36 C 478/2023-43 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 21. 10. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 010,05 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel společnost [právnická osoba] uzavřela dne 22. 9. 2016 s žalovaným smlouvu [číslo] na základě této smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč. Celková částka splatná žalovaným činila částku 32 293 Kč, součástí dlužné částky byla načerpaná jistina 20 000 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky 4 473 Kč, obchodní úrok 1 820 Kč a služba hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit poskytnutou částku včetně nákladů souvisejících s poskytnutím úvěru formou 43 týdenních splátek ve výši 751 Kč. Žalovaný své závazky z úvěrové smlouvy řádně neplnil a dlužná pohledávka byla postoupena na žalobce. Na účet žalobce žalovaný dosud uhradil 5 Kč. Celková částka dlužné jistiny činí 22 010,05 Kč. Žalobce předžalobní výzvou zaslal žalovanému předžalobní výzvu, poté žalovaný nic neuhradil. 2. V dané právní věci byl Okresním soudem v Ostravě vydán dne 27. 1. 2023 elektronický platební rozkaz, tento se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, byl proto usnesením soudu ze dne 23. 6. 2023 zrušen a následně bylo ve věci nařízeno jednání. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. K jednání se nedostavil právní zástupce žalobkyně ani žalovaný, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni, právní zástupce žalobkyně omluvil svou neúčast u jednání a souhlasil s projednáním věci v jeho nepřítomnosti s tím, že žalobkyně na žalobě trvá. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení v souladu s ust. § 101, odst. 2 a 3 o.s.ř., přičemž soud vycházel při rozhodování z obsahu spisu a z provedených důkazů. <b>5. Na základě provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav:</b> Ze zákaznické karty soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalovaný poskytl základní údaje o svých osobních a majetkových poměrech, v zákaznické kartě je uveden čistý příjem žalovaného, co by žadatele ve výši 27 600 Kč měsíčně, dále měsíční výdaje ve výši celkem 20 500 Kč, jsou zde uvedeny jako dokumenty na ověření finanční situace výplatní pásky a pracovní smlouva, dále nájemní smlouva a SIPO, je zde uvedeno pracovní pozice žalovaného vedoucí provozu. Ze smlouvy o půjčce soud zjistil a vzal za prokázáno, že původní věřitel společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným, jako zákazníkem dne 22. 9. 2016 smlouvu [číslo] nazvanou smlouva o půjčce ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a na základě této smlouvy původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný, co by zákazník se zavázal původnímu věřiteli zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků poplatek ve výši 11 820 Kč určený jako součet položek a to poplatek za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a úrok ve výši 1 820 Kč, dále poplatek za hotovostní inkaso splátek v případě volby hotovostního režimu ve výši 6 000 Kč. Dále bylo sjednáno životní pojištění a žalovaný, co by zákazník se zavázal zaplatit úvěrujícímu za zařazení do pojišťovacího programu částku ve výši 473 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit úvěrujícímu celkovou dlužnou částku ve výši 32 293 Kč, vypočtenou jako součet těchto položek: půjčka ve výši 20 000 Kč, poplatky ve výši 11 820 Kč a životní pojištění 473 Kč, režim splácení byl dohodnut jako hotovostní a žalovaný se zavázal, že bude celkovou dlužnou částku úvěrujícímu splácet formou hotovostního režimu. Podpisem smlouvy žalovaný, co by zákazník potvrdil, že mu byly peněžní prostředky vyplaceny v hotovosti. Žalovaný se zavázal splatit úvěrujícímu celkovou dlužnou částku v hotovostních splátkách a to vždy do rukou osoby uvedené ve smlouvě ve 43 splátkách, přičemž výše splátky od první do poslední činila 751 Kč. Ve smlouvě ze dne 22. 9. 2016 je žalovaný identifikován jménem, příjmením, datem narození, rodným číslem a adresou [adresa]. Z listiny smluvní podmínky soud zjistil a vzal za prokázáno, že předmětem uzavřené smlouvy bylo poskytnutí neúčelového spotřebitelského úvěru s pevně stanovenou úrokovou sazbou. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 4. 2018 a přílohy [číslo] – seznam pohledávek soud zjistil a vzal za prokázáno, že původní věřitel [právnická osoba] jako postupitel uzavřel dne 19. 4. 