35 C 29/2024-20 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky v celkové výši 34 219 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 28. 6. 2023. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, z toho 27 500 Kč vyplatila bankovním převodem žalovanému a 2 500 Kč zaplatila zprostředkovateli jako provizi. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni jistinu spolu s úroky v celkové výši 40 000 Kč ve 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč, splatných vždy do 20. dne v měsíci, počínaje dnem 20. 7. 2023. Žalovaný však žalobkyni uhradil pouze jednu splátku ve výši 1 600 Kč a verifikační platbu ve výši 1 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh řádně a včas nesplácel, žalobkyně úvěr ke dni 25. 10. 2023 zesplatnila. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu ve výši 29 104 Kč a dlužný úrok ke dni zesplatnění ve výši 1 982 Kč. Dále požaduje úrok v dohodnuté výši 28,17 % ročně z částky 29 104 Kč ode dne následujícího po dni zesplatnění do zaplacení, náklady na odeslání tří upomínek v celkové výši 300 Kč, smluvní pokutu za prodlení s úhradou tří splátek v celkové výši 1 497 Kč, smluvní pokutu z neuhrazeného zůstatku ve výši 1 336 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni zesplatnění.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K jednání se žádný z účastníků nedostavil, přičemž žalobkyně se omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, z nichž vzal za prokázané následující skutečnosti. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 28. 6. 2023 včetně úvěrových podmínek, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a tabulky umoření, že se v této listině žalobkyně zavazuje poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč s tím, že 2 500 Kč z této částky představuje provize zprostředkovatele , právnická osoba, , která bude uhrazena přímo zprostředkovateli, a žalovaný se zavazuje vrátit žalobkyni na jistině a úrocích celkovou částku ve výši 40 000 Kč ve 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč, splatných vždy do 20. dne v měsíci, počínaje dnem 20. 7. 2023. Smlouva je podepsána pomocí verifikační platby 1 Kč, jak plyne ze smlouvy ve spojení s potvrzením o provedení transakce. Z listiny označené jako posouzení úvěruschopnosti zákazníka soud zjistil, že v rámci zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr žalovaná dne 28. 6. 2023 zaznačila do formuláře v souladu s čestným prohlášením spotřebitele o příjmech a výdajích, že žalovaný je svobodný, nevyživuje žádné další osoby, v domácnosti žije sám a dosahuje příjmu ze zaměstnání ve výši 65 000 Kč měsíčně, má výdaje na nájemní bydlení ve výši 13 000 Kč měsíčně. Příjmy žalovaného žalobkyně ověřila z výplatních pásek, dle kterých žalovanému zaměstnavatel vyplatil na účet v dubnu 2023 částku 73 196 Kč a v květnu 2023 částku 66 522 Kč. Z výplatních pásek zároveň mimo jiné vyplývá, že žalovaný byl během těchto dvou měsíců zaměstnán v pracovním poměru jako operátor, v dubnu 2023 pracoval přesčas v rozsahu 50,50 hodin a v květnu 2023 v rozsahu 46 hodin. Výdaje žalovaného žalobkyně ověřila z potvrzení o platbě kartou ve výši 1 320 Kč dne 15. 6. 2023 ve prospěch , Anonymizováno, a z potvrzení o úhradě částky 11 441 Kč bankovním převodem dne 15. 6. 2023. Dále bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného lustrovala dne 28. 6. 2023 v několika registrech. Z výpisu z centrální evidence exekucí vyplývá, že proti žalovanému nebyla ke dni 28. 6. 2023 vedena exekuce, žalovaný nebyl nalezen v insolvenčním rejstříku a v registru REPI nebyly evidovány další nesplacené úvěry žalovaného s tím, že v roce 2020 žalovaný čerpal spotřebitelský úvěr ve výši 2 000 Kč, který již splatil. Z potvrzení o provedení transakce a ze sdělení , právnická osoba, ., soud zjistil, že na bankovní účet č. , č. účtu, vedený na jméno žalovaného přišla dne 30. 6. 2023 platba ve výši 27 500 Kč z účtu žalobkyně č. , č. účtu, . Z bonity smlouvy soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni celkem 1 601 Kč. Z předžalobní výzvy včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalovanému dne 25. 10. 2023 odeslala předžalobní výzvu, kterou jej vyzvala k zaplacení dluhu do deseti dnů od odeslání výzvy.4. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil pro rozhodnutí nic podstatného. Soud neprovedl důkaz upomínkami ze dne 24. 8. 2023 a ze dne 25. 8. 2023 včetně čestných prohlášení a seznamů odeslaných upomínek, protože by z nich (s ohledem na níže odůvodněný právní závěr) nemohl zjistit žádnou skutečnost významnou pro rozhodnutí.5. Na základě zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně žalovanému dne 30. 6. 2023 poskytla částku ve výši 27 500 Kč na základě smlouvy o úvěru ze dne 28. 6. 2023. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr tak, že zjišťovala příjmy žalovaného, které ověřila z výplatních pásek, a také zjišťovala výdaje žalovaného na bydlení, které ověřila potvrzeními o provedených platbách. Dále lustrovala žalovaného v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí a v registru REPI. Žalovaný žalobkyni zaplatil celkem 1 601 Kč, dále již nic neuhradil, ačkoli jej žalobkyně vyzvala k zaplacení dluhu do deseti dnů od odeslání výzvy dopisem odeslaným dne 25. 10. 2023.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Po právním posouzení věci soud dospěl k následujícím závěrům. Soud nejprve posuzoval, zda žalobkyně a žalovaný uzavřeli platnou smlouvu o úvěru dle § 2395 o. z., a dospěl k závěru, že nikoli. Žalovaný je ve vztahu k žalobkyni, jakožto poskytovatelce spotřebitelského úvěru, v postavení spotřebitele, a proto se dle § 2 ZSÚ na jejich vztah použije také tento zákon. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že by před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 ZSÚ, zejména že by s náležitou péčí zkoumala a ověřila výdaje žalovaného, aby vyhodnotila, zda žalovanému jeho majetková situace umožňuje splnit dluh ve lhůtě splatnosti. K příjmové stránce žalovaného žalobkyně doložila pouze dvě výplatní pásky žalovaného, z nichž ověřila jeho příjmy ze zaměstnání, nevyžádala si však pracovní smlouvu žalovaného a neověřila, zda je zaměstnán v pracovním poměru na dobu určitou po celou dobu trvání úvěrové smlouvy či na dobu neurčitou. Samotná skutečnost, že žalovaný ve dvou měsících před poskytnutím úvěru dosáhl nadprůměrného příjmu, nezbavuje poskytovatele úvěru povinnosti řádně prověřit schopnost spotřebitele hradit splátky úvěru v budoucnu. Z výplatních pásek je navíc zřejmé, že žalovaný odpracoval velký počet přesčasových hodin, a i tato skutečnost mohla představovat pro žalobkyni impuls k nutnosti blíže zkoumat, jaké předpokládané mzdy bude žalovaný dosahovat v následujících měsících. Zcela nedostatečně pak žalobkyně zkoumala výdajovou stránku žalovaného, jelikož se spolehla na prohlášení žalovaného o jeho výdajích na bydlení ve výši cca 13 000 Kč měsíčně, což ověřila potvrze