85 C 41/2023-43 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 394 Kč spolu s příslušenstvím. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu [číslo] na základě které poskytla žalovanému bezhotovostní zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Před uzavření smlouvy a poskytnutím úvěru byla s odbornou péčí posouzena schopnost žalovaného splácet úvěr. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na stejném listu jako smlouva. Žalovaný se zavázal zaplatit předem vyčíslený a neměnný poplatek ve výši 7 994 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku ve výši 17 994 se žalovaný zavázal zaplatit v 52 týdenních splátkách po 347 Kč a poslední splátkou ve výši 297 Kč. Žalovaný uhradil 2 600 Kč. Žalovaný své povinnosti řádně a včas nesplnil. Pohledávka z výše uvedené smlouvy byla dne [datum] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 20 394 Kč, která sestává z dlužné jistiny 8 701,35 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 6 692,65 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve vši 519,64 Kč. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému zaslána předžalobní výzva. Žalovaný dlužnou částku doposud neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný a žalobkyně se k jednání konanému dne [datum] nedostavili, ačkoli byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svou neúčast u jednání omluvil. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o.s.ř.“), v nepřítomnosti účastníků. 4. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Žalovaný požádal společnost [právnická osoba] dne [datum] o poskytnutí zápůjčky ve výši 20 000 Kč. V žádosti uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, je zaměstnán s čistým měsíčním příjmem 14 716 Kč. Jako další čistý příjem domácnosti byla uvedena částka 15 100 Kč, odhadované měsíční výdaje žadatele byly ve výši 4 100 Kč. K ověření byla předložena dohoda o pracovní činnosti na dobu určitou do [datum] a potvrzení o výši příjmu ve výši 14 716 Kč. Správnost a ověření všech vyplněných údajů potvrdila [jméno] [příjmení], zástupce [anonymizováno] (zjištěno ze Zákaznické karty). [jméno] [příjmení] je registrována ČNB jako vázaný zástupce dle zákona o spotřebitelském úvěru se vznikem oprávnění [datum] a jeho zánikem dne [číslo] (zjištěno z Výpisu ČNB). Dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem a adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí částky 10 000 Kč v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 7 994 Kč, tj. celkem 17 994 Kč, a to v 52týdenních splátkách ve výši 347 Kč a poslední splátku ve výši 297 Kč, přičemž první splátka byla splatná dnem uzavření smlouvy (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ve spojení se Standardními informace o spotřebitelském úvěru). Téhož dne byly žalovanému poskytnuty základní informace týkající se spotřebitelského úvěru (zjištěno z listiny Standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaný dle tvrzení žalobce uhradil částku v celkové výši 2 600 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek). Dne [datum] odeslal právní zástupce žalobkyně žalovanému oznámení společnosti [právnická osoba] o postoupení pohledávky ze dne [datum], a to současně s výzvou k zaplacení dluhu ve lhůtě do [datum] Kč. Dne [datum] odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému předžalobní výzvu ze dne [datum] (zjištěno z Výzvy k úhradě dluhu ve spojení s Potvrzení podání). Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně). 5. Podle § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci byla předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovaným platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. 6. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 7. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ – poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ – poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] (dále jen„ směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky [právnická osoba] C [číslo], EU:C: [číslo], [právnická osoba] C [číslo], EU:C: [číslo], [jméno] [příjmení] [jméno] [číslo], EU:C: [číslo]). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná ([příjmení], [jméno]. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C [číslo], ECLI:EU:C: [číslo]). V tomto směru lze odkázat i na nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/2018. 10. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je