b odst. 5 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a za úkon účasti u jednání dle § 13 odst. 3 vyhlášky ve výši 300 Kč, což činí celkem 600 Kč. Náhrada za promeškaný čas při cestě ze sídla advokáta k ústnímu jednání a zpět, tj. z [obec] do [obec] a zpět v rozsahu 12 x započatá půlhodina á 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) a § 14 odst. 3 vyhlášky a cestovní výdaje dle § 13 odst. 1 vyhlášky a vyhlášky č. 467/2022 Sb. za cestu k ústnímu jednání z [obec] do [obec] a zpět motorovým vozidlem tov. zn. Hyundai i30 v rozsahu 460 km, při spotřebě 5,8 l [číslo] km, ceně benzinu 41,20 Kč a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 5,20 Kč/km činí celkem 4 379 Kč (tj. 1 200 Kč + 3 491 Kč), přičemž tuto výši soud zkrátil na [číslo], neboť se zástupce žalobkyně stejného dne účastnil dohromady 14 jednání u podepsaného soudu, tedy na částku 335,10 Kč. Náhrada 21 % DPH dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad (tj. z částky 3 775,10 Kč) odpovídá částce 792,77 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 1 050 Kč (tj. poplatek již zaplacený spolu s jeho doplatkem dle výroku IV. tohoto rozsudku). Z celkové náhrady nákladů řízení ve výši 5 617,87 Kč pak náleží žalobkyni 45 %, což představuje částka 2 528,04 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že již u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po [datum], tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovanou zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně ve věci podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, z něhož uhradila soudní poplatek ve výši 840 Kč, elektronický platební rozkaz ve věci vydán nebyl a věc byla převedena do řízení C, přičemž s ohledem na ustanovení položky 2 bod 2 sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, měl být soudní poplatek ve věci uhrazen dle položky 1 písm. b) sazebníku poplatků, a to ve výši 1 050 Kč. Soud proto rozhodl o povinnosti žalobkyně doplatit státu na soudním poplatku částku 210 Kč na účet Okresního soudu v Ostravě, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku. Lhůta splatnosti byla určena v souladu s ust. § 7 odst. 1 věta druhá zákona o soudních poplatcích. Pro úplnost soud dodává, že v souladu s ust. § 157 odst. 3 o. s. ř. tento rozsudek obsahuje toliko předmět řízení a stručný výklad důvodů, pro které bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání.