34 C 536/2024-17 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 15. 4. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 149 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon) o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon). Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , byl evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný a žalovaný je registrován jako provozovatel tohoto vozidla, přičemž bylo zjištěno, že k vozidlu RZ , SPZ, v období od 30. 9. 2022 do 30. 11. 2022, v období od 22. 2. 2022 do 23. 8. 2022, v období od 1. 12. 2022 do 17. 3. 2023 a v období od 18. 3. 2023 do 10. 7. 2023, neměl žalovaný sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen pojištění odpovědnosti). Takto vznikl žalobkyni ve smyslu § 4 odst. 1 zákona nárok na příspěvek, přičemž ve smyslu § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku určí součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle 4 odst. 4 zákona platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 zákona zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvku, když splatnost příspěvku nastala 8. 4. 2023, 19. 4. 2023, 23. 7. 2023, 14. 11. 2023. Žalovaný na tyto výzvy ničehož nezaplatil, žalobkyně tedy zaslala žalovanému dne 14. 11. 2023 předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř. Dlužná částka 23 149 Kč zaplacena nebyla, když se skládá ze základu příspěvku ve výši 2 914 Kč (47 Kč x 62 dní), ze základu příspěvku ve výši 8 061 Kč (47 Kč x 183 dní), ze základu příspěvku ve výši 5 029 Kč (47 Kč x 107 dní), ze základu příspěvku ve výši 5 405 Kč (47 Kč x 115 dní) a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 4x 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.2. Vzhledem k tomu, že nastaly podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř., když účastníci vyjádřili s projednáním věci bez nařízení jednání souhlas, soud vydal ve věci meritorní rozhodnutí bez nařízení jednání.3. Po provedeném dokazování soud učinil tato zjištění z těchto listinných důkazů:4. Z výzev k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 23. 1. 2023, ze dne 3. 2. 2023, ze dne 9. 5. 2023 a ze dne 31. 8. 2023 bylo zjištěno, že tímto žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku v celkové výši 23 149 Kč (3 214 Kč + 8 901 Kč + 5 329 Kč + 5 705 Kč), když bylo zjištěno, že vozidlo RZ , SPZ, , ve vlastnictví či provozovatele nemělo sjednáno povinné ručení v období u vozidla RZ , SPZ, v období od 30. 9. 2022 do 30. 11. 2022, v období od 22. 2. 2022 do 23. 8. 2022, v období od 1. 12. 2022 do 17. 3. 2023 a v období od 18. 3. 2023 do 10. 7. 2023, přičemž celková dlužná částka 23 149 Kč je: za 62 dní při denní sazbě 47 Kč při stanovení příspěvku ve výši 2 914 Kč a náklady na uplatnění ve výši 300 Kč, za 183 dní při denní sazbě 47 Kč při stanovení příspěvku ve výši 8 601 Kč a náklady na uplatnění ve výši 300 Kč, za 107 dní při denní sazbě 47 Kč při stanovení příspěvku ve výši 5 029 Kč a náklady na uplatnění ve výši 300 Kč a za 115 dní při denní sazbě 47 Kč při stanovení příspěvku ve výši 5 405 Kč a náklady na uplatnění ve výši 300 Kč.5. Z výzev ze dne 23. 1. 2023, 3. 2. 2023, 9. 5. 2023, 31. 8. 2023 bylo osvědčeno, že žalovaný byl opakovaně vyzýván k zaplacení dlužných částek, kdy bylo prokázáno, že upomínky byly řádně žalovanému doručeny ke dni 7. 2. 2023, 18. 2. 2023, 24. 5. 2023 a 15. 9. 2023.6. Z předžalobní upomínky ze dne 14. 11. 2023 bylo prokázáno, že tímto žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve smyslu § 142a o. s. ř., když tato výzva byla řádně podána na poště.7. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , je evidován v registru silničních vozidel jako provozované a žalovaný jakožto vlastník tohoto vozidla v období od 30. 9. 2022 do 30. 11. 2022, v období od 22. 2. 2022 do 23. 8. 2022, v období od 1. 12. 2022 do 17. 3. 2023 a v období od 18. 3. 2023 do 10. 7. 