54 C 398/2023-30 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 10 304,17 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela žalovaná se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jako právní předchůdkyní žalobkyně, smlouvu o úvěru č. , hodnota, včetně přílohy č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na základě níž žalovaná obdržela finanční hotovost 10 000 Kč, což stvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru a nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku ve výši 8 592 Kč, tj. celkem 18 592 Kč ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 328 Kč s poslední splátkou ke dni , datum, . Žalovaná nehradila řádně a včas, uhradila pouze 1 857,99 Kč. Závazek ze smlouvy nebyl právní předchůdkyní zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni , datum, . Ode dne , datum, je tak žalovaná v prodlení s úhradou částky 16 734,01 Kč, jež představuje součet jistiny ve výši 9 341,95 Kč a zůstatek příslušenství ve výši 7 392,06 Kč, v důsledku prodlení pak vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dne , datum, byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek, kdy na základě dílčí smlouvy ze dne , datum, došlo s účinností ke dni , datum, k postoupení předmětné pohledávky, což bylo žalované oznámeno. Žalobkyně proto požaduje po žalované vedle zákonného úroku z prodlení zaplacení jistiny ve výši 9 341,95 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok v celkové výši 837,72 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 4 200 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 796,53 Kč, inkasní poplatek ve výši 1 557,81 Kč, smluvní pokutu 0,1 % denně ve výši 962,22 Kč a účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání ve výši 217 Kč.2. Podáním ze dne , datum, žalobkyně uvedla, že nedisponuje doklady k prokázání posouzení schopnosti žalované úvěr. Proto žalobkyně vzala žalobu částečně zpět pro kapitalizovaný úrok ve výši 7 787,49 Kč a pro smluvní pokutu ve výši 962,22 Kč. Ve zbytku na žalobě setrvala.3. Jelikož žalobkyně vzala svůj návrh částečně zpět dříve, než začalo první jednání, soud v souladu s § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také „o.s.ř.“) řízení částečně zastavil v rozsahu zpětvzetí, aniž by bylo třeba zkoumat, zda ze strany žalované existuje vážný důvod, pro který by nesouhlasila se zpětvzetím žaloby, když ten navíc s ohledem na výše uvedené zjevně dán není.4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.5. Soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř., v nepřítomnosti žalobkyně a žalované, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila.6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno:- z listiny označené Smlouva o úvěru č. , hodnota, včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že dne , datum, uzavřela společnost , právnická osoba, . jako věřitel a žalovaná jako dlužník písemnou dohodu, jejímž předmětem byl závazek věřitele poskytnout dlužníkovi peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a dlužník se zavázal vrátit celkem 18 592 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Peníze byly věřitelem žalované předány v hotovosti v místě bydliště, což stvrdila svým podpisem smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy je formulář obsahující informace o spotřebitelském úvěru.- z listiny označené žádost o úvěr ze dne , datum, , že v této jsou obsaženy základní údaje o osobě žalované s tím, že byla na mateřské/rodičovské dovolené s rodičovským příspěvkem 10 000 Kč měsíčně, její měsíční výdaje činily 2 300 Kč, což bylo stvrzeno podpisem žalované.- z listiny označené rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně dodatku č. , hodnota, ve spojení s dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy č. , hodnota, , že společnost , právnická osoba, . jako postupitel a žalobkyně jako postupník se písemně dohodly na postoupení pohledávek ve sjednaném počtu a celkové hodnotě na žalobkyni, předmětná pohledávka za žalovanou je uvedena na řádku 553 přílohy č. , hodnota, (str. 15).- z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně podacího archu, že společnost , právnická osoba, . oznámila žalované, že dne , datum, došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky s žalobkyní a zároveň ji vyzvala k úhradě dlužné částky 25 028,90 Kč na označený účet ve lhůtě do 10 dnů, jež bylo dne , datum, odesláno na adresu žalované.- z výzvy před podáním žaloby ze dne , datum, včetně podacího archu, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 25 028,90 Kč na označený účet do , datum, , jež byla dne , datum, odeslána na adresu žalované.7. Pokud soud provedl další důkazy (čtením listin - potvrzení o provedení transakce, výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ), z nichž nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z nich nezjistil žádné další skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže prezentovaný závěr.8. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto podstatnému skutkovému závěru. Mezi právní předchůdkyně žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena písemná dohoda, na základě níž byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč, a to v hotovosti v místě jejího bydliště, kterou se žalovaná zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru a náklady na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku v celkové výši 8 592 Kč, tj. celkem částku 18 592 Kč ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Žalovaná uhradila pouze 1 857,99 Kč. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve spojení s dílčí smlouvou ze dne , datum, byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, . Žalovaná byla žalobkyní dne , datum, vyzvána k úhradě dlužné částky do , datum, .9. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.11. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), ve znění účinném od , datum, , je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do části. Soud v prvé řadě konstatuje, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na kterou je nutno aplikovat rovněž ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, zejména § 86 a § 87 ZoSÚ upravující povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, jinak je uzavřená smlouva neplatná.15. S ohledem na výše uvedená zjištění však soud