2018 smlouvu o postoupení pohledávek s žalobkyní jako postupníkem a na základě této smlouvy postupitel postoupil žalobkyni svou pohledávku za žalovaným. Z oznámení postoupení pohledávky z 25. 4. 2018 soud zjistil a vzal za prokázáno, že původní věřitel oznámil žalovanému oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25. 4. 2018, že postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovaný byl současně informován, že věřitelem pohledávky se stala společnost [právnická osoba] s tím, že se jedná o pohledávku z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřenou dne 22. 9. 2016. Z předžalobní výzvy k plnění že dne 29. 1. 2022 a podacího listu soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce dne 21. 9. 2022 písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši celkem 30 665,22 Kč do 7 dnů od odeslání oznámení na předmětný bankovní účet žalobkyně s tím, že nebude-li dlužná částka uhrazena ve stanoveném termínu, bude pohledávka řešena v rámci soudního řízení. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne 21. 9. 2022 prostřednictvím České pošty na adresu [adresa], dostala se do dispoziční sféry žalovaného. Z nesporných skutkových tvrzení soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalovaný uhradil z poskytnutého úvěru dosud částku 5 Kč. 6. Soud nevzal za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] při uzavření smlouvy posoudila s odbornou péči schopnost žalovaného úvěr splácet. Zákaznickou kartou nebylo prokázáno, že by poskytovatel úvěru řádně ověřoval schopnost žalovaného úvěr splácet, zejména v zákaznické kartě nijak neověřoval uváděné splátky úvěru a výdaje domácnosti, jaké jsou výdaje za telefon, jídlo, dopravu, léky a jaké úvěry žalovaný splácí. K tomuto nebyly vyžadovány ze strany právního předchůdce žalobkyně žádné doklady a žalobkyně nedoložila a ani nenavrhla žádné další důkazy. Soud vzal za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] ověřila jen příjmovou stránku žalovaného, avšak neověřila řádně výdajovou stránku žalovaného a jeho náklady, týkající se výdajů domácnosti a také jaké úvěry žalovaný splácí, když bylo ověřeno jen, že splátky úvěru činí 8 500 Kč měsíčně. Soud byl připraven poučit právního zástupce žalobkyně u ústního jednání v souladu s ust. § 118a) odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k prokázání tvrzení, avšak žalobkyně a právní zástupce žalobkyně se k jednání nedostavili, touto neúčastí u jednání se tak žalobkyně připravila o možnost být poučena ze strany soudu u jednání v souladu s § 118a) odst. 1 a 3 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně posoudil dostatečně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, předchůdce žalobkyně řádně nesplnil povinnost zkoumat úvěry schopnost žalovaného, tak soud proto s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že smlouva o úvěru označená jako smlouva o půjčce ze dne 22. 9. 2016 je neplatná pro rozpor se zákonem a to zákonem o spotřebitelském úvěru. <b>7. Po provedeném dokazování soud učinil tento závěr o zjištěném skutkovém stavu:</b> Předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy dne 22. 9. 2016 částku ve výši 20 000 Kč, žalovaný uhradil předchůdci žalobkyně a žalobkyni celkem částku 5 Kč; dne 19. 4. 2018 uzavřela společnost [právnická osoba], co by postupitel s žalobkyní, co by postupníkem smlouvu o postoupení pohledávky a touto postupitel postoupil na žalobkyni pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy o úvěru z 22. 9. 2016, postoupení bylo žalovanému sděleno původním věřitelem, žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne 21. 9. 2022 vyzván k úhradě, poté žalobkyni nic neuhradil. 8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku ve výši 20 000 Kč, žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o.z.), proto je povinen žalobkyni, jejíž aktivní legitimace dle § 1879 o.z. vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek, toto bezdůvodné obohacení vrátit. Bylo prokázáno, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta ze strany právní předchůdkyně žalobkyně částka 20 000 Kč, bylo prokázáno, že žalovaný zaplatil částku 5 Kč, soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 995 Kč na jistině představující nevrácené peněžní prostředky. Žalovaný byl předžalobní výzvou z 21. 9. 2022 vyzván k úhradě, výzva byla odeslána 21. 9. 2022, počínaje dnem 29. 9. 2022 se žalovaný dostal do prodlení s peněžitým plněním vůči žalobkyni a soud proto přiznal žalobkyni, jak je