35 C 67/2024-24 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 13 189,20 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 24. 2. 2022, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 3 570 Kč, poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 621 Kč a poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč v 52 týdenních splátkách po 264 Kč. Před poskytnutím úvěru předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet úvěr tak, že se žalované dotázala na její majetkovou situaci, zjistila, že má příjem „z mateřské dovolené“ ve výši 7 600 Kč měsíčně, další příjmy její domácnosti činí 10 000 Kč a že nesplácí další úvěry. Tyto informace ověřila z výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky a potvrzení o příjmu, dále lustrovala žalovanou v insolvenčním rejstříku. Žalovaná však předchůdkyni žalobkyně nic neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, která po žalované požaduje nesplacenou jistinu ve výši 7 000 Kč, poplatek ve výši 6 189,20 Kč a dále úrok ve výši 29,70 % ročně z jistiny 7 000 Kč od 10. 7. 2022 do 27. 9. 2023 v kapitalizované výši 1 247,40 Kč a úrok ve výši 29,70 % ročně z jistiny 7 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Vzhledem k prodlení žalované žalobkyně požaduje též úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z neuhrazené jistiny 7 000 Kč od 10. 7. 2022 do 27. 9. 2023 v kapitalizované výši 1 297,92 Kč a dále úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z jistiny 7 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Dále již žalovaná nic nezaplatila ani přes výzvu.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. K jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila, soud proto jednal v její nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a z provedených důkazů vzal za prokázané následující skutečnosti. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne 24. 2. 2022 včetně smluvních podmínek soud zjistil, že se v této listině předchůdkyně žalobkyně zavazuje poskytnout žalované prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavazuje vrátit celkovou částku ve výši 13 691 Kč skládající se z dlužné jistiny a z částky 6 691 Kč představující úrok ve výši 3 570 Kč, poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 621 Kč a poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, a to v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 264 Kč (poslední splátka činí pouze 227 Kč), splatných vždy ke konci splátkového období, kterým je doba sedmi dnů, přičemž první splátkové období začíná dnem uzavření smlouvy. Žalovaná ve smlouvě potvrdila, že od předchůdkyně žalobkyně v hotovosti částku ve výši 7 000 Kč převzala. Z listiny označené jako zákaznická karta - žádost o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že je svobodná, žije v nájmu, je vyučená a vyživuje jednu osobu, její zdroj příjmů je z mateřské/rodičovské dovolené a dosahuje výše 7 600 Kč, další příjem domácnosti dosahuje výše 10 000 Kč, jiné příjmy nemá. Její odhadované měsíční výdaje činí 1 300 Kč, jiné spotřebitelské úvěry nesplácí. Dále je zde zaškrtnuto, že čistý příjem žadatele byl ověřen potvrzením o příjmu a výměrem důchodu, podpory nebo rozhodnutím o přiznání dávky. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná předchůdkyni žalobkyně nic nezaplatila. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu pohledávek soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně jako postupitel s žalobkyní jako postupníkem dohodla dne 21. 9. 2023 na postoupení pohledávky za žalovanou. Z oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně žalovanou dopisem odeslaným dne 27. 10. 2023 o oznámení pohledávky vyrozuměla a vyzvala ji k úhradě dluhu do deseti dnů od obdržení dopisu. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalované dne 28. 3. 2024 odeslala předžalobní výzvu, kterou ji vyzvala k zaplacení dluhu.4. Na základě zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Předchůdkyně žalobkyně žalované dne 24. 2. 2022 v hotovosti poskytla částku ve výši 7 000 Kč na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru z téhož dne. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalované splácet úvěr tak, že se žalované dotázala na její příjmy, výdaje a osobní poměry. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 9. 2023 postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což žalované oznámila. Žalovaná předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni nic neuhradila, ačkoli ji žalobkyně vyzvala k zaplacení dluhu do deseti dnů dopisem odeslaným dne 27. 10. 2023.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Po právním posouzení věci soud dospěl k následujícím závěrům. Soud nejprve posuzoval, zda předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely platnou smlouvu o úvěru dle § 2395 o. z., a dospěl k závěru, že nikoli. Žalovaná je ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně, jakožto poskytovatelce spotřebitelského úvěru, v postavení spotřebitelky, a proto se dle § 2 ZSÚ na jejich vztah použije také tento zákon, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Žalobkyně však ani přes poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v řízení neprokázala, že by předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá § 86 ZSÚ, zejména že by s náležitou péčí zkoumala a ověřila příjmy a výdaje žalované, aby vyhodnotila, zda žalované její majetková situace umožňuje splnit dluh ve lhůtě splatnosti. Předchůdkyně žalobkyně se spolehla na pouhé tvrzení žalované o jejích příjmech, výdajích a poměrech, blíže se však poměry žalované nezabývala a údaje žádným způsobem neprověřila. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015). Žalobkyně nedoložila, že by si předchůdkyně žalobkyně od žalované vyžádala zejména potvrzení o jejím příjmu a dalším příjmu domácnosti žalované, nájemní smlouvu, evidenční list nájemce, nedoložila, že by ověřila pravidelné výdaje žalované, výši případných dalších dluhů žalované a zda žalovaná tyto dluhy řádně splácí, případné exekuce žalované, insolvenční řízení vedené proti žalované, ale i další poměry žalované. Žalobkyně sice tvrdila, že si předchůdkyně žalobkyně vyžádala „potvrzení o příjmu“ a „výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky“, ale ani toto tvrzení neprokázala, nadto ani netvrdila, jaké konkrétní údaje z těchto listin údajně předložených žalovanou zjistila, zda se zabývala blíže také dalším příjmem domácnosti žalované, z čeho se tento příjem skládá a podobně. Samotná karta klienta, kterou žalobkyně doložila, neprokazuje, že by předchůdkyně žalobkyně svou povinnost řádně sp