140 C 17/2025-55 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 4. 8. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 62 289 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 31. 7. 2024 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 22 346,63 Kč a úroku za poskytnutí úvěru z částky 50 000 Kč od 31. 7. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne 171 374 Kč. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v 36 měsíčních splátkách ve výši 3 967 Kč spolu s úrokem ve výši 87,69 % ročně, počínaje od května 2024. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení dlužníka a bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný neuhradil ničeho. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, došlo k automatickému zesplatnění úvěru ke dni 29. 7. 2024 a dosud nesplacená jistina a nezaplacené úroky z úvěru se staly součástí nové jistiny ve výši 60 891,23 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni podle bodu 6.1. smlouvy právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 998 Kč a dále dle bodu 6.2. smlouvy právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 400 Kč. Dále byla v bodě 6.5. smlouvy sjednána v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den zesplatnění úvěru smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny, a proto žalobkyně požaduje po žalovaném i zaplacení smluvní pokuty ve výši 22 346,63 Kč za dobu od 31. 7. 2024 do vyhotovení žaloby. Dle bodu 2.2. smlouvy žalobkyně požaduje i zaplacení úroku ve výši 87,69 % ročně z původní jistiny úvěru ve výši 50 000 Kč od 31. 78. 2024 do 23. 8. 204 ve výši 2 785,92 Kč a poté ve výši 14,75 % ročně z částky 50 000 Kč od 24. 8. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 171 374 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne 26. 4. 2024 žalobkyně podepsala smlouvu o úvěru. Žalovaný byl ve smlouvě označen svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvaného bydliště, shodnou s adresou pro doručování, dále zde bylo uvedeno jeho telefonní číslo, email a číslo účtu. Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úroky běžícími od poskytnutí peněžních prostředků ve 36 splátkách ve výši 3 967 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 87,69 % ročně. V místě podpisu žalovaného je uvedeno „Jedinečný kód , Anonymizováno, “. Předmětem Dodatku č. 1 k této smlouvě je žádost žalovaného o podpis návrhu smlouvy elektronicky a uzavření smlouvy elektronicky prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. V místě podpisu žalovaného je uvedeno „Jedinečný kód , Anonymizováno, “ (zjištěno ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, včetně Dodatku č. 1). Uvedením podpisu „Jedinečný kód , Anonymizováno, “ byly označeny i informace obsažené v listině Prohlášení klienta/Informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru. Z listiny Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt A) bylo zjištěno, že smlouva o spotřebitelském úvěru uzavíraná na dálku – tzv. produkt A, je sjednáván poradci společnosti , právnická osoba, . (úvěrový poradce, TLS operátor, externí úvěrový poradce) s klientem telefonicky či osobně. Smluvní dokumenty klient podepisuje 10-ti místným náhodně vygenerovaným číselným kódem pomocí odpovědní SMS. Datum a čas veškeré komunikace s klientem (SMS, email a AML platby) jsou ze strany společnosti , právnická osoba, . evidovány a uchovávány. Žalobkyně oznámila žalovanému akceptaci úvěrové smlouvy dopisem ze dne 29. 4. 2024, který byl doručen žalovanému dne 2. 5. 2024 (zjištěno z Oznámení o schválení úvěru včetně dodejky). V den podpisu smlouvy byl vyhotoven i formulář se základními informace týkající se předmětného spotřebitelského úvěru (zjištěno z Předsmluvního formuláře). Z listiny Hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaný je zaměstnaný s čistým měsíčním příjmem 25 800 Kč. Na výdaje byla započtena částka životní minima ve výši 4 860 Kč, částka 5 546 Kč na bydlení, tj. celkové výdaje 10 406 Kč, a rezerva 1 000 Kč. V doplňujících údajích byla uvedena adresa zaměstnavatele, informace o rodinném stavu žalovaného, dosaženém vzdělání a formě bydlení (vlastní). Čistá mzda žalovaného za březen 2024 činila 24 212 Kč (zjištěno z Výplatního lístku). V lednu 2024 byla připsána na účet žalovaného mzda ve výši 24 414 Kč (zjištěno z Detailu úhrady z účtu žalovaného). K datu 28. 3. 2024 13:56:13 nebyly uvedeny k výsledku hledání podle rodného čísla žalovaného v registru SOLUS žádné negativní informace (zjištěno z Výpisu záznamů z registru SOLUS). Z předložené listiny Ověření v registru NRKI soud zjistil, že žalovaný žádal o úvěr 8 bank a finančních institucí, s celkem 98 body do interního scóre a žádným dluhem po splatnosti. Dne 26. 4. 2024 odeslala žalobkyně žalovanému na jeho běžný účet částku 50 000 Kč (zjištěno z Dokladu o vyplacení úvěru ve spojení s Výpisem z účtu ze dne 26. 4. 2024 a Detailem úhrady z účtu žalovaného). Žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho (zjištěno z Karty klienta). Výzvou k zaplacení ze dne 25. 6. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné 1. a 2. splátky, Výzvou k zaplacení ze dne 26. 7. 2024 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné 1., 2. a 3. splátky a dopisem ze dne 29. 7. 2024 oznámila žalovanému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, vyzvala jej k uhrazení částky 62 289 Kč (zjištěno z Oznámení). U žádné z těchto listin nebylo prokázáno odeslání a ani doručení žalovanému. Dne 16. 1. 2025 žalobkyně odeslala žalovanému na adresu pro doručování uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu, jíž žalovaného vyzvala k okamžité úhradě částek uplatněných v žalobě. Výzva byla doručována žalovanému dne 20. 1. 2025 (zjištěno z Předžalobní výzvy ve spojení s Podacím archem a Sledováním zásilky). Z výpisu ze seznamu subjektů finančního trhu soud zjistil, že žalobkyně od 11. 5. 2018 má povolení ČNB k činnosti podle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. Žádná zjištění soud nečinil z kopie občanského průkazu žalovaného a z důvodu nadbytečnosti ani z listin Základní informace o klientovi, Důkaz o odeslání 1 Kč, Informace o vyplacení a Důkaz o přijaté SMS pro vyplacení.4. Po právní stránce soud zhodnotil smlouvu jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobkyní jako podnikatelkou v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na předmětnou smlouvu nejen ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) upravující smlouvu o úvěru, ale i zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen „ZoSÚ“).5. Dle ust. § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).6. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Úvod