29 C 93/2025-14 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 25. 10. 2024 domáhala po žalované úhrady částky 45 518,07 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že její aktivní legitimace je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 9. 2024 a její přílohy číslo , hodnota, – seznam pohledávek, která byla uzavřena mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, . Právní předchůdkyně žalobkyně při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých klientem. Tyto byly vyhodnoceny individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. Příjmy žalované byly posuzovány na základě potvrzení o výši příjmu, přičemž při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Banka uzavřela s žalovanou dne 27. 3. 2023 smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , v níž se banka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 51 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v pravidelných 72měsíčních splátkách ve výši 997,06 Kč počínaje dnem 18. 4. 2023, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroků a poplatků. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 12 %. p. a. Banka svůj závazek splnila a dne 27. 3. 2023 poskytla žalované úvěr. Žalovaná svou povinnost nesplnila a nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas, když poslední splátku uhradila v březnu 2024. Z tohoto důvodu banka využila svého práva a v souladu s produktovými podmínkami banky prohlásila úvěr poskytnutý dle smlouvy o úvěru dopisem ze dne 24. 6. 2024 za okamžitě splatný v celé výši. Žalovaná dluží žalobkyni na jistině částku 45 218,07 Kč, když se jedná o částku poskytnutého úvěru 51 000 Kč poníženou o části splátek započtených na jistinu v celkové výši 5 781,93 Kč. Dále dluží smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 1 903,45 Kč, když smluvní úrok činil 12 % z jednotlivých splátek. Dále žalovaná dluží smluvní poplatek ve výši 300 Kč, přičemž se jedná o poplatek za prohlášení úvěru za ihned splatný. Dále žalovaná dluží úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 30. 8. 2024 ve výši 1 056,29 Kč, přičemž se jedná o zákonný úrok ve výši 15 %. Dále žalobkyně požaduje po žalované úrok z prodlení ve výši 14,75 % p. a. z částky 47 121,52 Kč od 31. 8. 2024 do zaplacení.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl tento usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne 3. 2. 2025, číslo jednací EPR , č. účtu, -10 zrušen.3. Ve věci bylo nařízeno ústní jednání na 2. 10. 2025. Žalobkyně a její právní zástupce se z tohoto jednání omluvili, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Bylo tedy jednáno a rozhodnuto v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř.4. Po provedeném dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu, jež zcela odpovídá žalobním tvrzením, pročež na ně lze na tomto místě odkázat. Lze ostatně prostřednictvím výkladu § 6 a § 120 odst. 3 o. s. ř. dospět k závěru, že pokud se žalovaný k tvrzením žalobkyně nijak nevyjádřil (jakkoli mu žaloba mu byla doručena) a tedy ani skutková tvrzení žalobkyně neučinil spornými, není třeba dokazování vůbec provádět a lze bez dalšího vyjít ze skutkových přednesů žalobce (srovnání shodně Lavický, p. Důkazní břemeno v civilním řízení soudním. , adresa, : Leges, 2017, s. 82.).5. Po právním zhodnocení věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, neboť pohledávka za žalovanou na ni platně přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní ve smyslu ust. § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881 odst. 1 občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. Závazek žalované pak vyplývá ze smlouvy o úvěru, která byla posouzena jako smlouva platná ve smyslu ust. § 2390 občanského zákoníku a § 2 zákona č. 257/2016 Sb. Bylo tedy prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 51 000 Kč, který měla žalovaná povinnost splácet. Jelikož tuto svou povinnost nesplnila, nastupuje jak povinnost zaplatit finanční prostředky jí poskytnuté po odpočtu již uhrazených splátek, tak i smluvní úroky a smluvní poplatky, jak vyplývá ze smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto svou povinnost nesplnila, byla zavázána zaplatit žalobkyni požadované plnění, když výše plnění byla prokázána listinnými důkazy. Žaloba tak byla shledána v celém rozsahu po právu, přičemž co se týče zákonných úroků z prodlení, toto má oporu v ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a výše úroků z prodlení je dána § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb.6. Dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. má žalobkyně, jako ve sporu úspěšná účastnice, právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady v celkové výši 13 582,20 Kč se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 821 Kč, odměny advokáta dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024 za 3 úkony právní služby po 2 940 Kč, celkem 8 820 Kč, 3 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky + 21% DPH z částky 9 720 Kč ve výši 2 041,20 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta7. Dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalované plnit do tří dnů od právní moci rozsudku.