31 C 434/2023-52 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 25. 7. 2023 domáhal po každém z žalovaných placení výživného na [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], ve výši 800 Kč měsíčně od 17. 5. 2021 s odůvodněním, že žalovaní jsou rodiči [jméno] [celé jméno žalovaného], který je doposud nezaopatřený, soustavně se připravuje na budoucí povolání, není schopen se život sám. Jelikož žalobce vyplácí od 17. 5. 2023 zl. [jméno] dávku zaopatřovací příspěvek opakující se podle ustanovení § 50b, § 50e a § 50g zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 17 250 Kč měsíčně, přechází podle ustanovení § 50u odst. 1 citovaného zákona právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Vzhledem k tomu, že otci ani matce nebylo vykonatelně stanoveno výživné na zl. [jméno] k rukám žalobce dříve, je krajská pobočka Úřadu práce ČR, která poskytuje zl. [jméno] zaopatřovací příspěvek, podle ustanovení § 50u odst. 2 citovaného zákona aktivně legitimována k podání žaloby na stanovení výživného. Žalovaní - matka i otec zl. [jméno] mají 2 vyživovací povinnosti, a to ke zl. [jméno], a k nezl. [jméno] [příjmení], roč. [rok], která se nachází v dětském domově. Rozsudkem [název soudu], č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], v právní moci dne 3. 9. 2019, byla matce i otci uložena povinnost přispívat na výživu tehdy nezl. [jméno] a nezl. [jméno] částku 600 Kč měsíčně na každé z nezl. dětí k rukám dětského domova. Při stanovení výše výživného soud vycházel z minimální mzdy, která tehdy činila 11 600 Kč čistého. Matka zl. [jméno] byla v posledních letech několikrát krátce vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání. Z úřední činnost je dále žalobci známo, že matka pracovala v době od 4. 4. 2022 do 31. 7. 2022 u [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO]. V roce 2022 matka pobírala také dávky nemocenského pojištění. V době od 1. 12. 2022 do 13. 1. 2023 matka pracovala jako pomocná síla v kuchyni u zaměstnavatele [jméno] [příjmení], [IČO], přičemž matka toto zaměstnání ukončila dohodou bez vážného důvodu. Od 30. 1. 2023 je matka opět vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání. K dnešnímu dni pobírá dávky státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi v celkové výši 12 730 Kč měsíčně (příspěvek na bydlení 8 419 Kč, příspěvek na živobytí 3 625 Kč, doplatek na bydlení 687 Kč). Otec zl. [jméno] byl naposledy veden v evidenci uchazečů o zaměstnání v roce 2014. K dnešnímu otec nepobírá žádnou z dávek, které vyplácí žalobce. Na základě těchto skutečností se žalobce domnívá, že by mělo být matce i otci stanoveno výživné na zl. [jméno] k rukám žalobce ve výši 800 Kč měsíčně. Tato částka odpovídá jejich výdělkovým možnostem a majetkovým poměrům. Od posledního rozhodování o výživném na zl. [jméno] se bez pochyby navýšily potřeby zl. [jméno], jelikož začal studovat střední školu a nyní dosáhl dospělosti. Částka 800 Kč je s ohledem na výši dávky, kterou žalobce zl. [jméno] vyplácí, a potřeby zl. [jméno] symbolická. Došlo také k navýšení minimální mzdy, která v roce 2023 činí 15 371 Kč čistého. 2. Žalovaná 1) se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 18. 9. 2023. Sdělila, že je vedena na ÚP od 30. 1. 2023, bere hmotnou nouzi 1 930 Kč a 1 000 Kč ve stravenkách, což jí nepokryje výdaje, tudíž nemá z čeho posílat výživné pro zletilého syna [jméno]. 3. Žalovaný 2) se k žalobě nevyjádřil. 4. První jednání se konalo dne 14. 12. 2023. K tomuto jednání se dostavila žalobkyně a žalovaná 1), žalovaný 2) nebyl k tomuto jednání jako účastník řízení se ohledem na níže uvedené volán. Žalobkyně ve vztahu k žalované 1) na žalobě setrvala, vůči žalovanému 2) rovněž, vůči žalovanému 2) upřesnila, že žalovaný dne 5. 10. 2023 uhradil částku ve výši 800 Kč a dne 9. 11. 2023 rovněž částku ve výši 800 Kč, kdy v tomto rozsahu vzala žalobkyně vůči žalovanému 2) žalobu částečně zpět, a to pro nejdříve splatné výživné – tedy pro výživné za květen, červen a část července 2023. Žalovaná 1) na svém stanovisku setrvala, uvedla, že ví, že něco na výživu pro [jméno] musí platit, ale není schopna platit částku 800 Kč měsíčně, tak jak již uváděla. Uvedla, že je od 30. 1. 