62 C 89/2023-41 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně si dne 9. 8. 2022 podala u soudu žalobu, kterou se po žalované domáhala úhrady částky 20 108,42 Kč s příslušenstvím. Své podání odůvodnila tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené 27. 1. 2020 mezi společností [právnická osoba], jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je maltskou obchodní společností a jejím předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně je obchodní společností, jejímž předmětem je kolektivní investování, spočívající zejména v investicích do nákupů portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů, žalovaná je nepodnikající fyzickou osobou. Původní věřitel uzavřel s žalovanou 19. 9. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 20 108,42 Kč, který měl být splacen nejpozději 18. 1. 2020. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v tomto návrhu, včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Tímto zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu, kde smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek III pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách zaslala žalovaná původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaná čerpala se splatností do 18. 1. 2020. Úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, těchto 10 % se musí rovnat minimálně životními minimu, které v současné době činí 3 410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu mezi výdaji a příjmy. Žalovaná byla dále lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo vyhověno žádosti o úvěr. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Původní věřitel identifkoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaná byla prokazatelně upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána 9. 3. 2020. Celková výše nároku žalobkyně po zohlednění případných dílčích plateb z její strany činí 20 108,42 Kč, nejpozději splatných 18. 1. 2020. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) v nepřítomnosti účastníků řízení, když žalobkyně svou neúčast u jednání předem řádně omluvila a žalovaná se bez omluvy nedostavila. 4. Při zjišťování skutkového stavu soud vycházel z těchto důkazů: ze smlouvy o revolvingovém úvěru soud zjistil, že tato listina není podepsána žádnou ze smluvních stran, jako klient je zde uvedená žalovaná, označená jménem, příjmením, rodným číslem, telefonním kontaktem a e-mailovou adresou. Věřitelem je [právnická osoba], která se zavázala poskytnout klientovi úvěr do výše sjednaného úvěrového limitu a klient se zavázal takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úroky, další poplatky a splnit veškeré povinnosti dle smlouvy. Úvěrový rámec podle této smlouvy činil 80 000 Kč. Ve smlouvě jsou dále uvedeny úrokové sazby 10,50 % měsíčně a RPSN 231,39 %. Z potvrzení o provedené platbě soud zjisti, že společnost [právnická osoba] poukázala ze svého bankovního účtu na účet č. [bankovní účet] částku 15 000 Kč dne 19. 9. 2019. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že majitelkou účtu č. [bankovní účet] byla žalovaná, když účet byl otevřen 17. 9. 2019 a uzavřen 18. 3. 2021. Z přehledu plateb, z přehledu výběru a úhrad bylo zjištěno, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně žádnou částku neuhradila. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 bylo zjištěno, že na základě této smlouvy uzavřené mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem, a žalovanou, jako postupníkem, nabyla společnost žalobkyně předmětnou pohledávku za žalovanou. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 9. 3. 2020 bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uvědomila žalovanou o postoupení její pohledávky na žalobkyni, tj. společnost [právnická osoba], a žalovaná byla vyzvána k úhradě této částky do tří dnů. Z výzvy k úhradě před podáním včetně podacího lístku ze dne 9. 3. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ze smlouvy o úvěru, když předmětná pohledávka byla na žalobkyni postoupena původním věřitelem, společností [právnická osoba], a žalovaná byla tímto vyzvána, aby do tří dnů zaslala žalobkyni celkovou částku 28 239,42 Kč, přičemž téhož dne byla tato výzva žalované odeslána. 5. Po provedeném dokazování soud činí skutkový závěr, že v této věci bylo prokázáno, že předmětná pohledávka původního věřitele, společnosti [právnická osoba], za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni, a ta je tak aktivně legitimována k podání žaloby. V řízení nevzal soud za prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně, jako věřitelem a žalovanou, jako dlužníkem, byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listiny nadepsané jako„ Loan application info“ nebo„ Smlouva o revolvingovém úvěru“, ale z těchto listin se uzavření smlouvy s žalovanou nepodává, resp. nebylo prokázáno, že by text těchto listin odpovídal projevu vůle žalované, když na těchto listinách není připojen podpis žalované, ani jiný nástroj způsobilý její podpis nahradit. Nebylo tak prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi stranami uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě internet, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, za splnění podmínek § 562 odst. 1 občanského zákoníku, postupem, který žalobkyně uvedla v žalobě. Oproti tomu soud považuje provedenými důkazy za dostatečně prokázáno tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 19. 9. 2019 částku 15 000 Kč, a to převodem na účet žalované č. [bankovní účet]. 6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bez prokázaného právního důvodu částku 15 000 Kč, proto má nyní žalobkyně, na níž byla pohledávka řádně postoupena, právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. občanského zákoníku. V řízení bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta částka 15 000 Kč a žalovaná žalobkyni, ani její právní předchůdkyni, na tento dluh ničeho nezaplatila. Z tohoto důvodu soud žalobě vyhověl ohledně částky 15 000 Kč, představující nevrácené peněžní prostředky. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni ve smyslu § 1970 občanského zákoníku právo na příslušenství, a to na úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení je dána ustanovením § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobkyně odeslala žalované dne 9. 3. 2020 výzvu k úhradě dluhu, přičemž soud má podle § 573 občanského zákoníku za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalované 13. 3. 2020. Jelikož byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky do 3 dnů od doručení této výzvy, tj. do 16. 3. 2020, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 občanského zákoníku úroky z prodlení z dlužné částky od 17. 3. 2020 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené soud žalobu co do částky 5 108,42 Kč s příslušenstvím a co do úroku z prodlení z částky 15 000 Kč od 19. 1. 2020 do 16. 3. 2020 jako nedůvodnou zamítl (výrok II.). 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované. Žalobkyně se touto žalobou domáhala zaplacení částky v celkové výši 20 108,42 Kč a úspěšná byla co do částky 15 000 Kč a neúspěšná co do částky 5 108,42 Kč. Celkový úspěch žalobkyně tak představuje 75 % a neúspěch 25 %. Na náhradě nákladů řízení soud proto přiznal žalobkyni 50 % nákladů řízení, které žalobkyni vznikly. V dané věci žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši 1 006 Kč, učinila 3 úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 900 Kč, 3 x hoto