28 C 513/2024-20 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu 8. 4. 2024 domáhal po žalovaném zaplacení částky 14 510 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon). Žalobce zjistil, že automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, , Anonymizováno, , VIN , VIN kód, (dále jen vozidlo) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný a žalovaný je registrována jako provozovatel tohoto vozidla, přičemž bylo zjištěno, že žalovaný neměl v době od 7. 11. 2022 do 24. 2. 2023 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen pojištění odpovědnosti). Takto vznikl žalobci ve smyslu § 4 odst. 1 zákona nárok na příspěvek, přičemž ve smyslu § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku určí součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce v souladu s § 4 odst. 6 zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, když splatnost příspěvku nastala ke dni 27. 6. 2023. Žalovaný na tuto výzvu ničehož nezaplatil. Dlužná částka 7 450 Kč žalovaným zaplacena nebyla, když se skládá ze základu příspěvku ve výši 7 150 Kč (zákonná denní sazba vynásobená počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno – 65 Kč x 110 dní) a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Dále neměl žalovaný pojištěno toto vozidlo v období od 25. 2. 2023 do 8. 6. 2023 a splatnost tohoto příspěvku ve výši 7 060 Kč nastala dne 10. 10. 2023 při sazbě - 65 Kč x počet dní - 104 = 6 760 Kč + 300 Kč poplatek spojený s uplatněním). Na dlužnou částku žalovaný neuhradil ničeho, ani přes předžalobní výzvu. Žalovaný se dostal do prodlení, a proto žalobce požadoval i úroky z prodlení ode dne následujícího po splatnosti příspěvku.2. Okresní soud vydal ve věci platební rozkaz, který byl usnesením ze dne 18. 7. 2024 zrušen, neboť se jej žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Vzhledem k tomu, že nastaly podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř., soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval ve věci ústní jednání, když vycházel z žalobních tvrzení a žalobcem doložených listinných důkazů.5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o tomto skutkovém stavu: V řízení bylo prokázáno, že žalobce zasílal žalovanému výzvu k zaplacení příspěvku dne 13. 4. 2023 na částku 7 150 Kč, upomínku ze dne 19. 7. 2023 na částku 7 509 Kč s výzvou k zaplacení do 3. 8. 2023, dne 27. 7. 2023 na částku 6 760 Kč, upomínku ze dne 1. 11. 2023 na částku 7 116 Kč s výzvou k zaplacení do 16. 11. 2023. Předžalobní výzvou zástupce žalobce ze dne 14. 8. 2023 byl žalovaný vyzván k úhradě částky 7 578 Kč a dne 27. 11. 2023 k úhradě částky 7 181 Kč do 15 dnů od odeslání výzvy. Zprávou MMO odboru dopravy bylo potvrzeno, že žalovaný byl provozovatelem uvedeného vozidla. Žalovaný nezaplatil na dlužnou částku ničeho, kdy tato částka představuje jednak základ příspěvku, tj. zákonná denní sazba vynásobená počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (65 Kč x 110 dní – 7 150 Kč a 65 Kč x 104 dní – 6 760 Kč), a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč (2x). Splatnost příspěvků nastala dne 27. 6. 2023 a dne 10. 10. 2023. Dlužné částky žalovaným nebyly žalobci uhrazeny, přestože byl vyzván k zaplacení dlužné částky i předžalobní výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. ze dne 14. 8. 2023 a 27. 11. 2023. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil a již vůbec neprokázal, že by dlužnou částku uhradil.6. Po právní stránce soud posoudil věc ve smyslu § 1, § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) a dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobou je důvodný. Žalovaný byl v rozhodném období v registru silničních vozidel zapsán jako vlastník a provozovatel v žalobě označeného vozidla a v souladu s ustanovením § 1 odst. 2 písm. a) zákona musí být pro takovéto vozidlo uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení). Je-li vozidlo provozováno bez tohoto pojištění, stanoví zákon sankci v podobě příspěvku do garančního fondu, když jeho výše je v souladu s ustanovením § 4 odst. 3 zákona stanovena jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno, a příslušné denní sazby pro daný druh vozidla, která je uvedena dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. V daném případě se jednalo o vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, což je denní sazba 65 Kč, přičemž vynásobeno počtem dní (110 dní a 104 dní) se jedná o částku 7 150 Kč a 6 760 Kč. V souladu s ustanovením § 4 odst. 4 zákona má žalobce nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek, což je částka 300 Kč dle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb (2x). Osobou povinnou k zaplacení příspěvku a nákladů spojených s uplatněním nároku v celkové výši 7 450 Kč a 7 060 Kč je v souladu s vyvratitelnou právní domněnkou ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zákona žalovaný, neboť ten byl v době, kdy vozidlo nebylo pojištěno v registru vozidel, zapsán jako vlastník a provozovatel. Po marném uplynutí lhůty v trvání 60 dnů pro zaplacení příspěvků se staly výše uvedené částky splatné dne 27. 6. 2023 a 10. 10. 2023. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku žalobci nezaplatil, dostal se tak do prodlení se splněním svého peněžitého závazku vůči žalobci, dle splatnosti jednotlivých příspěvků, ve smyslu § 1968, 1970 zákona č. 89/2012 Sb. Obč. zák., když výše úroků z prodlení je pak odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení, jelikož byl v řízení zcela úspěšný. Proto soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. náklady řízení ve výši 2 252 Kč, které představují: 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, 3 úkony právní služby á 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) a hotové výdaje, tj. 3x režijní paušál á 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, a 21 % DPH ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce.8. Lhůta k zaplacení žalovaného částky, jejího příslušenství a nákladů řízení je pak odůvodněna ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.