34 C 380/2024-19 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 31. 7. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 23 985 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon) o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon). Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , byly evidovány v registru silničních vozidel jako provozované a žalovaná je registrována jako provozovatel těchto vozidel, přičemž bylo zjištěno, že k vozidlu RZ , SPZ, v období od 10. 10. 2021 do 10. 3. 2022 a v období od 11. 3. 2022 do 25. 3. 2022, k vozidlu RZ , SPZ, v období od 6. 1. 2022 do 12. 3. 2022, v období od 13. 3. 2022 do 30. 6. 2022 a v období od 1. 7. 2022 do 18. 9. 2022 neměla žalovaná sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen pojištění odpovědnosti). Takto vznikl žalobkyni ve smyslu § 4 odst. 1 zákona nárok na příspěvek, přičemž ve smyslu § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku určí součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle 4 odst. 4 zákona platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 zákona zaslala žalované výzvy k úhradě příspěvku, když splatnost příspěvku nastala 12. 7. 2022, 23. 7. 2022, 1. 11. 2022, 18. 2. 2023 a 18. 3. 2023. Žalovaná na tyto výzvy ničehož nezaplatila, žalobkyně tedy zaslala žalované dne 1. 3. 2023 předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř. Dlužná částka 23 985 Kč zaplacena nebyla, když se skládá ze základu příspěvku ve výši 5 320 Kč (35 Kč x 152 dní), ze základu příspěvku ve výši 4 290 Kč (65 Kč x 66 dní), ze základu příspěvku ve výši 7 150 Kč (65 Kč x 110 dní), ze základu příspěvku ve výši 5 200 Kč (65 Kč x 80 dní), ze základu příspěvku ve výši 525 Kč (35 Kč x 15 dní) a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 5x 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.2. Vzhledem k tomu, že nastaly podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř., když účastníci vyjádřili s projednáním věci bez nařízení jednání souhlas, soud vydal ve věci meritorní rozhodnutí bez nařízení jednání.3. Po provedeném dokazování soud učinil tato zjištění z těchto listinných důkazů:4. Z výzev k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 28. 4. 2022, 9. 5. 2022, 18. 8. 2022, 5. 12. 2022, 2. 1. 2023 bylo zjištěno, že tímto žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku v celkové výši 23 985 Kč (5 620 Kč + 4 590 Kč + 7 450 Kč + 5 500 Kč + 825 Kč), když bylo zjištěno, že vozidlo RZ , SPZ, a vozidlo RZ , SPZ, ve vlastnictví či provozovatele nemělo sjednáno povinné ručení v období u vozidla RZ , SPZ, od 10. 10. 2021 do 10. 3. 2022 a v období od 11. 3. 2022 do 25. 3. 2022, dále k vozidlu RZ , SPZ, od 6. 1. 2022 do 12. 3. 2022, v období od 13. 3. 2022 do 30. 6. 2022, v období od 1. 7. 2022 do 18. 9. 2022, přičemž celková dlužná částka 23 986 Kč je: za 152 dní při denní sazbě 35 Kč při stanovení příspěvku ve výši 5 320 Kč a náklady na uplatnění ve výši 300 Kč, za 66 dní při denní sazbě 65 Kč při stanovení příspěvku ve výši 4 290 Kč a náklady na uplatnění ve výši 300 Kč, za 110 dní při denní sazbě 65 Kč při stanovení příspěvku ve výši 7 150 Kč a náklady na uplatnění ve výši 300 Kč, za 80 dní při denní sazbě 65 Kč při stanovení příspěvku ve výši 5 200 Kč a náklady na uplatnění ve výši 300 Kč, za 15 dní při denní sazbě 35 Kč při stanovení příspěvku ve výši 525 Kč a náklady na uplatnění ve výši 300 Kč.5. Z výzev ze dne 28. 4. 2022, 9. 5. 2022, 18. 8. 2022, 5. 12. 2022, 2. 1. 2023 bylo osvědčeno, že žalovaná byla opakovaně vyzývána k zaplacení dlužných částek, kdy bylo prokázáno, že upomínky byly řádně žalované doručeny ke dni 13. 5. 2022, 24. 5. 2022, 2. 9. 2022, 20. 12. 2022, 17. 1. 2023.6. Z předžalobní upomínky ze dne 1. 3. 2023 bylo prokázáno, že tímto žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve smyslu § 142a o. s. ř., když tato výzva byla řádně podána na poště.7. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , jsou evidovány v registru silničních vozidel jako provozované a žalovaná jakožto vlastník těchto vozidel v období od 10. 