30 C 640/2023-17 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 10. 8. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 000 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že žalovaný uzavřel dne 2. 8. 2019 se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], Smlouvu [číslo] s produktovým názvem P [anonymizováno] [příjmení] v hotovosti měsíční [číslo]. Neoddělitelnou součástí Smlouvy jsou též Smluvní podmínky, které jsou obsaženy na stejném listu jako Smlouva, přičemž souhlas s jejich zněním žalovaný stvrdil podpisem Smlouvy. Na základě Smlouvy byla postupitelem žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 21 000 Kč. Žalovaný podpisem Smlouvy stvrdil, že při uzavření Smlouvy od postupitele převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky, jak vyplývá z ujednání obsaženého ve Smlouvě. Žalovaný na předmětnou smlouvu neuhradil ničeho. Žalovaný neplnil své povinnosti ze Smlouvy řádně a včas, když nehradil předepsané splátky, jak vyplývá z výše uvedeného rozpisu splátek a plateb uhrazených žalovaným. Dne 28. 1. 2022 uzavřel postupitel se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou mimo jiné postupitel žalobkyni postoupil pohledávku z titulu předmětné Smlouvy. Pohledávka je identifikována v příloze postupní smlouvy pod číslem Smlouvy [číslo] Postupní smlouva nabyla účinnosti datem úplaty ke dni 1. 2. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022. Společně s Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 byla zároveň stejnou poštovní zásilkou žalovanému dne 10. 2. 2022 odeslána Výzva k okamžitému splacení dluhu. V této výzvě byl žalovaný vyzván, aby dlužnou částku uhradil nejpozději do 17. 3. 2022. Žalovaný po zaslání Výzvy k okamžitému splacení dluhu následně neuhradil ničeho. Žalobkyně se prostřednictvím tohoto žalobního návrhu domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 21 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Postupitel poskytl žalovanému částku ve výši 21 000 Kč. Žalobkyni tak v souladu s § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, náleží právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 21 000 Kč. Jako příslušenství pohledávky pak dále žalobkyně za žalovaným uplatňuje zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně jdoucí z částky 21 000 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena. 2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil. 3. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast u jednání neomluvil a ani jinak se ve věci nevyjádřil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovaného a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: smlouva o zápůjčce ze dne 2. 8. 2019, smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek předžalobní upomínka včetně poštovního podacího archu. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé. 5. Po provedeném dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu tak, jak jej tvrdila žalobkyně v žalobě, když s ohledem na jeho faktickou nespornost a povahu provedených důkazů (tj. listin, jejichž pravost ani věcná správnost nebyla žádným účastníkem zpochybněna) v souladu se zásadou hospodárnosti řízení nerozepisoval jednotlivá skutková zjištění. 6. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti. 7. Smlouvu uzavřenou mezi účastníky soud po právní stránce posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., dle kterého, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Soud podotýká, že smlouva sjednaná mezi účastníky není smlouvou o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., neboť pojmovým znakem smlouvy o zápůjčce je, že zapůjčitel vydlužiteli přenechá zastupitelnou věc (v dané věci se jedná o zápůjčku peněžitou); na rozdíl od smlouvy o úvěru, kde se věřitel, tedy úvěrující, zavazuje, že úvěrovanému, tedy dlužníku, poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité části. V řízení soud vzal za prokázáno, že žalovanému byly peněžní prostředky poskytnuty, žalovanému vznikla povinnost tyto do sjednané doby vrátit. Smlouvu o postoupení pohledávky, která je předmětem žaloby, uzavřenou mezi předchůdcem žalobkyně a žalobkyní, soud rovněž posoudil jako platnou a účinnou smlouvu ve smyslu § 1879 a násl. o. z., na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni; aktivní věcná legitimace tak byla v řízení prokázána. Protože v řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na částku, která je předmětem žaloby, bylo cokoli uhrazeno, a to ani přesto, že žalovaný byl o zaplacení upomínán, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je v celém rozsahu po právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti, proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, když i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení je v souladu § 1970 o. z., a to ve výši dle vl. nařízení č. 351/2013 Sb., neboť smluvní úroky z prodlení žalobkyně nepožadovala. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch, čímž jí vzniklo právo vůči žalovanému na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení procesně úspěšné žalobkyně sestávají z odměny za zastupování žalobkyně v řízení advokátem, a to za celkem 3 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), 2 x d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen vyhlášky), tj. převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy, sepis žaloby. Sazba odměny za výše uvedené úkony právní služby činí podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky 900 Kč (tj. 3 x 300 Kč), dále 3 x režijní paušál za výše uvedené úkony právní služby činí podle ust. § 14b odst. 5 vyhlášky á 100 Kč, a to vše s DPH ve výši 21 % z těchto částek dle § 137 odst. 3 o. s. ř., a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 840 Kč; tj. na nákladech řízení celkem 2 292 Kč Tyto náklady řízení žalobkyni prokazatelně vznikly a byly potřebné k účelnému uplatnění jejího práva. K náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 9. Dlužnou částku, jakož i náhradu nákladů řízení byl žalovaný zavázán zaplatit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.