2023 na ÚP jako uchazečka o zaměstnání, stále nemá práci, ačkoliv ji shání, trvá jí vyživovací povinnost k [jméno] 600 Kč, což nyní přechodně není také schopna platit, kdy nezaplatila teď poslední 4 měsíce. Dále uvedla, že je pravdou, že ukončila poslední zaměstnání výpovědí, protože měla neshody na pracovišti s paní kuchařkou v penzionu [příjmení] [příjmení], která jí dělala naschvály. Žalovaná dále soudu sděluje, že má 1 980 Kč na hmotné nouzi, což je tedy existenční minimum, které ji bylo přiznáno nižší, protože má dluh na výživném pro [jméno] a [jméno], dále dostává 1 200 Kč ve stravenkách. Uvedla, že je pravdou, že má příspěvek na bydlení, ale ten je poukazovaný přímo [anonymizována tři slova] [obec], kde bydlí. Byla by schopna platit na výživném pro [jméno] částku 300 Kč měsíčně. Chtěla by platit více, pokud se jí podaří od Nového roku sehnat práci. 5. Toto jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na 19. 12. 2023, kdy soud v nepřítomnosti účastníků řízení vynesl rozsudek ve znění uvedeném ve výrokové části shora. 6. V souladu s ustanovením § 96 o.s.ř. a v souladu s částečným zpětvzetím žaloby žalobkyní u ústního jednání dne 14. 12. 2023 soud řízení vůči žalovanému 2) částečně zastavil, jak uvedeno ve výroku ad. IV tohoto rozsudku, k tomuto soud nevyžadoval souhlas žalovaného 2), neboť k částečnému zpětvzetí došlo před zahájením jednání ve věci samé. 7. Žalovaný 2) byl vyzván usnesením Okresního soudu v Ostravě č. j. 31 C 434/2023 - 11 ze dne 7. 8. 2023, aby se vyjádřil k žalobě a jejímu doplnění, které jsou připojeny, ve lhůtě do 10 dnů od doručení výzvy. Tato výzva byla žalovanému 2) doručena dne 16. 8. 2023. Žalovaný 2) na tuto výzvu žádným způsobem nereagoval, proto soud vyzval žalovaného 2) usnesením č. j. 31 C 434/2023 - 15 ze dne 6. 9. 2023 k vyjádření dle ustanovení § 114b odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), tj. aby se ve věci vyjádřil ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy ke shora označené žalobě, písemně a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává, vylíčil ve svém písemném vyjádření rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a aby připojil listinné důkazy, kterých se dovolává, příp. označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Současně byl žalovaný 2) podle ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř., poučen o tom, že jestliže se bez vážného důvodu ve lhůtě určené soudem nevyjádří, popř. ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se zato, že nárok, který je proti němu uplatňován žalobou, uznává. V takovém případě soud v souladu s ustanovením § 153a odst. 3 o. s. ř. rozhodne rozsudkem pro uznání. 8. Tato výzva byla žalovanému 2) doručena dne 22. 9. 2023. Žalovaný 2) na ni nijak do data rozhodnutí soudu nereagoval, lhůta k reakci na výzvu soudu dle citovaného usnesení uplynula žalovanému 2) marně dne 23. 10. 2023. Jelikož žalovaný 2) na výzvu soudu nijak nereagoval, došlo na základě fikce uvedené v § 114b odst. 5 o. s. ř. k uznání nároku žalobce žalovaným 2). 9. Na základě právě uvedeného tedy soud v souladu s ustanovením § 114b odst. 5 o. s. ř. a v souladu s procesním poučením, kterého se žalovanému 2) dostalo, rozhodl tak, jak uvedeno ve výrocích ad. III a V. tohoto rozsudku, tj. rozsudkem pro uznání dle § 153a o. s. ř. ve vztahu k žalovanému 2) žalobě v celém rozsahu vyhověl. Povaha věci takovýto postup umožňuje, neboť žalovaný byl zcela nečinný a své procesní stanovisko soudu nesdělil. Ve věci je možno uzavřít a schválit smír tak, jak má na mysli § 114b odst. 1 o. s. ř. 10. V souladu s ustanovením § 153a odst. 4 o. s. ř. bylo ve vztahu k žalovanému 2) v předmětném řízení rozhodnuto bez nařízení jednání (viz rovněž shora). Dle ustanovení § 157 odst. 3 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 2013 sp. zn. 33 Cdo 3498/2012 rozsudek neobsahuje podřazení tvrzených skutkových okolností pod příslušnou právní normu, neboť soud není povolán posuzovat důvodnost či oprávněnost žalobního návrhu. <b><i>Ve vztahu k žalované 1) soud provedl dokazování a po provedeném dokazování zjistil následující skutečnosti:</b></i> 11. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že naposledy bylo o [jméno] [celé jméno žalovaného] rozhodnuto rozsudkem č.j. [spisová značka], [číslo jednací] ze dne 8. 11. 2022 tak, že byla prodloužena nad ním nařízená ústavní výchova, a to až do 16. 5. 2023 s tím, nezletilý zůstává v péči [příjmení] [anonymizována dvě slova] [ulice] [anonymizováno], [část obce] – [část obce], [anonymizována dvě slova]. Tímto byl změněn rozsudek tohoto soudu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Rozsudek nabyl právní moci dne 24. 1. 2023. Rozsudkem č.j. [spisová značka], [číslo jednací] ze dne [