35 C 143/2024-16 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 13 059 Kč s úrokem z prodlení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 14. 12. 2022, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, s.r.o. (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) poskytla žalovanému bankovním převodem peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do 13. 1. 2023 spolu se smluvním úrokem ve výši 266,30 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 792,70 Kč, což neučinil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Žalovaný však žalobkyni nic nezaplatil ani přes výzvu, kterou mu žalobkyně odeslala dne 4. 4. 2024.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K jednání se žádný z účastníků nedostavil, přičemž žalobkyně se omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, z nichž vzal za prokázané následující skutečnosti. Z listiny označené jako smlouva o úvěru č. 4EC4E / 475152 ze dne 14. 12. 2022 včetně formuláře o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že se v této listině předchůdkyně žalobkyně zavazuje poskytnout žalovanému prostředky ve výši 9 000 Kč a žalovaný se zavazuje do 13. 1. 2023 vrátit částku ve výši 11 162,65 Kč skládající se z dlužné jistiny, úroku ve výši 266,30 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 896,35 Kč s tím, že při překročení doby splatnosti činí poplatek za poskytnutí úvěru 3 792,70 Kč. Smlouva je podepsána pomocí potvrzovacího kódu ze sms. Z listiny označené jako úvěruschopnost klienta k půjčce soud zjistil, že v rámci zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr předchůdkyně žalované dne 14. 12. 2022 zaznačila do formuláře zejména tyto informace o žalovaném: žalovaný nebyl nalezen v insolvenčním rejstříku ani v centrální evidenci exekucí, dle databáze EUCB má další dvě čerpané půjčky, dosahuje příjmů ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 33 610 Kč měsíčně, za bydlení vynaloží 5 000 Kč měsíčně, hradí splátky bankovních úvěrů ve výši 11 500 Kč měsíčně a nebankovních úvěrů ve výši 1 070 Kč měsíčně, na další výdaje vynaloží 590 Kč měsíčně. Z potvrzení , právnická osoba, banky, a. s., o provedení transakce, ze sdělení , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s. a z informace o vlastníkovi účtu soud zjistil, že na bankovní účet č. , č. účtu, vedený na jméno žalovaného přišla dne 14. 12. 2022 platba ve výši 9 000 Kč z účtu předchůdkyně žalobkyně. Z listiny označené jako dílčí smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu pohledávek soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně jako postupitel se společností , právnická osoba, ., jako postupníkem dohodla dne 18. 3. 2024 na postoupení pohledávky za žalovaným. Z listiny označené jako dílčí smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu pohledávek soud zjistil, že se následně společnost , právnická osoba, ., jako postupitel s žalobkyní jako postupníkem dohodla dne 19. 3. 2024 na postoupení pohledávky za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 4. 2024 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně žalovaného o oznámení pohledávky vyrozuměla. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalovanému dne 4. 4. 2024 odeslala předžalobní výzvu, kterou jej vyzvala k zaplacení dluhu do tří dnů.4. Na základě zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 14. 12. 2022 poskytla částku ve výši 9 000 Kč na základě smlouvy o úvěru z téhož dne. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr tak, že zjišťovala příjmy a výdaje žalovaného a jeho další čerpané úvěry, údaje nijak neověřila. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 18. 3. 2024 postoupila pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, ., která pohledávku následně postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 19. 3. 2024. Žalovaný předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni nevrátil jistinu ve výši 9 000 Kč ani neuhradil úrok a poplatek za poskytnutí úvěru, ačkoli jej žalobkyně vyzvala k zaplacení dluhu do tří dnů dopisem odeslaným dne 4. 4. 2024.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Po právním posouzení věci soud dospěl k následujícím závěrům. Soud nejprve posuzoval, zda předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli platnou smlouvu o úvěru dle § 2395 o. z., a dospěl k závěru, že nikoli. Žalovaný je ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně, jakožto poskytovatelce spotřebitelského úvěru, v postavení spotřebitele, a proto se dle § 2 ZSÚ na jejich vztah použije také tento zákon. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že by předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala a ověřovala příjmy a výdaje žalovaného a jeho případné další dluhy, jak jí ukládá § 86 ZSÚ, aby vyhodnotila, zda žalovanému jeho majetková situace umožňuje splnit dluh ve lhůtě splatnosti. Již ze samotného předloženého formuláře nadepsaného jako úvěruschopnost klienta k půjčce je zřejmé, že schopnost žalovaného splácet úvěr není řádně zkoumána. Nebyla zjišťována rodinná situace žalovaného a jeho bytové poměry, zda žije sám či s někým sdílí domácnost, zda vyživuje další osoby, není zřejmé, z čeho konkrétně se skládá částka označená jako výdaje žalovaného na bydlení, jaké výše dosahují další nesplacené úvěry žalovaného, zda tyto dluhy řádně splácí. Dále minimálně údaj o dalších výdajích (mimo nákladů na bydlení) ve výši 590 Kč měsíčně budí pochybnosti, zda odpovídá realitě, předchůdkyni žalobkyně muselo být zřejmé, že tato částka může stěží pokrýt veškeré další výdaje žalovaného, které jistě má minimálně na stravování, ošacení, drogerii, náklady na dopravu, také lze předpokládat výdaje spojené s trávením volného času, platby za telefon, internet, příležitostný nákup předmětů osobní potřeby, vybavení domácnosti apod. Žalobkyně se rovněž podrobněji nezabývala dalšími dluhy žalovaného, přestože do formuláře zaznačila, že žalovaný splácí další bankovní i nebankovní úvěry. Navíc žalobkyně nepředložila žádné důkazy, kterými by prokázala, že by skutečnosti uvedené ve formuláři nějakým způsobem ověřila. Soud byl připraven u ústního jednání žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., ale žalobkyně se k jednání nedostavila a o možnost být poučena se tak připravila. Vzhledem k tomu, že předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatelka spotřebitelského úvěru řádně neposoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, je smlouva o úvěru ze dne 14. 12. 2022 absolutně neplatná dle § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s § 580 o. z. K neplatnosti soud přihlédl i bez námitky žalovaného.10. V řízení však současně bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez právního důvodu, na základě neplatné smlouvy o úvěru, částku 9 000 Kč a žalovaný se tak přijetím finančních prostředků bezdůvodně obohatil, proto je povinen toto bezdůvodné obohacení ve výši 9 000 Kč vrátit dle § 2991 o. z. ve