10. 2021 do 10. 3. 2022, v období od 11. 3. 2022 do 25. 3. 2022, v období od 6. 1. 2022 do 12. 3. 2022, v období od 13. 3. 2022 do 30. 6. 2022 a v období od 1. 7. 2022 do 18. 9. 2022 neměla k vozidlům sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek, přičemž se výše příspěvku určí součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dlužná částka 23 985 Kč se skládá ze základu příspěvků: ve výši 5 320 Kč (35 Kč x 152 dní), ve výši 4 290 Kč (65 Kč x 66 dní), ve výši 7 150 Kč (65 Kč x 110 dní), ve výši 5 200 Kč (65 Kč x 80 dní) a ve výši 525 Kč (35 Kč x 15 dní) a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 5x 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyně tak zaslala žalované výzvy k úhradě příspěvku, když splatnost příspěvku nastala 12. 7. 2022, 23. 7. 2022, 1. 11. 2022, 18. 2. 2023 a 18. 3. 2023. Žalovaná na tuto výzvu ničehož nezaplatila, žalobkyně tedy zaslala žalované dne 1. 3. 2023 předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř, ovšem opětovně bez reakce ze strany žalované.8. Po právní stránce soud posoudil věc ve smyslu § 1, § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve znění účinném do 31. 3. 2024 (dále jen zákona), v souladu s § 94 zákona č. 30/2024 Sb. v platném znění o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobou je důvodný. Žalovaná byla v rozhodném období jako vlastník v žalobě označeného vozidla a v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona musí být pro takovéto vozidlo uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení). Je-li vozidlo provozováno bez tohoto pojištění, stanoví zákon sankci v podobě příspěvku do garančního fondu, když jeho výše je v souladu s § 4 odst. 3 zákona stanovena jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno a příslušné denní sazby pro daný druh vozidla. V daném případě se jednalo o vozidla: osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, což je denní sazba 35 Kč, přičemž v prvním případě vynásobeno počtem dní (152 dní) se jedná o částku 5 320 Kč, v druhém případě vynásobeno počtem dní (15 dní) se jedná o částku 525 Kč, dále osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, což je denní sazba 65 Kč, přičemž v prvním případě vynásobeno počtem dní (66 dní) se jedná o částku 4 290 Kč, v druhém případě vynásobeno počtem dní (110 dní) se jedná o částku 7 150 Kč, v třetím případě vynásobeno počtem dní (80 dní) se jedná o částku 5 200 Kč. V souladu s § 4 odst. 4 zákona má žalobkyně nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek, což je částka 5x 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Osobou povinnou k zaplacení příspěvku a nákladů spojených s uplatněním nároku v celkové výši 23 985 Kč je v souladu s vyvratitelnou právní domněnkou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona žalovaná, neboť ta byla v době, kdy vozidlo nebylo pojištěno, tj. v době od 10. 10. 2021 do 10. 3. 2022, v době od 6. 1. 2022 do 12. 3. 2022, v době od 2013. 3. 2022 do 30. 6. 2022, v době od 1. 7. 2022 do 18. 9. 2022, v době od 11. 3. 2022 do 25. 3. 2022, byla jejich vlastník. Po marném uplynutí doručení výzvy žalované k zaplacení příspěvku v trvání 30 dnů se stala částka 5 620 Kč splatnou a splatnost příspěvku tak nastala ke dni 12. 7. 2022, částka 4 590 Kč se stala splatnou 23. 7. 2022, částka 7 450 Kč se stala splatnou 1. 11. 2022, částka 5 500 Kč se stala splatnou 18. 2. 2023 a částka 825 Kč se stala splatnou 18. 3. 2023. Soud tedy zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni nejen dlužnou částku ve výši 23 985 Kč (5 620 Kč + 4 590 Kč + 7 450 Kč + 5 500 Kč + 825 Kč), ale rovněž příslušenství z dlužné částky, když žalovaná se dostala do prodlení se splněním svého peněžitého závazku vůči žalobkyni ve smyslu §§ 1968, 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, výše úroků z prodlení je pak odůvodněna § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9.