33 C 131/2025-15 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi jejím právním předchůdcem společností , právnická osoba, a žalovaným byla dne , datum, uzavřena elektronicky smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě společnosti , právnická osoba, poskytla žalovanému částku , částka, převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit do , datum, spolu se smluvním úrokem ve výši , částka, . Žalovaný však částku ve lhůtě splatnosti ani přes upomínky nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla předmětná pohledávka za žalovaným společností , právnická osoba, postoupena na žalobkyni. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala předžalobní upomínkou odeslanou na adresu žalovaného dne , datum, k zaplacení dlužné částky.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, ačkoliv k tomu byla soudem vyzvána.3. Soud nařídil ve věci jednání na den , datum, . K jednání se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků.4. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Ze Smlouvy o úvěru soud zjistil, že jako věřitel je zde označena společnost , právnická osoba, a jako klient je označen žalovaný. Předmětem smlouvy je poskytnutí úvěru ve výši , částka, žalovanému na jeho bankovní účet č. , č. účtu, . Splatnost byla sjednána na 8 měsíců ode dne poskytnutí finančních prostředků. Úroková sazba byla sjednána ve výši 112 %, RPSN činila 191,80 % V místě podpisu klienta schází podpis žalovaného. Výpisem z běžného účtu vedeného u společnosti , právnická osoba, . str. 32/273 a sdělením , právnická osoba, . ze dne , datum, , vyžádaného soudem k návrhu žalobkyně bylo prokázáno, že na účet č. , č. účtu, , jehož majitelem a jediným disponentem v červenci 2024 byl žalovaný, byla dne , datum, společností , právnická osoba, zaslána částka , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve znění Dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek a seznamu postupovaných pohledávek bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla společností , právnická osoba, postoupena na žalovanou. O postoupení pohledávky byl žalovaný informována dopisem společnosti , právnická osoba, odeslaným dne , datum, (prokázáno podacím lístkem). Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky, a to ve lhůtě tří dnů. Podacím lístkem ze dne , datum, bylo prokázáno odeslání předžalobní výzvy žalovanému.5. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Bylo zjištěno, že dne , datum, právní předchůdce žalobkyně žalovanému na jeho bankovní účet poslaa částku , částka, . Soud však nevzal za prokázáno, že by mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru tvrzeného obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako „smlouva o úvěru“, nicméně tato listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, ani jiným prostředkem způsobilým vlastnoruční podpis nahradit. Z žádné z žalobkyní předložených listin se uzavření smlouvy se žalovaným nepodává, v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě – internet, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, když žalobkyně nedoložila žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva uzavřena a podepsána. Pro úplnost soud uvádí, že i v případě, že by předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena, tato by byla dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve spojení s § 580 odst. 1 a § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z. „) absolutně neplatná, jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalovaného. K této neplatnosti by byl soud povinen v souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, ), jakož i judikaturou Evropského soudního dvora (viz např. rozsudek C-679/18 OPR) přihlédnout z úřední povinnosti. Soud byl připraven žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a o.s.ř., nicméně žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavila. Na druhou stranu bylo v řízení prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně zaslal žalovanému na jeho bankovní účet dne , datum, částku , částka, . Žalovaný v řízení ani netvrdil, že by na žalovanou částku něčeho uhradil. Předmětná pohledávka pak byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1879 o. z. Žalobkyně tak má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a žalovaný je povinen toto obohacení v celkovém rozsahu , částka, vydat. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení se řídí § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalovaný byla prokazatelně vyzván k úhradě předžalobní upomínkou ze dne , datum, odeslanou téhož dne, a to ve lhůtě 3 dnů. Výzva byla žalovanému ve smyslu § 573 o. z. doručena dne , datum, , splatnost pohledávky tak nastala dne , datum, (, datum, byla sobota, tudíž splatnost nastala v nejbližší pracovní den). Jelikož žalovaný ve lhůtě splatnosti celý dluh neuhradil, je ode dne následujícího po lhůtě splatnosti, tj. od , datum, , v prodlení s úhradou dlužné částky podle § 1968 o. z. Od uvedeného data tak žalobkyni vzniklo v souladu s § 1970 o. z. právo na úroky z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 12 % ročně. Z důvodů shora uvedených soud žalovaného zavázal k zaplacení částky 15 000 K s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbytku soud žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Soud provedl celkovou kapitalizaci předmětu řízení včetně úrokového příslušenství k datu vyhlášení rozsudku (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nebo usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Celkový úspěch žalobkyně představuje 73,93 % a neúspěch 26,07 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 47,86 % nákladů řízení (úspěch 73,93 % - neúspěch 26,07 %), které žalobkyni vznikly. Celkové náklady řízení žalobkyně představují částku , částka, , která se skládá z částky , částka, za zaplacený soudní poplatek, 3 úkonů právní služby po , částka, dle § 14b odst. 1 bodu 1vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby), 3x režijní paušál po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) této vyhlášky a 21 % DPH ve výši , částka, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. V případě plného úspěchu by žalobkyni náležela náhrada nákladů řízení v částce , částka, , 47,86 % z této částky představuje , částka, (po zaokrouhlení). V daném případě se jednalo o příklad formulářové žaloby ve věci typově i skutkově jednoduché, nárok je uplatněn vzorovou žalobou (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu). Opakované podávání obdobných žalob vyplývá z informačního systému soudu, stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je proto dle názoru soudu zcela adekvátní. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. soud žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.7. Dlužnou částku včetně příslušenství a nákladů řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.