19 C 744/2023-21 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 1. 3. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 27 190 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným dne 17. 7. 2022 smlouvu o úvěru číslo , hodnota, . Ve smlouvě žalobkyně jako úvěrující sjednala s žalovanou stranou jako úvěrovanou poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že úvěr splatí nejpozději dne 14. 8. 2022 společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 000 Kč. Žalobkyně poskytla žalované úvěr dne 17. 7. 2022 převodem na účet číslo , č. účtu, . Žalovaná strana však úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené době žalobkyni neuhradila v celém rozsahu; toliko dne 16. 9. 2022 uhradila 2 140 Kč a dne 29. 11. 2022 částku ve výši 1 650 Kč. Žalobkyně dále požadovala smluvní pokutu 0,1 % denně z částky 20 000 Kč od 15. 8. 2022 do 1. 3. 2023 v celkové výši 3 980 Kč.2. Žalovaná strana se ve věci nevyjádřila.3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, soud zjistil, že jako smluvní strany jsou zde uvedeny žalobkyně jako úvěrující a žalovaná strana označená svým jménem a příjmením, adresou bydliště, rodným číslem, telefonním číslem a e-mailem jako úvěrovaná. Tato smlouva je opatřena podpisem osoby jednající za žalobkyni, přičemž u jména a příjmení žalovaného je uveden údaj o datu 17. 7. 2022 a elektronickém kódu zaslaném SMS: , Anonymizováno, . Předmětem smlouvy je závazek žalobkyně, že na požádání poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč na bankovní účet číslo , č. účtu, s tím, že žalovaná strana vrátí žalobkyni tuto částku společně s poplatkem ve výši 7 000 Kč nejpozději do 28 dnů. Roční úroková sazba činila 0 %, RPSN 4900 %. V případě prodlení žalovaného s plněním závazku dle této smlouvy se žalovaná strana zavázala uhradit žalobkyni smluvní pokutu 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Ze zprávy , právnická osoba, . soud zjistil, že majitelem bankovního účtu číslo , Anonymizováno, / , Anonymizováno, je žalovaný, přičemž od žalobkyně je na tento účet dne 17. 7. 2022 evidována příchozí platba 20 000 Kč. Z výzvy k úhradě dluhu a e-mailu ze dne 9. 2. 2023 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši 32 231,05 Kč na bankovní účet žalobkyně do sedmi dnů ode dne doručení výzvy.4. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou soud právně kvalifikuje podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), upravujících smlouvu o úvěru, protože zjištěná smlouva obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Dále je třeba zdůraznit, že zatímco žalobkyně podniká mimo jiné v oblasti poskytování úvěrů a smlouvu nepochybně uzavírala v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný na rozdíl od žalobkyně smlouvu v postavení podnikatele neuzavíral, a proto je třeba na smluvní vztah aplikovat ustanovení spotřebitelského práva, zejména zákon 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ZoSÚ).5. Soud předně konstatuje, že žalobkyně dostála svým povinnostem ve smyslu ust. § 86 ZoSÚ, když před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru dostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, které si ověřila z výpisů z bankovního účtu žalovaného. Z těchto výpisů byla žalobkyně schopna dostatečně porovnat příjmy a výdaje žalovaného včetně způsobu plnění dosavadních dluhů, přičemž z těchto údajů žalobkyně nemohla mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.6. Po právní stránce tedy soud shora označenou smlouvu posoudil jako platně uzavřenou smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 a násl. zákona o. z., na základě které žalobkyně coby úvěrující poskytla žalovanému coby úvěrovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaná strana čerpala bezhotovostně dne 17. 7. 2022. Povinností žalovaného bylo vrátit tyto peněžní prostředky žalobkyni spolu s poplatkem ve výši 7 000 Kč, který jednoznačně plnil funkci úroku, a to nejpozději do 14. 8. 2022.7. Soud žalobě vyhověl ohledně částky 20 190 Kč představující nevrácenou jistinu úvěru a smluvní pokuty 0,1 % denně z této jistiny úvěru za období od 15. 8. 2022 do 1. 3. 2023 v celkové výši 3 980 Kč, když relativní i absolutní výše smluvní pokuty je v souladu s ust. § 122 odst. 2, 3 zákona ZoSÚ. Soud přiznal žalobkyni podle ust. § 1970 o. z. také úroky z prodlení z dlužné jistiny od 15. 8. 2022, tj. ode dne, kdy se žalovaná strana již nacházela v prodlení (výrok I.).8. Ujednání o povinnosti žalované strany zaplatit žalobkyni za poskytnutí úvěru 20 000 Kč po dobu 28 dnů poplatek ve výši 7 000 Kč, který představuje úrokovou sazbu 456,25 % ročně, soud vyhodnotil jako lichevní ujednání, které se zjevně příčí dobrým mravům. Jedná se proto o ujednání neplatné podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, přičemž podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédl k této neplatnosti i bez návrhu žalované strany. Ohledně tohoto dílčího nároku ve výši 7 000 Kč proto soud žalobu zamítl (výrok II.).9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně se touto žalobou domáhala zaplacení celkem částky 32 676,70 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 25 676,70 Kč (výrok I. tohoto rozhodnutí) a neúspěšná byla co do částky 7 000 Kč (výrok II. tohoto rozhodnutí). Celkový úspěch žalobkyně tak představuje 79 % a neúspěch 21 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 58 % nákladů řízení, které žalobkyni vznikly. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky), která byla stanovena podle § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 5 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Náhrada 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad odpovídá částce 252 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 1 088 Kč. Z celkové náhrady nákladů řízení ve výši 2 540 Kč pak náleží žalobkyni 58 %, což představuje částka 1 473 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že již u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po 1. 7. 2014, tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky.10. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byla žalovaná strana zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovanou stranu zavázal k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.