22 C 713/2023-16 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 16 741,77 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 16 741,77 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15 %, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 224,67 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 15 154,91 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 980,04 Kč. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že dne [datum] žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši 20 000 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 17 184 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, a to ve splátkách. Celkově se žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 37 184 Kč. Žalovaná uhradila částku 6 511,99 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni [datum]. Dne [datum] byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postupování pohledávek, ve znění pozdějších dodatků (dále jen jako„ smlouva o postoupení pohledávek“). Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni [datum], tj. okamžikem zaplacení kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení jistiny 16 741,77 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku 1 343,89 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 8 083,73 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 1 533,08 Kč, inkasního poplatku 2 969,54 Kč, smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 1 224,67 Kč, za období od [datum] do [datum], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 224,67 Kč od [datum] do [datum], účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 980,04 Kč a zákonného úroku z prodlení od [datum] z jistiny ve výši 16 741,77 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti účastníků. Žalobkyně svou neúčast omluvila, žalovaná svou neúčast neomluvila. 4. Žádostí o úvěr ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná k osobním poměrům uvedla: svobodná, na mateřské/rodičovské dovolené, příjem 15 501 Kč měsíčně (ověřen složenkou), vyživovaná osoba 1, nájemní bydlení. Náklady: bydlení, energie 3 000 Kč, doprava, jídlo osobní náklady 6 320 Kč, výživné 300 Kč, měsíční splátky stávajících půjček 1 330 Kč. 5. Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalované v hotovosti částku 20 000 Kč při uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala celkem zaplatit částku 37 184 Kč v měsíčních splátkách po 2 656 Kč. 6. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou ze smlouvy na žalobkyni (prokázáno rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, dílčí smlouvou o postoupení pohledávek, dodatkem 1 rámcové smlouvy o postoupení pohledávek). 7. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] původní věřitel oznámil žalované postoupení pohledávky ze smlouvy na žalobkyni a vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky do deseti dnů ode dne doručení oznámení. Oznámení bylo odesláno dne [datum] (prokázáno oznámením a podacím lístkem). 8. Předžalobní výzvou ze dne [datum] adresovanou žalované bylo prokázáno, že žalobkyně ji vyzvala k úhradě žalované částky do [datum]. Výzva byla žalované odeslána dne [datum] (prokázáno podacím lístkem). 9. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky soud neučinil zjištění rozhodné pro posouzení věci 10. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: dne [datum] původní věřitel poskytl žalované částku 20 000 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou, která jí byla odeslána dne [datum]. 11. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 256/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ ve znění do [datum] poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle ust. § 87 odst. 1 (ZoSÚ) ve znění do [datum] poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Po právní stránce byla smlouva posouzena jako smlouva o zápůjčce (§ 2390 občanského zákoníku). Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalované částku 20 000 Kč. Soud se zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované a ze svých zjištění učinila přiléhavý závěr. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015-39). 13. Žalobkyně neunesla břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost žalované splácet zápůjčku, protože její výdaje nebyly ověřeny. Výdaje na bydlení uváděné žalovanou ve výši 3 000 Kč měsíčně neodpovídají reálným nákladům na nájemní bydlení v době poskytnutí úvěru. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Smlouva o úvěru je neplatná v důsledku nesplnění povinnosti žalobkyně zkoumat při uzavírání smlouvy schopnost žalované úvěr řádně splácet dle § 86 odst. 1 ZoSÚ. Podle § 588 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud k neplatnosti právního jednání přihlíží i bez návrhu, je-li v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. K závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele dospěl Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018. V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání. 14. Plnila-li žalovaná na neplatnou smlouvu, je nutno její plnění podřadit pod její povinnost zakotvenou v ust. § 87 věty třetí ZoSÚ a při posouzení nároku žalobkyně plnění žalované zohlednit. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 občanského zákoníku každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu ust. § 2993 občanského zákoníku, pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudila pečlivě úvěruschopnost žalované (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě, č. j. 15 Co 290/2020-42). 15. Zaplatila-li žalovaná z neplatné smlouvy žalobkyni částku 6 511,99 Kč (netvrdila, že uhradila více), je třeba toto plnění i bez námitky žalované započíst na jistinu, kterou je žalovaná povinna žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná ve výši 13 488,01 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím lhůty k plnění v oznámení o postoupení pohledávky. Za situace, kdy výzva byla odeslána dne [datum] a stanovena lhůta k plnění do deseti dnů ode dne doručení oznámení, lze dospět k závěru, že splatnost nastala dne [datum]. Zákonný úrok z prodlení (§ 1968, § 1970 obča