34 C 71/2024-16 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 8. 8. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 13 995 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon). Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , byl evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný a žalovaná je registrována jako provozovatel tohoto vozidla, přičemž bylo zjištěno, že k vozidlu RZ , SPZ, v době od 21. 9. 2019 do 29. 3. 2020 a v době od 19. 6. 219 do 20. 9. 2019 neměla žalovaná sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen pojištění odpovědnosti). Takto vznikl žalobkyni ve smyslu § 4 odst. 1 zákona nárok na příspěvek, přičemž ve smyslu § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku určí součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle 4 odst. 4 zákona platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 zákona zaslala žalované výzvy k úhradě příspěvku, když splatnost příspěvku nastala 16. 8. 2022. Žalovaná na tyto výzvy ničehož nezaplatila, žalobkyně tedy zaslala žalované dne 5. 1. 2023 předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř. Dlužná částka 13 995 Kč zaplacena nebyla, když se skládá ze základu příspěvku ve výši 8 977 Kč (47 Kč x 191 dní) a ze základu příspěvku ve výši 4 418 Kč (47 Kč x 94 dní), a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 2x 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.2. Vzhledem k tomu, že nastaly podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř., když účastníci vyjádřili s projednáním věci bez nařízení jednání souhlas, soud vydal ve věci meritorní rozhodnutí bez nařízení jednání.3. Po provedeném dokazování soud učinil tato zjištění z těchto listinných důkazů:4. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 2. 6. 2022 bylo zjištěno, že tímto žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku v celkové výši 13 995 Kč, když bylo zjištěno, že vozidlo RZ , SPZ, ve vlastnictví či provozovatele nemělo sjednáno povinné ručení v období od 21. 9. 2019 do 29. 3. 2020 a v období od 19. 6. 2019 do 20. 9. 2019, přičemž celková dlužná částka 13 995 Kč je: za 191 dní při denní sazbě 47 Kč při stanovení příspěvku ve výši 8 977 Kč a náklady na uplatnění ve výši 300 Kč a za 94 dní při denní sazbě 47 Kč při stanovení příspěvku ve výši 4 418 Kč a náklady na uplatnění ve výši 300 Kč .5. Z výzev ze dne 2. 6. 2022 bylo osvědčeno, že žalovaný byl opakovaně vyzýván k zaplacení dlužné částky.6. Z předžalobní upomínky ze dne 5. 1. 2023 bylo prokázáno, že tímto žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve smyslu § 142a o. s. ř., když tato výzva byla řádně podána na poště.7. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný a žalovaná jakožto vlastník tohoto vozidla v období od 21. 9. 2019 do 29. 3. 2020 a v období od 19. 6. 2019 do 20. 9. 2019, neměla k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek, přičemž se výše příspěvku určí součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dlužná částka 13 995 Kč se skládá ze základu příspěvků: ve výši 8 977 Kč (47 Kč x 191 dní) a ve výši 4 418 Kč (47 Kč x 94 dní) a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve znění účinném do 31. 3. 2024 v souladu s ustanovením § 94 zákona č. 30/2024 Sb. v platném znění o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve výši 2x 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyně tak zaslala žalované výzvy k úhradě příspěvku, když splatnost obou příspěvků nastala 16. 8. 2022. Žalovaná na tuto výzvu ničehož nezaplatila, žalobkyně tedy zaslala žalované dne 5. 1. 2023 předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř, ovšem opětovně bez reakce ze strany žalované.8. Po právní stránce soud posoudil věc ve smyslu § 1, § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve znění účinném do 31. 3. 2024 (dále jen zákona), a dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobou je důvodný. Žalovaná byla v rozhodném období jako vlastník v žalobě označeného vozidla a v souladu s ustanovením § 1 odst. 2 písm. a) zákona musí být pro takovéto vozidlo uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení). Je-li vozidlo provozováno bez tohoto pojištění, stanoví zákon sankci v podobě příspěvku do garančního fondu, když jeho výše je v souladu s ustanovením § 4 odst. 3 zákona stanovena jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno, a příslušné denní sazby pro daný druh vozidla, která je uvedena dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. V daném případě se jednalo o vozidla: osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1 850 cm3, což je denní sazba 47 Kč, přičemž vynásobeno počtem dní (191 dní) se jedná o částku 8 977 Kč a dále vynásobeno počtem dní (94 dní) se jedná o částku 4 418 Kč. V souladu s ustanovením § 4 odst. 4 zákona má žalobkyně nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek, což je částka 2x 300 Kč dle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Osobou povinnou k zaplacení příspěvku a nákladů spojených s uplatněním nároku v celkové výši 13 995 Kč je v souladu s vyvratitelnou právní domněnkou ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zákona žalovaná, neboť ta byla v době, kdy vozidlo nebylo pojištěno, tj. v době od 21. 9. 2019 do 29. 3. 2020 a v období od 19. 6. 2019 do 20. 9. 2019, byla jeho vlastník. Po marném uplynutí doručení výzvy žalované k zaplacení příspěvku v trvání 30 dnů se stala částka 9 277 Kč a částka 4 718 splatnou a splatnost obou příspěvků tak nastala ke dni 16. 8. 2022. Soud tedy zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni nejen dlužnou částku ve výši 13 995 Kč, ale rovněž příslušenství z dlužné částky, když žalovaná se dostala do prodlení se splněním svého peněžitého závazku vůči žalobkyni ve smyslu § 1968, 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, výše úroků z prodlení je pak odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyni vznikl nárok na náhradu nákladů řízení, jelikož byla v řízení zcela úspěšná. Proto soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. náklady řízení ve výši 2 252 Kč, které představují: 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, 3 úkony právní služby á 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) a hotové výdaje, tj. 3x režijní paušál á 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, a 21 % DPH ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázán zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.10. Lhůta k zaplacení žalované částky, jejího příslušenství a nákladů řízení je pak odůvodněna ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.