63 C 122/2023-38 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 14 975,28 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že obchodní společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované hotovostní zápůjčku ve výši 19 000 Kč. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek ve výši 15 471 Kč. Žalovaná se tak smlouvou zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 34 471 Kč, a to v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 1 916 Kč. Žalovaná na svůj dluh hradila pouze částečně, a to částkou ve výši 29 594 Kč. Nad rámec výše uvedeného žalobce požadoval rovněž uhrazení smluvní pokuty ve výši 5 798,28 Kč a uhrazení sankčních poplatků ve výši 4 300 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla pohledávka za žalovanou z právního předchůdce žalobce na žalobce. Dne [datum] zaslal žalobce žalované oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a výzvu k okamžitému splacení dluhu. 2. Následně žalobce podáním ze dne [datum] doplnil svá tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované, a to tak, že rozsáhle vyjádřil svůj právní názor na problematiku posuzování úvěruschopnosti v kontextu aktuální právní úpravy, kdy pro stručnost soud na tomto místě na toto podání žalobce pouze odkazuje. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Zákaznickou kartou ze dne [datum] soud vzal za prokázané, že žalovaná poskytla údaje o svých osobních a majetkových poměrech, je uveden její čistý příjem ve výši 9 930 Kč, ostatní příjem ve výši 3 800 a další příjem domácnosti 6 008 Kč, odhadované měsíční výdaje bez bližší specifikace ve výši 14 200 Kč. 5. Smlouvou o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] ze dne [datum] vč. smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce a standardních informací o spotřebitelském úvěru vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou jako zákazníkem v postavení spotřebitele dne [datum] smlouvu, s odkazem na zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákon č. 257/2016 Sb., na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 19 000 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy o půjčce. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], vč. přílohy [číslo] seznamu postupovaných pohledávek, vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce jako postupitel uzavřel se žalobcem jako postupníkem smlouvu, na základě které postoupil svou pohledávku za žalovanou dle citované smlouvy o zápůjčce žalobci. 7. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], výzvou k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum] ve spojení s potvrzením o podání ze dne [datum] soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky na žalobce, současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. 8. Výzvou k úhradě dluhu ze dne [datum] ve spojení s potvrzením o podání ze dne [datum] soud vzal za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do 7 dnů od data výzvy, tato výzva byla zaslána žalované dne [datum] na adresu uvedenou ve smlouvě. 9. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce ověřoval schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péči. Žalobce ke svým skutkovým tvrzením doložil pouze zákaznickou kartu, žádné další důkazy, zejména navazující dokumenty týkající se prověřování příjmové a výdajové stránky žalované v kontextu jejich osobních poměrů, nedoložil. Právní předchůdce žalobce vůbec nezkoumal výdajovou stránku poměrů žalované, což se podává přímo ze zákaznické karty, v níž se operuje pouze s tzv. odhadovanými měsíčními výdaji žadatelky v částce 14 200 Kč, které nejsou blíže specifikovány. Soud poučil žalobce u ústního jednání dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobce na tuto výzvu sdělil, že nedoplňuje žádným způsobem svá skutková tvrzení ani neoznačuje další důkazy. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce posoudil dostatečně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí; proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] pro rozpor se zákonem, kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu. 10. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi žalobcem a žalovanou dle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., o. z., jako vztah ze smlouvy o úvěru, která však nebyla uzavřena platně. Zatímco právní předchůdce žalobce uzavíral smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Podle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z. s. ú. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem Krajského soudu v Ostravě, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ale též nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález]). Smlouva je již jen z tohoto důvodu absolutně neplatná. Z výše uvedených důvodů soud vyhodnotil uzavřenou úvěrovou smlouvu jako neplatnou ve smyslu ust. § 588 o. z. pro rozpor s ust. § 86 a 87 z. s. ú. 11. Právním následkem absolutní neplatnosti smlouvy dle ust. § 2991 a § 2993 o. z. je povinnost stran vrátit si vše, co podle smlouvy dostaly, přičemž tato povinnost již byla ze strany žalované splněna, když žalovaná zaplatila žalobci celkem částku 29 594 Kč. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má v řízení plně úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla ve věci plně úspěšná žalovaná, které však žádné náklady řízení nevznikly.