2023, neměl k vozidlům sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek, přičemž se výše příspěvku určí součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dlužná částka 23 149 Kč se skládá ze základu příspěvků: ve výši 2 914 Kč (47 Kč x 62 dní), ve výši 8 601 Kč (47 Kč x 183 dní), ve výši 5 029 Kč (47 Kč x 107 dní), ve výši 5 405 Kč (47 Kč x 115 dní) a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 4x 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyně tak zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvku, když splatnost příspěvku nastala 8. 4. 2023, 19. 4. 2023, 23. 7. 2023, 14. 11. 2023. Žalovaný na tuto výzvu ničehož nezaplatil, žalobkyně tedy zaslala žalovanému dne 14. 11. 2023 předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř, ovšem opětovně bez reakce ze strany žalovaného.8. Po právní stránce soud posoudil věc ve smyslu § 1, § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve znění účinném do 31. 3. 2024 (dále jen zákona), v souladu s § 94 zákona č. 30/2024 Sb. v platném znění o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobou je důvodný. Žalovaný byl v rozhodném období jako vlastník v žalobě označeného vozidla a v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona musí být pro takovéto vozidlo uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení). Je-li vozidlo provozováno bez tohoto pojištění, stanoví zákon sankci v podobě příspěvku do garančního fondu, když jeho výše je v souladu s § 4 odst. 3 zákona stanovena jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno a příslušné denní sazby pro daný druh vozidla. V daném případě se jednalo o vozidla: osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, což je denní sazba 47 Kč, přičemž v prvním případě vynásobeno počtem dní (62 dní) se jedná o částku 2 914 Kč, v druhém případě vynásobeno počtem dní (183 dní) se jedná o částku 8 601 Kč, v třetím případě vynásobeno počtem dní (107 dní) se jedná o částku 5 029 Kč, ve čtvrtém případě vynásobeno počtem dní (115 dní) se jedná o částku 5 405 Kč. V souladu s § 4 odst. 4 zákona má žalobkyně nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek, což je částka 4x 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Osobou povinnou k zaplacení příspěvku a nákladů spojených s uplatněním nároku v celkové výši 23 149 Kč je v souladu s vyvratitelnou právní domněnkou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona žalovaný, neboť ten byl v době, kdy vozidlo nebylo pojištěno, tj. v době od 30. 9. 2022 do 30. 11. 2022, v době od 22. 2. 2022 do 23. 8. 2022, v době od 1. 12. 2022 do 17. 3. 2023 a v době od 18. 3. 2023 do 10. 7. 2023, byl jejich vlastník. Po marném uplynutí doručení výzvy žalovanému k zaplacení příspěvku v trvání 30 dnů se stala částka 3 214 Kč splatnou a splatnost příspěvku tak nastala ke dni 8. 4. 2023, částka 8 901 Kč se stala splatnou a splatnost příspěvku tak nastala ke dni 19. 4. 2023, částka 5 329 Kč se stala splatnou a splatnost příspěvku tak nastala ke dni 23. 7. 2023 a částka 5 705 Kč se stala splatnou a splatnost příspěvku tak nastala ke dni 14. 11. 2023. Soud tedy zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni nejen dlužnou částku ve výši 23 149 Kč (3 214 Kč + 8 901 Kč + 5 329 Kč + 5 705 Kč), ale rovněž příslušenství z dlužné částky, když žalovaný se dostal do prodlení se splněním svého peněžitého závazku vůči žalobkyni ve smyslu § 1968, 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, výše úroků z prodlení je pak odůvodněna § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. zavázal žalovaného k náhradě nákladů řízení ve výši 2 378 Kč, když tyto náklady řízení představují součet těchto položek: 926 Kč za zaplacený soudní poplatek, náklady právního zastoupení za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí právního zastoupení, sepis předžalobní upomínky a sepis žaloby), náhrada hotových výdajů, tj. 3× režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a náhrada 21% DPH ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud zavázal žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.10. Lhůta k zaplacení žalovaného částky, jejího příslušen