62 C 255/2024-30 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2. 6. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 70 814,02 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení s odůvodněním, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 8. 12. 2022 mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, jako postupitelem a společností , Jméno zainteresované společnosti 0/0, , IČO , IČO zainteresované společnosti 0/0, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 12. 10. 2022 smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v původní výši 60 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 11. 10. 2025. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný se zavázal uhradit smluvní úrok 10 814,02 Kč. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 60 000 Kč a smluvního úroku ve výši 10 814,02 Kč. Žalovaný dosud poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, přestože byl žalobkyní dopisem ze dne 12. 2. 2023 k úhradě dlužné částky písemně vyzván.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, soud zjistil, že tato listina není podepsána žalovaným. Jako smluvní strany jsou zde uvedeny společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, jako věřitel a žalovaný jako klient. Předmětem smlouvy je závazek společnosti, že poskytne klientovi peněžní prostředky 60 000 Kč na uvedený bankovní účet s tím, že klient poskytnuté peněžní prostředky vrátí společnosti s úrokem ve výši 123 685,20 Kč ve 36 splátkách ve výši 3 435,70 Kč od 12. 11. 2022 do 12. 10. 2025. Z výpisu z účtu soud zjistil, že společnost , právnická osoba, odeslala na bankovní účet žalovaného číslo , č. účtu, dne 12. 10. 2022 částku 60 000 Kč. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 5. 8. 2024 soud zjistil, že majitelem bankovního účtu číslo , č. účtu, je žalovaný, který má k tomuto účtu také dispoziční právo. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 2. 2023 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, vyzvala žalovaného k okamžité úhradě částky ve výši 71 144,97 Kč. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby soud zjistil, že dne 17. 3. 2023 žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 82 918 Kč na bankovní účet žalobkyně do tří dnů. Z podacího lístku se podává, že tato výzva byla odeslána žalovanému doporučeně poštou dne 17. 3. 2023. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy soud zjistil, že na základě této smlouvy uzavřené dne 8. 12. 2022 mezi společností , právnická osoba, jako postupitelem a společností , Jméno zainteresované společnosti 0/0, jako postupníkem nabyla žalobkyně předmětnou pohledávku za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že společnost , právnická osoba, oznámila dne 17. 3. 2023 žalovanému, že pohledávka ve výši 72 464 Kč vzniklá z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru byla postoupena na žalobkyni.4. Podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci bylo prokázáno, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti , právnická osoba, za žalovaným byla platně postoupena dne 8. 12. 2022 na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.5. Soud dále konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako „Smlouva o úvěru“, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy s žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného, když na této listině není připojen podpis žalovaného ani jiný nástroj způsobilý jeho podpis nahradit. Nebylo tedy prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi žalovaným a společností , právnická osoba, uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě Internet, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, za splnění podmínek § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), postupem, který žalobkyně uvedla v žalobě. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku v celkové výši 60 000 Kč převodem na jeho bankovní účet.6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 60 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu § 2991 o. z., a proto je povinen žalobkyni toto obohacení vrátit. Na svůj dluh žalovaný dosud neuhradil ničeho, a proto soud žalobě vyhověl ohledně částky 60 000 Kč představující nevrácené peněžní prostředky. Žalobkyně odeslala žalovanému dne 17. 3. 2023 výzvu k úhradě dluhu, když soud má podle § 573 o. z. za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalovaného 20. 3. 2023. Jelikož byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do tří dnů od obdržení této výzvy, tj. do 23. 3. 2023, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. úroky z prodlení z dlužné částky od 24. 3. 2023, tj. ode dne, kdy se žalovaný dostal do prodlení (výrok I.). Ohledně částky 10 814,02 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 70 814,02 Kč od 13. 2. 2023 do 23. 3. 2023, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 814,02 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení, soud žalobu zamítl.7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně se touto žalobou domáhala zaplacení celkem částky 75 781,45 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 73 371,46 Kč (výrok I.) a neúspěšná byla co do částky 14 329,87 Kč (výrok II.). Celkový úspěch žalobkyně tak představuje 81 % a neúspěch 19 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 62 % nákladů řízení, které žalobkyni vznikly. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 2 úkony právní služby (převzetí věci a sepis žaloby) ve výši 3 940 Kč za jeden úkon právní pomoci, tj. za dva úkony 7 880 Kč podle § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky), částky 1 970 Kč za předžalobní výzvu podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 2 písm. h) téže vyhlášky. Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů podle § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) a § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši 300 Kč za jeden úkon právní pomoci, tj. za tři úkony 900 Kč a DPH ve výši 21 % v částce 2 258 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 2 833 Kč. Z celkové náhrady nákladů řízení ve výši 15 891 Kč pak náleží žalobkyni 62 %, což představuje částka 9 852 Kč.8. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř.