17 C 516/2023-69 — Okresní soud v Ostravě

1. V řízení se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení jízdného a přirážek k němu s příslušenstvím za to, že se žalovaná při jízdách dopravním prostředkem provozovaným dopravcem neprokázala platným jízdním dokladem. Dluh nebyl dosud splněn ani poté, co byly pohledávky dopravcem postoupeny na žalobkyni a postoupení oznámeno žalované. 2. K mezinárodnímu prvku v řízení v osobě žalované, občance Slovenské republiky, soud přijal následující závěry. Mezinárodní příslušnost soudu České republiky se odvozuje z článku 1 odst. 1. a článku 7 odst. 1) písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis.), jehož použití dle článku 81 přicházelo v úvahu od [datum] na řízení zahájená po tomto datu. Použití hmotného práva ČR se odvozuje od Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I.), jeho článek 1 odst. 1. ve spojení s článkem 5 odst. 2., dle sídla dopravce, kde se nachází jak místo odjezdu tak místo určení. 3. O věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. na základě žalobkyní předložených listinných důkazů se souhlasem účastníků dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. 4. Po provedeném dokazování níže označenými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná dle dohod s cestujícím cestovala dne [datum] v 09:14 hod. a [datum] v 15:13 hod. pokaždé tramvají na lince [číslo] dne [datum] v 15:36 hod., [datum] v 07:30 hod., [datum] ve 14:51 hod., [datum] v 11:27 hod., [datum] v 07:59 hod., [datum] v 15:25 hod. a [datum] ve 13:29 hod. pokaždé tramvají na lince [číslo] tj. vozidly Dopravního podniku [právnická osoba], [IČO], (dále„ dopravce“) bez platného jízdního dokladu a zavázala se zaplatit jízdné a přirážku k němu nejpozději do patnácti dnů ode dne zjištění jízdy bez platného dokladu. Soudu je z úřední činnosti známo, že dle Tarifu a Smluvních přepravních podmínek dopravce je cestující, který se neprokáže na výzvu dopravcem pověřené osoby platným jízdním dokladem, povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Žalovaná tak byla povinna zaplatit celkové jízdné 151 Kč (1x 15 Kč, 6x 16 Kč a 2x 20 Kč) a přirážku k jízdnému 12 500 Kč (2x 1 000 Kč a 7x 1 500 Kč). Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] ve spojení s Přílohou [číslo] k ní dopravce postoupil tyto pohledávky na žalobkyni a ta postoupení písemně oznámila žalované. Žalovaná dluh dosud, ani přes písemnou předžalobní výzvu zástupce žalobkyně, nesplnila. 5. Po právní stránce tím, že žalovaná nastoupila do vozidla hromadné dopravy provozovaného dopravcem, uzavřela u jízd do [datum] přepravní smlouvu dle ustanovení § 760 a 772 zák. č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též „obč. zák.“) a u jízd po [datum] pak přepravní smlouvu dle ustanovení § 2550 a § 2578 zák. č. 89/2012 Sb. (dále též „o. z.“), čímž jí vznikla mj. povinnost zaplatit jízdné dle tarifu účinného v uvedené době a tím, že se neprokázala platným jízdním dokladem, i přirážku k jízdnému dle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, a § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb. Splatnost nastala v souladu s dohodami shora nejpozději patnáctého dne ode dne zjištění každé z jízdy bez platného dokladu. Počínaje šestnáctým dnem nastalo prodlení se vznikem nároku na úrok z prodlení u jízd uskutečněných do [datum] dle § 517 odst. 2 obč. zák., jehož výše je dána § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném v době vzniku prodlení a u jízd uskutečněných po [datum] dle § 1970 o. z., jehož výše je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Po postoupení pohledávek na žalobkyni dle § 1879 a násl. o. z., je žalovaná povinna plnit žalobkyni. 6. Plně procesně úspěšná žalobkyně má dle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 000 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony po 300 Kč, dále z náhrady hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Soud při stanovení výše nákladů řízení vycházel z § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který žalobkyně opakovaně používá pro podávání skutkově a právně obdobných žalob a předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč Náklady řízení se dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. platí k rukám advokáta žalobkyně. 7. Lhůty k plnění jsou dány ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.